Daniel Bradbury Dočekal Má vskutku originální ekonomické nápady založené na tom, že přidá státním zaměstnancům a tím pomůže ekonomice. Budiž, třeba ji bylo špatně rozumět, možná jenom zrovna nevěděla co mluví. V rozhovoru pro Radiožurnál samozřejmě tvrdí, že to “bylo zjednodušeno” a opakuje stále stejný nesmyl o tom, že navýšení výdajů ze státního rozpočtu pro veřejnou sféru přinese navýšení příjmů.
V Ekonomickou prosperitu by měli pocítit i občané, říká Jana Maláčová z ČSSD v tlačení navyšování platů ve veřejné sféře pokračuje. Také tam tvrdí že “vzdělanost ve veřejné sféře je vyšší” (nejspíš tedy než v soukromé sféře). Jako zlatý hřeb tam zaznívá “mechanismus na automatické navyšování minimální mzdy”. Což už také dlouho víme je jeden z nejvíce nebezpečných nápadů – snadno se chápe, že tohle může vést jenom k roztočení neustálého navyšování a navyšování.
Zlatá perla je “zvýšení příjmů do důchodového systému” cestou zdanění informací. Což prý “nejsou nové daně” ale “úplně jiný typ příjmů do státního rozpočtu”. Vlastně tohle nemůže ani moc překvapit, ČSSD má dlouhodobě zajímavou historii pokusů o cenzuru Internetu a kontrolu šíření informací.
Otázkou samozřejmě je, jestli si to Maláčová trochu neplete se snahami Francie a Německa začít extra danit technologické giganty. Případně s dlouholetým problémem, že nadnárodní (zejména) technologičtí giganti se k danění staví velmi kreativně a odvádění daní v České republice je moc netrápí. Viz Google v Česku odvede na daních třicetkrát méně než Seznam, má přitom stejný podíl na trhu a hlavně viz Digitální firmy mají platit daň z obratu. Což ale není “zdanění informací”, ale to asi Maláčová opět vysvětli obvyklým “bylo zjednodušeno”.
Osobně z poslouchání 20 minut v Radiožurnálu mám pocit, že se Jana Maláčová prostě jenom věnuje všeobecnému povídání o věcech, které se sice (relativně) dobře naučila, ale nemá nejmenší ponětí co reálně znamenají. A jak už to tak chodí, některé prezentované nápady mohou být zásadně nebezpečné.