Jana Maláčová by chtěla zdanit informace. Vlastně nepřekvapí, tohle je ČSSD

Má vskutku originální ekonomické nápady založené na tom, že přidá státním zaměstnancům a tím pomůže ekonomice. Budiž, třeba ji bylo špatně rozumět, možná jenom zrovna nevěděla co mluví. V rozhovoru pro Radiožurnál samozřejmě tvrdí, že to „bylo zjednodušeno“ a opakuje stále stejný nesmyl o tom, že navýšení výdajů ze státního rozpočtu pro veřejnou sféru přinese navýšení příjmů.

Pokračovat ve čtení „Jana Maláčová by chtěla zdanit informace. Vlastně nepřekvapí, tohle je ČSSD“

Měla by Ester Ledecká mluvit s novináři nebo neměla? Malá česká aféra

V Nezáleží mi na vás, vzkazuje Ester Ledecká se Miroslav Bureš podivuje nad tím, že Ester Ledecká na Olympiádě odmítá komunikovat s novináři jinak, než otázkami poslanými e-mailem. Diví se i tomu, že k tomu dodává takové důvody jako že se bojí virózy či že se chce soustředit na sportovní výkony. Filip Rožánek k tomu napsal, že „Pardon, ale tohle je od rozhlasového sporťáka totální úlet. Je výsostným právem Ester Ledecké se rozhodnout, jestli a s jakými médii se bude bavit. Není veřejný majetek.„.

Pokračovat ve čtení „Měla by Ester Ledecká mluvit s novináři nebo neměla? Malá česká aféra“

Kdo jste Babišovi zapomněli říct, že máme v Česku Ústavu? Přiznejte se.

Chcete-li si přečíst něco děsivého, tak prosím pěkně rozhovor Babiše pro Radiožurnál v Poslední rozhovor ve funkci ministra. Sobotka mě zradil, paktuje se s Kalouskem, říká Babiš. Je nesmírně zajímavá nekonečnou mírou paranoie a řady dalších věcí. Ale to nejzajímavější v něm je k nalezení v následujícím odstavci.  Jak je možné, že Babiš po tolika let stále neví, že máme v Česku Ústavu?

2017-05-25 19_01_52-Poslední rozhovor ve funkci ministra. Sobotka mě zradil, paktuje se s Kalouskem,.png

Pokračovat ve čtení „Kdo jste Babišovi zapomněli říct, že máme v Česku Ústavu? Přiznejte se.“

5S – Pavlína Louženská – máma moderní módy a modního marketingu, mohu-li tak napsat

Pavlína Louženská. Foto: Marie Claire/W2Atelier

Donedávna markeťačka pro H1.cz, nezapomenutelná a nepřehlédnutelná pořadatelka Copycampu či nedávného setkání technologie a módy #fashiontechcz. Taky jeden z mála lidí, kvůli kterým na podobné akce překonám introvertní zábrany a rád tam chodím. Což dokáže málokdo a máloco.

Móda? 

 Je moje láska: za módní časopisy utrácím více než za jídlo, bot mám tolik, že to nemohu komukoliv přiznat a sním o tom, že budu jako Angela Ahrendts a Jenna Lyons v jednom. A od května je konečně móda i moje práce: v pondělí začínám rozdávat Radost v ZOOTu. Po letech spolupráce s mladými návrháři i Mercedes-Benz Prague Fashion Weekend, se nemůžu dočkat, až si budu číst Business of Fashion nejen po večerech a víkendech. A jak společně změníme představu o tom, co znamená nakupovat módu online.

Marketing? 

Mám vystudovanou literaturu. Naučila mě vyprávět příběhy. A hledat je ve všem, co dělám. A marketing mi umožňuje příběhy vyprávět, tvořit a měnit. Vždycky budu neskutečně vděčná Davidovi Špinarovi, že mi dal šanci v Hájedničce začít a zazářit. Ty čtyři roky v agentuře mě naučily neskutečně moc: nejen o marketingu, ale i o sobě.

Muži? 

Na loňském ShopRoku bylo na pódiu jen 4 % holek, na prvním Webexpo 1,6 % a na Marketing Festivalu jich bylo jenom 18 %. Podle výzkumu z roku 2006 pracuje v technologiích jenom 29 % slečen a pokud jde o programátorky, je jich jen 12 %. Přála bych si, aby bylo vidět víc holek: ve vedoucích pozicích, na pódiu technologických konferencí i v médiích. #HolkyzMarketingu, co se nestydí říct, že mají ambice, koule i talent, aby změnily svět. A přála bych jim potkat muže, na které jsem měla štěstí já: ty, kteří mi byli oporou, mentory i rytíři v bílé zbroji, když se zrovna vůbec nic nedařilo. Protože bez nich bych dneska učila angličtinu v Brně.

Pavlína Louženská. Foto: Marek Sedlák

Mýty? 

Můj nejoblíbenější je o tom, že jsme s bráchou rozvádějící se manželé. Nebo dvojčata. A druhý, že abyste mohli dělat marketing, musíte ho mít vystudovaný.

Maminka? 

Moje máma vystudovala ve své době jako jediná slečna ČVUT, šéfovala už před třiceti lety programátorům a měla našlápnuto k tomu vymyslet Google. Ale potom jsem přišla já. Těžký porod znamenal, že jí hned zkraje v porodnici řekli, že by to se mnou měla vzdát. Odložit mě do Jedličkova ústavu a pořídit si jiné miminko. Máma se zakousla, táta si v osmdesátých letech vyjednal částečný úvazek a díky nim dneska nejenom chodím, ale i můžu vytvářet báječné věci. Takové příběhy mě naučily ignorovat větu „To by nešlo.“ Protože, když to se mnou nevzdala máma, tak to dneska nemůžu vzdát ani já.

___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus
. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

5S – Lucie Marková – Živel co vyrábí šperky a dělá do módy

lmŽivelná, nepřehlédnutelná, originální a nezastavitelná, Lucie Marková je k nalezení na www.luciemarkova.com, kde najdete právě a zejména šperky. Ale pokud budete chtít šaty, tak na tohle má ještě Fler a je možná dost škoda, že její tvorba není snáze dohledatelná.  Ale taky ji najdete za fashionspace.tv, kde ale spíš už jde o ohlédnutí za jedním projektem co momentálně spíš stojí.  

Šperky?

Když vy jste dort, šperk je třešnička. Jsou jako malé reflektory, co rozzáří osobnost. Když si vyberete ty, co se třpytí, budete se taky třpytit. Když se třpytit nechcete, je fajn si vybrat něco, co nějak souvisí s vaší osobností. Třeba teď jsou u mě na eshopu nejoblíbenější náhrdelníky s fotkou, kterou posílají sami zákazníci. Vytvářejí si tak vlastní originální šperky, co mají jen oni. Baví mě sledovat, jak jsme doopravdy každý originál a pro kolik lidí je důležité mít něco unikátního, co si sami vytvořili.

Móda?

Je pro mě architektura těla, papír, na který píšeme, kým jsme. Vždycky dáváme tím, jak vypadáme, naprosto jasně najevo, kdo jsme a kam kráčíme. Myslím, že je lepší toho využít, než to ignorovat.

Chlapi?

 Jako čokoláda, těžko se odolává:)

Internet?

Baví mě, co všechno se dá na síti najít a vytvořit. A baví mě móda na internetu. Kamenné obchody jsou prostě doba kamenná, nějakou dobu to fungovalo, ale je potřeba se posunout.

244-lm2

Inspirace?

Inspiruje mě obří humr na šatech Elsy Schiaparelli, návrhářky, co spolupracovala se Salvadorem Dalím. Chápu to jako smysl pro humry a toho se držím.  Přišla jsem na to, že co mě nezabije, to se o to pokusí později. Beru to jako inspiraci neopakovat chyby a brát věci s humrem. Toho se držím i když navrhuju.
Dlouho jsem například lepila perly stejným lepidlem jako Swarovski, ale vždycky přišel někdo, kdo na ně šlápnul nebo je nosil v peněžence a ony se tak nějak rozbily.Tak jsem přemýšlela, co s tím. Řekla jsem si, že by bylo fajn, aby se nerozlepovaly a požádala firmu, která vyrábí lepidlo na skafandry pro Nasa, aby mi poslala něco, čím to bude držet. Poslali. Dvacetkrát jsem na ně dupla a drží.
___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus
. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

5S – Andrej Babiš – Ano, jsem rozčarovaný.

Andreje Babiše je asi zbytečné představovat, aktuálně nepřehlédnutelná postava české politické scény. Jak se mu podaří splnit předsevzetí, sliby či veřejné (i neveřejné) cíle nechme stranou, to všechno ukáže čas. Já se hlavně přiznám, že když jsem ho oslovil s pěticí jedno slovních otázek pro 5S, tak jsem moc nedoufal v odpověď. Ale tady je. Andrej Babiš v pěti slovech a jedné fotografii.

Politika?

Politika v českém podání? Zatím to byla hlavně faleš, nesplněné sliby a ubíjející prázdné kecy. To neumím, proto se nepovažuju za politika.

Závist?

Bohužel častá vlastnost v našich zeměpisných šířkách. Jde o kombinaci vlastního neúspěchu a nenávisti vůči těm, kteří úspěšní jsou.

Povaha?

Pokud chceme mluvit o kladné povaze, tak k ní určitě patří inteligence, hlavně ta emoční. A k inteligenci by měla patřit i pokora.

Rozčarování?

Ano, jsem rozčarovaný. Z toho, jak funguje parlament, z toho, jaké komentáře a jakých lidí se dají dneska najít na sítích, jsem rozčarovaný z toho, jak se chovají někteří novináři a z toho, že svět funguje na principu povrchní mediální zkratky.

Bůh?

Věřím, jen někdy přemýšlím, proč není spravedlivej.

__________________________
5S aneb Pět Slov je pokus. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

Petr Koubský o magazínu 067.cz: Sociální média jsou fast food pro mozek a duši. My jsme slow food

Dnes vyjde první číslo magazínu 067.cz, magazínu pro 6.7 % populace. Nebude zadarmo, nepůjde po masovém sdílení či lajkování. Jak říkají tvůrci, nabídne „to, co vás bude zajímat, ale ještě to nevíte“. Co říká v den spuštění Petr Koubský, který stojí za 067.cz?

Další magazín? Proč by měl někoho zajímat čtrnáctideník s třemi texty?

Protože jsem si postupně uvědomil, že v celé té záplavě textů dost často nemám co číst, přinejmenším ne v češtině. A začal jsem vymýšlet, jak dělat periodikum, které bych sám rád četl, jaká omezení by muselo splňovat, o čem by mělo být. Vymyslel jsem ho a teď půjde o to, kolik lidí má podobné záliby a vkus jako já.

Neoficiální podtitul zní: „Píšeme o tom, co vás bude zajímat, ale ještě to nevíte.“ To je tak: všichni máme nastavené informační filtry. Musíme je mít, jinak bychom se zbláznili. Ale zároveň se tím ochuzujeme o inspirace, jiné pohledy a zajímavosti. Já chci čtenářům podstrčit takové věci přes jejich filtr, pod dveřmi do zamčeného pokoje. A dívat se, jak se jim rozjasní tvář. Nebo užasnou. Nebo se rozzlobí. Ale v každém případě je to zaujme.

Dobře, dobře, věci, které nás zajímají a ještě to nevíme. Jak vlastně bude vycházet? Papír? Aplikace? Čtečky?

Zatím jen webová stránka s placeným přístupem — první číslo je samozřejmě celé zdarma. Další na řadě jsou čtečky, to chceme spustit v dohledné době. Aplikaci zatím nechystáme a myslím, že víme proč — zvažovali jsme to důkladně. Papírové vydání rozhodně nebude.

Tedy ne zadarmo, kolik může být předplatitelů za oněch 900 korun na rok?

To nebudeme vědět, dokud to nezkusíme. Nebudu říkat žádné číslo, protože v ČR není vůbec z čeho odhadovat. Vstupujeme na neprobádané území.

Ukazuješ na příklad jako Medium či The Loop. Ale to první je jen blogovací systém, teď už pro každého. A to druhé je, ehm divné. Jak tomu rozumět?

Mohu jmenovat i jiné příklady, třeba The MagazineMatter… Všichni začínají, nikdo z nich není dokonalý. Společné mají to, že přicházejí s dlouhými a promyšlenými texty v době, kdy prý nikdo nečte. A lidé to čtou! Jestli je to nová vlna, hrozně nerad bych ji zmeškal. Jestli je to jen iluze, stejně se jí chci zúčastnit. Sny se někdy vyplní.

Našel jsem například Longform, další příklad. Ale to vypadá spíš jako blog a chvíli jako agregátor. Zajímají vůbec někoho inteligentní texty?

Tys nikdy neslyšel od lidí kolem sebe, že v médiích není nic pořádného ke čtení? Poptávka existuje. Potíž je v tom, že v běžném internetovém obchodním modelu je strašně těžké uspokojit ji. Když prodáváš inzerci, potřebuješ maximalizovat počet přístupů. Za každou cenu, všemi prostředky, jinak médium neuživíš.

Ale když se na inzerci úplně vykašleš, což jsme udělali, a zkusíš, zda si lidé ten kvalitní obsah přece jen nebudou ochotni zaplatit sami, přímo podpořit jeho vznik, pak máš paradoxně větší šanci. Může se to pověst a nemusí, ale kdybychom stejný typ obsahu chtěli živit z inzerce, nemohli bychom vůbec ani začít. To prostě nejde, tedy v češtině ne. V jazyce, kterému rozumí miliarda lidí, je to něco jiného.

Ehm, v době kdy nejsdílenější a nejvíce „lajkovaný“ článek měsíce je „Opilí studenti ukradli z cirkusu lamu a vozili se s ní tramvají“?

No a co? Já ten článek sice nelajkoval, ale přečetl jsem si ho taky, je to legrace… i když pro chudáka lamu možná ne. Masová média jsou v pořádku, dělají svou věc. My děláme jinou věc, jsme elitní médium, vědomě nejsme pro každého a desetitisíce lajků nikdy mít nebudeme. Fungujeme jinak.

Proč nula v 067.cz?

Nula celá, nula šest sedm neboli 6,7 %. Potřebovali jsme nějak vyjádřit ta procenta a přeložit je do jména domény a taky do názvu firmy, tohle nám přišlo nejjednodušší a nejlíp zapamatovatelné. To číslo je náš odhad velikosti populace, kterou by 067 mohl zajímat.

Jste na Facebooku (067) i Twitteru (@067cz). Je ve výběrové novinařině místo pro sociální novinařinu?

To je hodně těžká otázka, kdyby se mělo jít do hloubky, ale nás se zas tak moc netýká. Sociální média budeme používat k propagaci značky, pro servisní sdělení a hlavně pro komunikaci se čtenáři, ne pro žurnalistiku jako takovou. Sociální média jsou zaměřena na rychlost. Je to fast food pro mozek a duši. My jsme slow food.

5S – Martin Šalek – Může být Nemocnice na Bulovce sociální? Vypadá to, že ano

Martin Šalek je v sbírce zajímavých lidí další z kolonky „píárista“. Dlouhou dobu dělal PR pro Prahu 6, kde jsem ho asi nejspíš poznal poprvé. Pak přešel na Bulovku, které poskytuje nepřehlédnutelné zviditelnění. A k mému velkému pobavení a potěše se snaží Bulovku dostat dopředu na sociálních sítích. K čemuž jsem mu, přiznávám v uplynulých letech dal vydatné impulsy a stále dávám. Nejlépe u oběda a piva v restauraci. Tam se Instagram vysvětluje nejlíp. A taky čas od času v mailech, kde brzdím jeho snahy posílat maily hýřící barvičkami a vybavené alespoň šesti různými fonty.

Práce?

Začínám den tím, že končím ten předchozí. Sčítám a odčítám a překlápím do grafů různé bilance, které přes den nějak zaznamenaly naší komunikační aktivitu – ať už reakce na odeslanou tiskovou zprávu, průběh dne na webových stránkách nebo na sociálních sítích. K tomu doťukávám na tabletu pár statusů a odpovědi na reakce na sociálních sítích, kde se nemocnice snaží viditelně působit.

Je půlnoc a já sedím ve své oblíbené dejvické vinárně, kterou už víc než za vinárnu považuji za detašované pracoviště. Stalo se totiž jistou tradicí, že mě tu zdejší návštěvníci vídají sedět u stolku, od kterého se v ten pozdní čas vine spousta kabelů.

Den byl dlouhý a baterie všech těch nepostradatelných pomocníků každého mluvky – tabletu a mobilu – mají prostě kratší životnost než já. Potřebují dobít. Tohle vědomí nadřazenosti nad niklo-kadmiovými zásobárnami energie mi i přes pokročilou hodinu spolehlivě zvedá náladu. Hurá! Jedna nula pro člověka!

Ještě před odchodem do postele se vracím v hlavě k nápadům, které jsem plánoval provést během dne, co právě skončil. Nedostalo se téměř ani na jeden. Vzpomínám na bájnou větu Karla Čapka, že nejzbytečnější věcí na světě jsou včerejší noviny.

Kdyby to bylo na mně, změnil bych ji: Za nejzbytečnější věc na světě totiž už nějaký čas považuji zítřejší plán. Stejně bude všechno jinak. A tak si člověk čas od času musí nastavit zrcadlo, jestli to co dělá, dává smysl nebo jestli je potřeba něco změnit.

V naší branži ta otázka nezní „zrcadlo, zrcadlo, pověz mi, kdo je nejkrásnější“, ale zní „zrcadlo, zrcadlo, pověz mi, kdo je nejukecanější.“ Trošku jsem teď hodil pokřivený pohled na profesi mluvčích, ale což, beztak si každý myslí, že je to jenom o mluvení. Opak je ovšem pravdou. Je to o fantazii. 95 procent času je totiž potřeba vymýšlet, co zbývajících 5 procent řeknete nebo uděláte…

Politika?

Považuji se za politického člověka. A ve své práci je logické, že chci-li něco pochopit až úplně na dřeň, musím chápat politiku, politiky, politickou realitu…A právě to poslední – politická realita – je něco, co jsem zatím nepochopil. Vím jedno, že jsem pochopil, že argument typu „změnila se politická realita“ je spojení, které bych ve veřejných dokumentech vyčernil asi stejně, jako osobní údaje.

A druhý děs „politické reality“ je „vzít něco na vědomí“.  Ve svém životě běžně každý musíme řešit jen dvě volby: Ano nebo ne. V politickém životě existuje i třetí cesta. Přestože latiníci rádi používají termín Non est ad astra mollis e terris via (tzn. není lehká cesta ze země ke hvězdám), volně přeloženo: Buď, anebo, třetí možnost neexistuje.

Přesto je braní na vědomí tak podivně populární a jeho praktický dopad nemá s reálným životem mnoho společného. Jasně, že v životě musíme mnoho věcí tzv. vzít na vědomí, ale to nic nemění na tom, že s tím buď souhlasíme nebo nesouhlasíme. Stejně tak se mnoho věcí děje bez naší účasti, opět to ale nic nemění na tom, že jsme pro nebo proti. Takže se stejně nakonec náš postoj pohybuje jen ve dvou variantách. Proto navrhuji, nic nebrat na vědomí, jsem-li při vědomí.

PR?

Pokora, trpělivost, korektnost. A hlavně všechno dělat jinak, nežli se od vás čeká! Školometská poučka navíc říká, že nejlepší PR je pravda. Proto nejlepší učitelé v tomto oboru jsou děti, které povětšinou reagují spontánně a bezprostředně. A řada jejich odpovědí jsou učebnicovými odpověďmi mluvčího a píáristy. A také se říká, že nejlepší píár je cílené píár. Osobně upřednostňuji cílení typu „když se kácí les, létají třísky“.

Jinými slovy mluvit se všemi a o všem. Ale úplně nejlepší definici PR jsem slyšel nedávno z ampliónu při čtvrt maratónském běhu: „…je to dobré pro vaše dobro!“ A v ten moment mi to všechno docvaklo…

Pravda?

V práci důležitá a doma ještě důležitější. A to je pravda nejpravdivější :O) Každopádně když někdo tvrdí, že „je to pravda“, vzpomenu si na kuriózní případ „citrónového zloděje“ z Pittsburghu, který ve dne a bez jakéhokoli maskování vyloupil dvě banky. Když jej během krátkého času na základě kamerových záznamů policie dopadla, byl svým zadržením dost překvapený a říkal: „Přece jsem si potřel obličej džusem!“

Trpěl totiž hluboce zavádějící představou, že pokud si potře tvář (a dokonce i oči) citronovou šťávou, stane se pro videokamery neviditelným. Pro nás zcela nesmyslná hypotéza se pro něho stala nevyvratitelnou pravdou. Lidé docházejí k neobjektivním a chybným závěrům, ale jejich neobjektivita jim zabraňuje si to uvědomit a připustit.

Paměť?

Co si nepamatuji, to se nestalo. Miluju selektivní schopnost paměti. Podporuje to tak naší fantazii. A jen díky fantazii mě mohlo potěšit, když si v mé kanceláři udělaly hnízdo včely a pořád tam poletovaly…prostě jako včely. Došlo mi, že to vůbec nevadí. Chápal jsem to totiž tak, že si mě vyhlédly, protože si myslely, že jsem stejně pilný jako ony. Na druhou stranu nevěřím lidem, kteří začínají větu: „…sice si to nepamatuji, ale je to určitě tak a tak…“ Proto si radši všechno pamatuji (nebo se alespoň snažím, aby to tak vypadalo) a hlava mě z toho zatím nebolí :O)

___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus
. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

5S – Martin Lipert – Knihy jsou jen nástrojem k poznávání nepoznaného. Knihy jsou nejlepší zbraní na světě.

Martin Lipert patří k eReading.cz. K oběma patří to, že bojují za něco, co už vypadá jako na odchodu,  ještě než to přišlo. Martin věří v e-čtečky a už několik let se snaží jak e-čtečky, tak e-knihy, v Česku prosadit. Se svým způsobem obdivuhoudnou urputností a také s nesmazatelnou stopou.

Do historie se tak trochu zapsal například titulkem „Kindle je největším zlem pro eknihy v Česku“ ači „Velkodistribuce e-knihy nedává smysl, vydavatelé tratí peníze„. e-Reading čerstvě uvedl nové čtečky a možnost výpůjček e-knih a  já k tomu všemu musím dodat, že Martin má můj obdiv za vytrvalost i zanícení. A zaslouží si místo  v 5S. A taky popřát hodně štěstí.

Knihy?

Knihy jsou jen nástrojem k poznávání nepoznaného. Dodatečně může přijít vhod rozdělit obsahovou stránku na fikci a non-fikci. Zatímco fikce nás přivede do světa našich (nesplněných) snů a představ, tak non-fikce nám otevře dveře k vědění. Oba žánry báječně obohacují lidského ducha a tím i celou společnost. „Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj.“ Oscar Wilde.  

… Knihy jsou nejlepší zbraní na světě.

e-knihy?

Pouze jiná forma téhož.

Čtečky?

Následovník kamene,papyru, hliněných destiček, pergamenu a papíru. Po 3 letech budování trhu s e-knihami v ČR se již bavím, jak se někteří lidé s veškerou silou snaží shodit novou formu a všemožně argumentovat pro formu zavedenou (schválně jsem nepoužil „starou“).  Ve skrytu duše si občas vzpomenu, jak se banky snažily naučit své klienty vybírat peníze v bankomatech místo na přepážkách. Kolik lidí se asi čertilo, když přišel Guttenberg a předurčil tak zánik „krásných“ ručně psaných knih.

Restart?

Restart považuji za nejefektivnější nástroj pro zvrácení chybného procesu. Chyba může nastat jak ve čtečce, tak i v demokracii. V demokracii však bolí víc.

Zlo? 

… je lidská hloupost (i když by mnozí ode mne čekali něco jiného). Navážu-li na závorku v minulé větě, tak se důsledek již dostavil. Tento týden eReading.cz spustil výpůjčky e-knih, má to ale jeden podstatný technický háček pro čtenáře – musí používat hardware, který je podporuje (protože jinak výpůjčky prostě provozovat nelze). A to mě vrací ke službám českých firem poskytovaných českým čtenářům vs. nadnárodní řešení s nadnárodním myšlením a konáním (a moudří už vědí). 

Vrátím se však ke všeobecnému zlu – hlouposti. Obecně hloupost považuji za mor společnosti. Hloupost brzdí rozvoj a omezuje svobodu. V tomto ohledu považuji za velmi nebezpečné dvě věci. Za prvé české školství, které je v neuvěřitelně špatném stavu a nikdo z politiků nemá schopnosti (či vůli) s tímto něco dělat. A za druhé lidská lenost. Lidé začínají být neuvěřitelně pohodlní, nevyhledávají informace, nevzdělávají se. Výsledkem tohoto celého mixu je trestuhodná státní správa (a proč by nebyla, když jí lidé nekontrolují – nezajímají se), stagnace produktivity práce, nekonkurenční ekonomika, budoucí propad blahobytu. 

___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

Cesta Penize.cz k „milionu“ byla dlouhá ale sázka na obsah se vyplatila

V lednu se Peníze.cz téměř podařilo překročit jeden milion unikátních návštěvníků (podle Netmonitoru). Co stojí za úspěšným růstem jednoho z největších finančních webů na českém Internetu?

S Martinem Vlnasem z www.penize.cz jsme téma rostoucí návštěvnosti řešil už loni, někdy v období prázdnin mě zaujalo, že meziročně se Penize.cz podařilo prakticky skoro ztrojnásobit návštěvnost. A jak ukazuje leden 2013, růst návštěvnosti se nezastavil a loňský růst tak nebyl ojedinělý.

Celá historie „nových Peněz“ se začala v prosinci 2010, kdy jsme (Pozn. Partners Finacial Services, respektive Partners media, s.r.o. – dceřiná společnost) Peníze.cz koupili. V té době se návštěvnost pohybovala okolo 150 000 unikátů měsíčně (netmonitor) a cca 1,3 milionu impresí. Dnes (data za červenec 2011) jsme na 640 000 unikátů a 4,4 milionech impresí,“ komentoval v létě loňského roku Martin Vlnas růst návštěvnosti.

Za klíčové před půl rokem považoval to, že došlo ke kompletní obměně redakce a tematické orientace. Označil to za „zpátky ke kořenům“ a Penize.cz z roku 2010 označil za „nezáživný (stylem psaní) web zaměřený z velké části na investice“ a tím i cílící na relativně malou cílovou skupinu. Zásadní změnou tedy bylo zaměření, Penize.cz se začaly věnovat „populárním“ tématům (z osobních financí), tlačit osobní příběhy, aféry, komentáře (jak říká Vlnas, „emoce a názory“).

Naše texty musejí být kvalitně napsané a chytré. Snažíme se lidi bavit, nebo alespoň neunudit k smrti – tenhle pocit mám občas z naší konkurence. Informace ale musejí být vždy přesné,“ řekl k tomu loni Martin Vlnas. Zmínil tehdy, že tohle všechno vedlo i k tomu, že se o Penize.cz začalo více mluvit. A zájem prý vyvolalo i finančně poradenské  pozadí majitele. „Lidé byli zvědaví, jestli jim budeme vymývat mozky a tlačit pro ně nevýhodné produkty„.

Podle Martine Vlnase se ale klíčem k návštěvnosti nestaly pouze články. Ještě důležitější byla proměna servisní sekce. Vývoj  nových kalkulaček, zákony, rejstřík sociálních služeb, volná místa na úřadech práce, aktuální data o produktech či poradny byly loni citovány Vlnasem jako zásadní pro posílení návštěvnosti.

Spuštěn byl ale i nový obchodní rejstřík, s pomocí externího dodavatele proběhla důkladná optimalizace pro vyhledávače, vznikly mobilní aplikace a nezapomnělo se ani na „mučení“ redaktorů, jak správně psát články, aby byly na Internetu nalezitelné.

Penize.cz s odstupem dalšího více než půl roku

V září Penize.cz přinesly redesign a v lednu 2013 přišel útok na hranici jednoho milionu „RU“ (reálných uživatelů podle NetMonitoru). Na české poměry velmi dobrý výsledek. S Martinem Vlnasem jsem se znovu sešel a s odstupem času se podíval na to, zda stále platí původně předpokládané důvody růstu. A co dalšího se změnilo.

Peníze.cz a další finanční servery (RUest, NetMonitor)

A došli jsme k tomu, že stále platí, co jsme si řekli loni v létě. Peníze.cz posilují kombinací množství obsahu a nabalování servisních služeb a servisního obsahu. Na jednu stranu je to „nutnost“, jak naznačil Martin Vlnas a uvedl to na příkladu Rejstříku. Na druhou stranu je možné se odlišit – v Rejistříku například tím, že udělali žebříček „oblíbených lidí. V Kalkulačkách se Penize.cz osvědčilo se odlišit, vymýšlet takové, které nikdo nemá (například „Maminka OSVČ“ coby příklad jedné z úspěšných).

V obsahu se naučili, že „fotky prodávají“ a také hledat to, co konkurence nemá a umět najít i věci zdánlivě absurdní (například „Očkovací kalendář“, který zdánlivě na osobní finance nemusí zrovna patřit).

Zajímavé na Penize.cz je ale například i to, že 93 % návštěvnosti přichází z vyhledávačů, Seznam vs. Google přitom jsou zhruba vyrovnané, přesněji 51/49. Ze sociálních sítí žádné významné přísuny návštěvníku nemají a růst návštěvnosti od loňského roku probíhá bez investic do marketingu. Nepoužívají PPC, ale na druhou stranu měly Penize.cz v průběhu té doby různá partnerství, která samozřejmě mohla přinést růst.

To že máme rejstřík, nám umožnilo získat lepší pozice ve vyhledávání,“ říká Martin Vlnas. „Plánujeme podobným způsobem zpřístupnit registr finančních poradců,“ dodává.

Server 2013/01 (RU)
novinky.cz | rubrika Ekonomika 1 072 628
penize.cz 967 101
idnes.cz | Ekonomika a Finance 951 206
centrum.cz | Aktualne.cz | Ekonomika/Finance Aktualne.cz 644 679
kurzy.cz 578 983
mesec.cz 471 916
ihned.cz | HNByznys 388 571
e15.cz | E15 – Ekonomika 320 376
business.center.cz 302 906
finance.cz 286 893
podnikatel.cz 280 498
lidovky.cz | Byznys 263 131
statnisprava.cz 205 174
sfinance.cz 130 270
epravo.cz 122 108
nasepenize.cz 103 113

Silný partner v zádech je výhodou

Partners, vlastníci Penize.cz, jsou samozřejmě výhodou. Při obratu 1.5 miliardy korun je nějakých těch 10 milionů týkajících se Penize.cz nepříliš významných a Penize.cz tak mohou snáze řešit dlouhodobé aktivity. Původní záměr nového majitele, aby Penize.cz generovaly „leady“ prozatím, podle Martina Vlnase, nefunguje. „První dva roky se web konsolidoval a rostl, projekt na lead generation je však již připraven,“ dodává. Chtějí na to ale jít jinak, než konkurence (Chytrý Honza, ePojistění a další), zejména tak aby celý proces umožňoval více anonymity a neobtěžoval tolik zájemce. Respektive aby ke skutečnému kontaktu docházelo opravdu až u vážných zájemců.

„Leden je špička, protože Kalousek,“ byl komentář Martina Vlnase k tomu, proč je právě leden tradičně silným měsícem na finančních servercech. Do platnosti vstupuje řada nových předpisů, nařízení a řada věcí se ve finančních, daňových a firemních věcech mění. Co se týče skoků v předchozích měsících? „Listopadový skok bylo penzijní připojištění,“ říká Vlnas. Další skok očekává v červnu, bude se řešit druhý pilíř.

Dnešní Penize.cz mají nejvíce příjmů z klasické inzerce, až 95 %. Zda se povede je proměnit v generátor „leadů“ a posilování aktivit pro mateřskou firmu se ukáže až za několik měsíců. Stejně jako se ukáže, zda sázka na kvalitní a atraktivní obsah se službami okolo je dlouhodobě správná.