5S – Alžběta Houzarová mezi PR a Twitterem

Nenápadná, drobounká, usměvavá a ještě navíc možná i blondýnka. Říkají jí Bětka. Ve Vodafone rozjela Twitter a své „dítě“ už předala jiným, zlákalo jí, možná, PR a tak zastupuje tiskového mluvčího. V Google od ní najdete vyjádření k lecčemus, co se Vodafone týká. A možná si jí pamatujete jako Weinfurtovou …

Vodafone?

Především firma, kde mi dali šanci ukázat, co ve mně je. Jako čerstvá absolventka mediálních studií s jedinou pracovní zkušeností z neziskovky jsem dostala svoje první větší zadání – obranduj obří helikoptéru Mi 8 našimi barvami. Jako by to bylo včera si pamatuji, jak si mě pánové letci z Aerocentra Mělník vychutnali.

Chodila jsem tenkrát brečet na záchod pro invalidy. Dnes, tři roky poté, chodím na tentýž záchod nahrávat vyjádření do rádia. A tolik už to neprožívám. I když i tahle firma trpí typickými korporátními nešvary, jsem ráda za to, že se můžu se svými nadřízenými zcela otevřeně bavit a nahlas se smát. Někdo možná řekne chaos, já říkám hodně kreativní atmosféra.

Twitter?

Twitter účet jsem pro Vodafone euforicky založila v roce 2009. Bylo to takové moje hodné děťátko, které bohužel v posledních letech vyrostlo v přidrzlého puberťáka. Někdy vtipného, ale častěji spíš “na facku”.

Nebudu zastírat, že chvílemi má i několik vychovatelek potíže ho zvládnout. Ničeho ale nelituji a vím, že až překoná nejhorší období puberty a zmoudří, budou ho všichni respektovat jako pionýra ze skalních dob sociálních sítí.

Manželství?

Říkala jsem si, že když přežijeme společné bydlení a společnou hypotéku, přežijeme všechno. Když začal pracovat pro Vodafone a posadili ho asi 15 metrů ode mne, říkala jsem si, že když to přežijeme, přežijeme všechno. Když jsme se nerozešli ani kvůli jednomu, požádala jsem ho, aby si mě vzal. Řekl ano!

Londýn?

Nejlépe po Vánocích na slevy oblečení. Boty, halenky, saka, kalhoty a pak indické jídlo, vietnamské jídlo, čínské jídlo, drinky, procházky a bezostyšné okukování lidí.

Blondýna?

Bruneta!

___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus
. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

5S – Irena Zemanová, nenápadná milovnice filmu

Irenu jsem poznal před lety v „hospodářkách“, v době kdy tam byla spousta skvělých lidí .  Působila tam dlouhých osm let v „oddělení Kultury a Zábavního průmyslu“. Osm let si zaslouží obdiv, název onoho oddělení mě trochu děsí. Letos mění barvy a zamířila do českého Forbesu. V jakém asi „oddělení“ bude působit tam?

Film?

Miluju filmy. Vidím klidně čtyři pět filmů denně. v Karlových Varech během festivalu vydržím i dvanáct hodin v kině. Každý den. Nemám oblíbený žánr. Zbožňuju je všechny. Psychologické thrillery jako Collateral, Spojenec, a Potomci lidí, romantiku ve stylu Lásky nebeské, animáky typu Ratatouille i starou Disneyho Popelku, filmy Sama Mendese (Americká krása či Nouzový východ), cokoliv s Kate Winsletovou (Předčítač či Mildred Pierce) i Scarlett Johanssonovou (Dívka s perlou) Cate Blanchettovou (Zápisky o skandálu i Královna Alžběta), jakéhokoli Keanu Reevese, Cliva Owena, i George Clooneyho (viděli jste Michaela Claytona?), britské komedie i čínské wu-šu epopeje typu Klan létajících dýk. Pak Valmonta od Formana i Nebezpečné známosti s Malkovichem, a taky Frearsovu Královnu.  A pak staré prvorepublikové filmy pro pamětníky. Ty všechny, do jednoho.

Forbes?

Časopis, který jsem jako novinářka celá léta četla a respektovala jako vynikající zdroj, se teď stal mým kariérním mezníkem. Po devíti letech jsem letos v létě odešla z HN ve chvíli, kdy jsem od šéfredaktora Petra Šimůnka dostala nabídku, která prostě nešla odmítnout. Je fantastické být u něčeho, co teprve vzniká. Forbes Česko začne vycházet 3: listopadu, a i když mnozí skeptici tvrdí, že print je mrtvý, já si to nemyslím. Jde o to nabídnout čtenářům něco, co ostatní neví a neumí. Považovat své čtenáře za ty nejnáročnější a nepodceňovat je.

Neodbývat je nehotovými texty, nesázet na spekulace. Nic nám neodpustí. A věříme, že tenhle časopis budou mít právě proto rádi. Jak říká Steve Forbes, který pražskou redakci navštívil osobně na sklonku října – byznys jsou lidé. Lidé jsou příběhy. A ty jsou často zatraceně sexy i pro ty největší suchary. Takový bude i český Forbes.

Zima?

Spolu s podzimem má nejmilejší část roku. Když padá sníh a všude je ticho, jen křupání pod nohama. Nosím jen sukně, džíny mám nerada, a zima je příležitost předvést holčičí šatník včetně punčoch, dlouhých rukavic a kožešinových rukávníků. miluju navíc pokrývky hlavy, baretky a kloboučky všech barev. A když křehnou ruce, zahřeje je hrnek se skořicovým čajem s trochou zázvoru. Nebo těžké červené víno.

Romantika?

Když víte, že se na někoho můžete ve všem spolehnout. Anebo zjistíte, že jste kolem někoho chodili deset let se zavázanýma očima, a on je to přitom ten pravý.

Svatba?

Velmi respektuji instituci manželství. Takže určitě ano. Jen se o tom  všichni nejspíš dozvědí až ex-post. Přeju si malou a soukromou svatbu, žádný monstr obřad s dlouhými šaty a dvěma stovkami lidí a rautem, kde budou spodní ubrusy korespondovat s mašličkami na výslužce. Ze svatby se stal byznys amerického střihu, ohromný kolotoč, z něhož se mi zvedá žaludek, podobně, jako z amerických komerčních vánoc a sv. valentýna. Znám lidi, kteří si na svatbu za čtvrt milionu vzali půjčku.

Anebo nevěsty, chytré ženy s nadějnou kariérou, které odvolaly svatbu, protože nebyly schopné při sestavování zasedacího pořádku usadit příbuzenstvo ke stolům tak, aby se nikdo s nikým nepohádal, a ony chtěly mít všechno dokonalé. Tohle nechápu. Svatba není mejdan roku, je to slib na celý život, který si dávají jen ti dva. A je jen na nich, koho k tomu přizvou.

___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus
. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

5S – Petr Koubský

Petr stál u počátků mé novinařiny, což je, nutno dodat, hodně dávno. Tedy prakticky v době, kdy Internet byl v samých počátcích. Od té doby z novinařiny rozšířil záběr o analytika a konzultanta. Býval programátor, šéfredaktor, vystudovaný chemik. A pořád něco píše. Na svém blogu má krásné motto:

Žiju v steampunkovém městě, kde rezavé ruské vlaky sviští hluboko pod barokními portály ze stanice Leninova na nádraží Perdido. Pro obživu píšu, učím a organizuju, pro radost čtu, přemýšlím a hraju si. Mám rád olivy, technologie, léto, poušť, náhorní planiny a jihovýchod.

Novinařina?

Pracoval jsem ve vydavatelství časopisů osmnáct let, většinou v roli šéfredaktora. Přesto se za novináře nepokládám. Když se řekne novinář, vybaví se mi ošuntělý chlapík v klobouku a uváleném obleku, trochu Columbo, trochu Phil Marlowe. Táhne z něj whisky, je zcela neřiditelný, má spoustu osobních problémů a vždycky nakonec přinese nějakou úžasnou pecku na titulní stranu. Vypadá to jako ryze filmová představa, ale dokonce i ve spořádané oblasti počítačových časopisů jsem pár takových znal. Trochu jsem jim ten styl záviděl, ale ne natolik, abych je zkoušel napodobit.

Dneska je to vymírající druh. Znám u nás pár dobrých publicistů, tedy lidí, kteří píšou odborné články, studie a eseje. Novináře v tom pravěkém smyslu skoro žádné; napadá mě jediné jméno, Břetislav Tureček, což je skvělý reportér z Blízkého Východu.

Démoni?

V každém člověku se pere racionální s neracionálním, hlubinným. Jsme tak udělaní, je to součást naší konstrukce. Z toho plyne: je nerozumné myslet si, že se lidé chovají převážně rozumně. Nepohání nás jen střízlivá úvaha, pohánějí nás také démoni. Úzkosti, touhy, vzpomínky, zlost. Taky emoce a pohnutky, pro něž vůbec nemáme jméno, protože zůstávají dole v nevědomí jak hlubinní tvorové oceánu.

Myslím, že k životním úkolům zralého člověka patří porozumět svým démonům, smířit se s jejich existencí a uzavřít s nimi příměří. Porazit v boji je nemůžeš, oni vydrží víc než ty. A ignorovat je znamená nechat se jimi ovládat, aniž bys o tom měl tušení.

Člověk?

Mám lidi rád – při pečlivém dávkování. Jsem introvert, pobyt mezi lidmi mě vyčerpává, musím při něm dobře hospodařit silami. Jsem ovšem ten typ introverta, co se cítí dobře na pódiu. Nemívám trému, rád mluvím k plnému sálu. Jakmile z toho pódia slezu, opouštím roli a zase se uzavřu do sebe. Líbí se mi být obklopen lidmi, ale bez povinnosti komunikovat.

Ideální je poklidná kavárna, kam možná občas přijde nějaký známý. V takovém prostředí se mi také nejlíp pracuje, daleko lépe než zcela o samotě.

Důchod?

Víš, co mi na stárnutí připadá nejhorší? To, že ti kvůli omezenému času ubývá voleb, možností změny. Od jistého věku počínaje je rozumné některé věci prostě opustit, zapomenout na ně. Chtěl jsme se vždycky naučit hebrejsky, jistě bych kdykoli mohl, ale čas už je příliš vzácný, je mi ho líto. Radši ho vložím do některé z malého počtu aktivit, jimž se chci věnovat pořádně. Chtěl jsem vylézt na spoustu hor. Jsou místa, kam se nikdy nepojedu podívat, knihy, které nepřečtu… Vzdávám se toho hrozně nerad. Šidím a smlouvám.

Mám svou roztěkanost a mnohost povrchních zájmů rád a budu se snažit udržet si to co nejdéle. Aspoň tedy… zatím tomu věřím. Kdo ale ví, v co se sám promění? Před pár lety jsem taky byl někým jiným než dnes.

Grafoman?

Nejsem. Píšu vlastně nerad. A nadřu se u toho, ani za ty roky jsem se totiž nenaučil psát víc než čtyřmi prsty. Nepotřeboval jsem to ostatně, na rychlost mého myšlení ty ukazováčky a prostředníčky bohatě stačí. Nepíšu lehce, přepisuju, mažu. Kdybych byl placen od řádku a nedělal žádnou jinou práci, nevím, zda bych se propracoval k pěticifernému platu.

Ostatně čím míň píšu, tím míň přispívám k informačnímu smogu. Písmen už je hrozně moc.

___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus
. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

5S – Jirka Chomát aneb fotograf bez volné nohy

Jirka Chomát (@JirkaCh) je, jak sám říká, fotograf bez volné nohy, kterého živí Sklik. Prý není zajímavý, nic neumí a dělá potíže a prý je také neúspěšný blogger. A pokud se přihlásíte, naučí vás fotit hezké fotky. Což zní jako velmi odvážné předsevzetí.

Seznam.cz?

Za Seznam.cz je velká spousta práce lidí, kterých si vážím a je pro mě čest v Seznamu pracovat. Ostatně 1.11. už to bude 5 let, co jsem nastoupil do Skliku. Také je to pět let PPC reklamy na Seznam.cz. Stát takovou dobu u reklamního systému, který během těch pěti let vyrostl v největší reklamní systém, vnímám velkou poctu a důvěru.

Seznam.cz mě naučil spoustu věcí a každý den přicházím na nové, o kterých nevím vůbec nic. Vzrušující!

Akty?

Kdysi jsem řekl, a uvádím to troufale jako vlastní citát, že nejčastější působ zpracování fotografií je jejich vymazání. Aktů rozhodně vymažu nejvíc ze všech fotografických témat a jsou focení, kdy vymažu v podstatě všechny. Tady jsem zkrátka k sobě nejkritičtější.

Svatby?

Svatby! Kdy jindy fotit tolik lidí, kteří se chtějí fotit, mají dobrou náladu, usmívají se a prostě se radují, než na svatbě? Svatby jsou velká zábava, akce reportážní fotografie i romantické snímky novomanželů a svatebčanů.


Pro fotografa prostě ideální podmínky a možnost si vyzkoušet různé styly focení podle požadavků novomanželů, když pominu spěch a shon.

Pro mě je velká výhoda, že mě fotografování neživí a mohu si v podstatě vybírat jaké svatby a na jakém místě budu fotit a jaké už ne. A když jsem po létě svateb přesycen, tak mi nic nebrání se zase věnovat krajinářské fotografii, která mě baví, a odpočinu si u ní zase jiným způsobem než u focení lidí.

Nerad?

Třeba nerad píšu. V práci se často napíšu až až a nejsem žádný velký grafoman, proto  jsem i blog vydržel psát jenom pár let. Jenom?!


Nemám rád blbce, hlavně za volantem, buchtičky se šodó, smrdící dav v tramvaji, jahodovou čokoládu, slivovici a valachy, focení Photoshopem, utopence, nedostatek fantazie, rajčatový juice a MS Windows.


Dělám nerad věci, co musím. Předpokládám, že nejsem sám. Snažím se chtít dělat věci, které musím a občas se mi to i daří. Takže můj životní styl je proto spíš rád, než nerad.


Potížista?

To jsem o sobě řekl v rozhovoru před šesti lety a doufám, že to už neplatí 🙂

Mě vždycky bavilo dělat hodně věcí. Proto jsem vlastně začal fotit, i když v tom má, jako kladná vlastnost, prsty hlavně závist. A třeba letos v únoru jsem začal pořádat seminář pro začínající fotografy a mám z toho čím dál tím větší radost. Snažím se tomuhle velkému koníčku podřídit dovolené a velkou část volného času. Je to zábava, pokaždé velká výzva, jestli to zvládnu, a samozřejmě velká radost, pokud se záměr podaří podle mojí představy. Výsledek je často samozřejmě trochu jiný, než byla má představa, ale to je na tom právě to zajímavé.

___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus
. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého

5S – Martina Kemrová? Kdo to kdy viděl? Rozhovor s tiskovou mluvčí?

Martina Kemrová je tisková mluvčí, oceněná, usměvavá, živá a živelná. Nedávno mě potěšila příjemným obědem s ještě příjemnějším popovídáním, takže jí to rozhodně musím zkusit nějak vrátit. Zkusím alespoň takto, byť v jejím případě je pět otázek zatroleně málo.

T-Mobile?

Živitel už 9 let, skoro takové manželství. A jako manžel někdy leze na nervy, jindy baví, občas způsobuje nespavost, ale povětšinou slouží jako neutuchající zdroj veselí. Jak říkala jedna kolegyně: „Nikdy nevíš, odkud to na tebe skočí!“

Teprve v T-Mobile jsem rozvinula svůj smích do vrcholné kondice. V Londýnské, kde jsme sídlili do roku 2004, lidé v přízemí tvrdili, že mě slyšela řvát smíchy v 7. patře. Při stěhování na Roztyly mě humor přešel – 3 měsíce jsem denně fňukala, neb nejsem fanoušek podhledového betonu, velkých staveb a každodenní dopravy na druhý konec Prahy. Ale přežila jsem, dnes se kochám výhledem na les, obdivuju neuvěřitelně milé recepční a závidím lidem, kteří odjíždějí z místního autobusového nádraží. Hlavně těm, jejichž cílovou stanicí je Kolomyja 😉

Zdrojem zábavy mohou být také požadavky médií. Zvlášť miluju natáčení před budovou (sklo, chrom, bílý kámen na zemi, takže ve slunci vždycky vypadám jako Kočka Šklíba); říkám tomu „přiznej se, Fučíku“. Sbírám kuriózní dotazy i reakce a jednou je vydám (a ujedu někam hodně daleko).

Tanec?

Jedna z mála chvil, kdy já jsem já a žiju. Je to radost, láska, život. Hopkám od 6 let, nejdéle jsem se věnovala klasickému baletu, nejradši pak jazzu. Nedávno jsem vyzkoušela tango argentino, skvělé. Občas všechno bolí a říkám si, že je čas v kroju lehnout do truhly, ale ještě to nevzdávám. Letos jsem začala studovat taneční terapii, abych zjistila, čím to je, že tanec dokáže léčit. Až já na to jednou přijdu…!

Ráno?

Ještě chvilku…chrr…cože?….co je za den?!? Tonda (parson russel teriér) škrábe na dveře a kníká, musíme ven. Rozcvička hlasivek a pozornosti hned po ránu, neb Tonda oblibuje fujky všeho druhu. Pak mu ještě nacpat do chřtánu antiepileptika a odměnit piškotem, hrknout do sebe kafe a pár bio sušenek, sebrat batohy, zahodit Tondu do předsíně a fofrem zabouchnout dveře. A hlavně termoska s čajem, na tu nesmím zapomenout! Hurá do auta, kde čekají Toulky českou minulostí střídané jiným mluveným slovem (momentálně Andělé a démoni), nimi se ty zácpy přežívají snáz. Když není CD, beru zavděk BBC nebo Vltavou (Radiožurnál si šetřím do práce). Když nemusím nic přepravovat, využívám nabídky metra a jedu přes celou Prahu. Skvělé na pozorování lidí (taky vás někdy napadlo, co by se stalo, kdybyste u vchodu do metra poránu rozdávali ostře nabité zbraně?) , na počtení a promazání mailů, které dorazily přes noc.

Prvním ranním úkolem je se ponořit do výlovu ze sociálních sítí a rozšířit si zásobu kreativních nadávek. Taky přelouskat výcuc z médií (optimistický, jako vždy), uvařit meltu a den může začít.

Maminka?

Chybí. S ní a jejím německým přítelem, co jí posledních 7 let pořád schovával věci, jsme si užili legrace, jéje, na román by to vydalo

Máti byla vždycky přísná (učitelka), rozhodná, prostě žena – náčelnice. Její výcvik mě sice poněkud duševně narušil, ale také zocelil. O to dojemnější byly poslední roky, kdy seděla v křesle s bílou rozčepýřenou hlavou a připomínala  pampelišku anebo starého voříška, kterého bolí nožičky a nerozumí tomu, co se kolem něj děje. Naučila mě zpomalit a počkat, až se na mě naladí. S její pomocí jsem vystudovala univerzitu třetího věku v oboru gerontologie (kdybyste někdo potřeboval ošetřit bércové vředy nebo vyjednávat s doktory, s důvěrou se na mě obraťte ;-)).

Zrovna tuhle mi došlo, že jediné, co potřebuju, je položit si hlavu do mámina klína… hm.

Dovolená?

Hory a ferraty, voda a modré nebe. A taky památky, kavárničky pod platany,  červené víno, bageta a sýr na trávě před stanem. Nechápu lidi, kterým zbývá na konci roku 20 dní dovolené.

Ideální dovolená – asi hory v kombinaci s mořem. Pár hodin hra na kamzíka (trochu těžkotonážního, ale vytrvalého), následována odměnou v podobě piva – sssssss – a veselým doklopýtáním do penzionu. A pak pár dní u moře, jen tak koukat na vlny. A jezdit nazdařbůh po cestách, které se mi zrovna líbí. Ale nejkrásnější dovolená je určitě ještě přede mnou. Třeba to bude zrovna yoga retreat v Andalusii, kam jedu v neděli.

___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus
. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

5S – Moimir Papalescu aneb Miroslav Papež

Mojmir je … elektronický hudebník a skladatel. Kulturní barbar (já) ho poznal při práci na projektu Gutenberg. Pak jsem od něj dostal pár šílených CD s šílenou hudbou. S jeho jménem souvisí i věci jako Vanessa, Gun Dreams, The Nihilists, Magnetik a Die alten Machinen.

Stroje?

Mají duši.

Někdy mám pocit, že i my jsme stroje. A to nejen v tom negativním slova smyslu. Jde spíš o souvislost s určitými mechanizmy našeho chování. Bioroboti? V této souvislosti se mi často stane, že se uprostřed noci vzbudím silným, pronikavým, mechanickým zvukem, který zazní tam někde uprostřed mé hlavy. Podobá se výstražnému zvukovému znamení a je pravda, že se mi to nejčastěji stává v období, kdy jsem totálně vyčerpaný a potřebuju „dobít baterky“.  Dost často také se stroji komunikuju. Nejen se svými hudebními nástroji, ale třeba i se svým počítačem nebo autem. Ne slovy, ale myšlenkami. Je pravdou, že od té doby, kdy jsem s tím začal, mi málokterý z mých strojů – kamarádů „odešel“.

Retro?

Moimir Papalescu!

Jak čas běží, je retro čím dál větší móda, většině lidí nic jiného nezbývá, protože všechno už tu bylo. To u muziky platí dvojnásob, a proto si strašně vážím těch, kteří přijdou s něčím opravdu novým, stylotvorným. V tomto ohledu se toho ale po roce 2000 už moc neodehrálo.  Všechno progresivní se teď děje spíš v souvislosti s technologiemi. Nový může být v podstatě  už jen zvuk nebo „sound“, chcete-li. Už párkrát jsem se také setkal s tím, že moji hudbu někteří klasifikovali jako retro. Vždycky se usměju, protože to, co já dělám, je myslím naprosto autentické. Já sám jsem totiž retro. Samozřejmě, že žiju v dnešní době a používám i nové technologie, ale kořeny mám v 70. a 80. letech a jsem rád, že je to znát.

Steampunk?

Kult

Tenhle kult živí i romantika. Století páry muselo být opravdu šíleně vzrušující dobou. Najednou, téměř ze dne na den ten neuvěřitelný technologický pokrok – de facto skok od feudální společnosti k prvním hi-tech mašinám. To zaslouží velký obdiv, a proto logicky vznikl tenhle sci-fi žánr, který adoruje společnost a technologie založené na páře jakožto hlavním zdroji energie. A právě moje obliba tohoto žánru byla i důvodem, proč vzniklo album Wells, které jsme se skupinou Magnetik natočili jako poctu prvním sci-fi snílkům, mezi které kromě Julese Verna patřil i otec steampunku, H.G. Wells.

Penize?

Peníze nesmrdí

V souvislosti s penězi vidím i jiné aspekty, jak to v dnešní době funguje. Virtuální svět otevřel dveře dalšímu podnikání, ve kterém peníze hrají velkou roli. Jednoduché zadání platebního kódu umožní sledovat, co chcete. Smrt v přímém přenosu?  Žádný problém. Propast mezi realitou a elektronickým světem se tak nezadržitelně otvírá. Ať se nám to líbí nebo ne, peníze mají moc. Dokud ale žijeme v této společnosti, jsou peníze potřeba. Možná i proto mě vždy iritovaly řeči o tom, jak peníze smrdí, jak je lidé nepotřebují a jak dokáží žít bez nich. Kecy. Neznám nikoho takového. Na druhou stranu, samozřejmě prachy nejsou všechno.

Nosferatu?

Kamarád

Odmalička až dodnes jedna z mých nejoblíbenějších filmových postav. Už jako malý kluk jsem byl fascinován obrázky z tohoto klasického němého filmu, jeden z nich jsem měl dokonce přišpendlený vedle postele, hned vedle Kissáků a Beatles. Takže hned po revoluci jsem si Murnauův film sehnal na VHS. Je potřeba také říct, že už na základní škole jsem doslova hltal upírskou literaturu. Jedna z mých nejoblíbenějších knih byla Carmilla od geniálního irského básníka a spisovatele Sheridana le Fanu, fascinující hororová novela o lesbické upírce, která inspirovala Brama Stokera k napsání Drákuly.  Možná i pod vlivem takové četby jsem v dětství míval sny, v nichž jsem byl jedním z nich. Proto jsem se upírů vlastně nikdy nebál

___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus
. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

5S – Lukáš Hanusek aneb upovídaný fotograf

Lukáše Hanuska jsem poznal poté, co on narazil na cenzorské praktiky Facebooku. Facebook má alergii na bradavky, což s focením aktů nikdy nejde moc dohromady. Lukáš je mimo jiné hodně upovídaný na @lukashanusek a chybí mu snad jediné, aby jeho nástroj byl napojený přímo na Twitter.

Akty?
Mohl bych odpovědět jedním jediným slovem: Respekt. Respekt k ženskému tělu, respekt k těm, které jsou ochotny se odhalit a respekt k těm, kteří focení aktu berou vážně a se stejným respektem k tomu všemu přistupují.

Krása?

Nejkrásnější a nejpřirozenější věc na světě je obyčejný úsměv. Přesně ten úsměv, který je nám vlastní, nemusíme se jej učit a umíme jej od malička. Ten úsměv, který je nejjednodušším, nejlevnějším a nejpříjemnějším způsobem, jak zlepšit svůj vzhled. Ten úsměv, který dělá lidi sympatičtějšími, krásnějšími a navozuje lepší náladu – jak nám, tak lidem okolo. Takže prosím, usmívejte se – budete krásní 🙂

Svatby?

Jednou jsem řekl, že je škoda, že nejsem studentem sociologie, jelikož co svatba, to unikátní „pracovní vzorek“. Na každé svatbě jsou jiní, mnohdy zajímaví lidé, odehrávají se na rozličných místech, každá svatba má jinou atmosféru a těch věcí, které se liší je vůbec nespočet. Ale jedno mají společné – radost, štěstí, úsměvy… To je důvod, proč mám svatby tak rád.

O to raději jsem, když si ji novomanželé i svatebčané umí užít, jsou nevázaní a rozjedou to v tom nejlepším slova smyslu. Pak je ta energie a atmosféra cítit i z fotek, což mne pak těší dvojnásob.

Talent?

Máte dítě? Chce každou chvíli do jiného kroužku a nikde nevydrží? Buďte rádi a hlavně nikdy, nikdy, NIKDY neříkejte něco ve smyslu: „Ty nikde nevydržíš… Tohle je poslední kroužek, který Ti platím. A běda Ti, jestli tam nebudeš chodit!“ Ano, máte být rádi. Rádi proto, že je dítě aktivní a má zájem. Má zájem hledat, objevovat, učit se… Jedině tak může objevit, na co má talent, co jej naplňuje a činí šťastným.

Pamatujete, jaké to bylo, když jste byli malí? Pamatujete tu radost, spontánnost, energii, ten tah na branku… To, co nám mnohým teď schází? Tak jim to proboha neberte. A neříkejte slova jako „Dělej něco pořádného! Tohle Tě živit nebude!“ I kdyby to byl třídní komik a nic jiného, než exhibování a bavení okolí jej nezajímalo. Podívejte, kam to dotáhl například Jim Carrey. Prostě na to má talent – na blbinky. A jak dobře jej to živí 🙂

A vůbec. Dělejte častěji to, co vás baví. Vlastně je jedno, jestli na to ten talent máte nebo ne. Protože to, co nás baví, nás činí šťastnými. A o tom by ten život měl být. O štěstí.

Retuš?

Retuš je taková úsměvná kapitola. Nejvíce mne baví ti, kteří jí opovrhují a mluví o nepřirozenosti a přitom si s chutí listují časopisy plnými silikonových krásek – vyretušovanými. O jejich touhách takovou „dostat“ ani nemluvě.

A není to jen doména pánů, to samé je i u žen… Kupují si módní časopisy, kde na krásnou – vyretušovanou – modelku narazí na každé druhé straně a kupují si miliony kosmetických přípravků z vedlejší strany ve snaze vypadat také co nejlépe. A samozřejmě si nakoupit ty hadříky, co mají slečny na sobě, aby byly taky sexy. Přirozenost je najednou ta tam.

Povrchní? Úsměvné? Možná… Ale ruku na srdce, kdo by kupoval časopisy s titulkou, kde by byla normální oplácaná ženská od plotny? Kdo by chtěl vypadat stejně jako ony. Kdo by si je vylepoval do skříněk v práci? Kdo by nad nimi masturboval? Nikdo. Všichni máme rádi pohádky. Je to představa, iluze, kterou si tak rádi navozujeme. Baví nás to. Od malička.

___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus
. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

5S – Pavel Cody Ungr žije magií

Pavel (@necodymiconer) je šaman, taky ale SEO mág, v dobrém slova smyslu. Tím prvním žije, to druhé ho živí (a možná tím taky trochu žije). Někdo ho kdesi označil za entuziastického experimentátora a cestovatele světem magie. Samozřejmě bloguje.

Pohanství?

Od roku 2006 je mi pohanství hodně blízké, přes 2 roky jsem vedl i českou pobočku Mezinárodní Pohanské Federace www.pohanskafederace.cz, na tuto  funkci jsem letos na jaře pro značné pracovní vytížení a z osobních důvodů rezignoval. Jsem pohanem mimo jiné proto, protože věřím, že náš svět není poznatelný pouze exaktními vědeckými metodami. Momentálně připravuji nový pohanský projekt Stezky pohanství www.facebook.com/pohanstvi. O tom, že jsem pohan mimo komunitu moc nemluvím, ale když se lidé zeptají, odpovídám po pravdě.

SEO?

SEO mě baví a snažím se ho propagovat, experimentovat a dělat správné věci. Nechci, aby SEO bylo považováno za šarlatánství a jeho jméno bylo devalvováno různými podvodníky (a že jich je). Tím, že můžu pracovat v týmu H1.cz a Ataxa, mám snad nejlepší podmínky pro svůj růst v této oblasti v Čechách a jsem za to rád. Občas píšu něco o internetu, SEO, webdesignu a marketingu na svůj blog blog.bloxxter.cz. A mám rád svou práci.

Druid?

Ale kde-že, druidy znám, druidské organizace také, ale druidem nejsem.

Klídek?

Naopak, spíše entuziastické nadšení a stálá aktivita. Vždycky jde totiž něco udělat lépe, nedokonalost mi nedá spát. I má vlastní.

Cthulhu?

Ia! Ia! Cthulhu Fhtagn!

_______________________________________

5S aneb Pět Slov je pokus. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.

5S – Alžběta Havlová, novinářka trochu střelená technologiemi

Alžběta je rozhlasačka.  Jak sama říká, „ranní konipásek“. V Českém Rozhlase je tedy nejspíš v době, kterou já považuji za vhodnou k hlubokému spánku. Taky je to živel, pokud lze soudit z jejího Facebooku a hlavně fotografií z mládí. Potkali jsme s na konferencích.  Chtěla po mě vždy nějaká moudra, takže je nejvyšší čas jí to vrátit. 5S, pět mouder, Alžběty Havlové.

Kérka?

Spíš kérky. Mám jich hodně. Tapeta, omalovánka…I tak někomu můžu připadat. Ale tetování mě baví, pomáhá mi v životě…Na první pohled působí hojnost obrázků „drsně“, ale opak je pravdou. Některé věci v sobě zkrátka nemůžu držet, a tak si je „plácnu“ na tělo…ať už je to narození dcery nebo jiné méně veselé, ale o to důležitější zlomy v mém životě..Tím se ale člověk stává zranitelnější vůči okolí…dá se v něm – respektive na něm číst jako v knize…

A koneckonců – lidské tělo je pro tetování předurčené..schválně, podívejte se na svojí ruku, jakou má barvu? Bílou, růžovou, oranžovou, hnědou? No, popravdě, spíš nijakou..na rozdíl od různých barevných opeřenců, tygrů a ryb jsme my lidé naprosto nudní…proč se tedy trošku nepřizdobit? 🙂 Příště až půjdete do ZOO, zamyslete se nad tím..

Rozhlas?

Osud. Pracuji v něm už od studií na Vyšší odborné škole publicistiky. Začínala jsem v elévech a zažila i klasické natáčení na kazety, přehrávání na pásky a stříhání nůžkami…Dnešní posun k digitálnu je úžasný!

Rozhlas mě baví. To vědomí, že lidé vás nevidí – i když dnes už máme ve studiu kameru – je zvláštním způsobem, možná trochu úchýlným hrozně přijemné. K hlasu si většinou posluchači přiřadí úplně někoho jiného, představuí si vás tak a tak…a pak jsou překvapeni, když vás poznají….snad mile! 🙂

Práci v rozhlase člověk musí milovat, jinak to nejde…nikdy nevíte, co zrovna přijde, o čem budete mluvit, možností je nekonečně mnoho…baví mě i ranní vstávání ve čtyři…lidé se s vámi probouzí, informace od nás jsou pro ně důležité…zpětná vazba je obrovská. Můžete spoustu lidí ovlivnit, pomoci jim, otevřít oči…ale také je hodně snadné udělat chybu, která už nejde vzít zpátky…je to adrenalin, zodpovědnost, pohotovost, improvizace….

Facebook?

Dobrý sluha, špatný pán! Pro nás exhibicionisty ideální místo. Setkávání se starými známými, láskami a spolužáky. Snadná komunikace s přáteli. Sledování jejich života…dětí, dovolených, radostí…Voyerství v praxi. Místo, kde se spousta lidí odkope…a pak je odkopnete i vy…Na mysli mám třeba projevy rasismu a podobně….

Rozmýšlení se jestli žádost od toho a toho přijmu, následné vyhazování a pročišťování. Strach, že někdo uveřejní moji fotku z divoké párty ….Zajímavé informace, videa, kterých bych si normálně nevšimla. Děs z toho, na co všechno mí kamarádi skočí…Náměty k reportážím, zajímavá sociologická studie…Každopádně rušit účet zatím nehodlám.

Karel?

Hohoooo. Snad jsi neslyšel o jedné povedené historce z večere s kamarády….Došlo k záměně Karlů v mém mobilu. Víc ale ani muk. Možná osobně 🙂 Každopádně Karel – to je pro mě Karel Schwarzenberg. Úctyhodná osobnost. Galantní muž. Člověk se smyslem pro humor. Politik, člověk, který si na nic nehraje a řekne, co si myslí. Možná už jsem si ho trochu zidealizovala, ale no a co!

Karel. To je zkrátka jméno! U nás doma se tak jmenuje skoro všechno, většina plyšáků, zásuvka, šroubovák…prostě Karel je fenomén. A když potkáte v jedné italské restauraci Karla K. je to zážitek na několik měsíců… třeba ty lžičky na očích, nebo to s tím svetrem…ale tady budu zase tajemná jako hrad v Karpatech.

Call of?

Duty, neasi! Moje oblíbená hra na PS3. Teď hraju čtyřku po síti. Zábava, relax. Matka od dítěte zabíjí vojáky a soupeří s teenagery po celém světě. Baví mě odjakživa hlavně střílečky. Začalo to Wolfeinsteinem, Doomem a nesmrtelným Duke Nukem. Miluju i sérii Assains’s Creed.

Výhoda je, že mám svátek 19.listopadu. Takže v době, kdy vychází nová „asasina“, jak říká moje čtyřletá dcera. Můj přítel má tak výber dárku zančně jednoduchý. Na krku dokonce nosím i řetízek, který jsem dostala k poslednímu dílu jako dárek. „Ne, nejsem ve znamení vah, ale pařim na playstationu!“ vysvětluji zvědavcům…tím je ještě víc zmatu. Ale na hraní moc času není…nechci kvůli své zálibě zanedbávat rodinu.

Jinak mezi moje top 5 z poslední doby patří i Metal Gear Solid, Heavy Rain a Uncharted 1 i 2.

_______________________________________

5S aneb Pět Slov je pokus. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajimavé lidi, zajimavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.