Právní aspekty

Právní aspekty bohužel zpravidla stojí v cestě k elektronickému vydání řady knih v češtině – vydavatelé uzavírali autorské či překladatelské smlouvy v době, kdy je ani nenapadlo, že by součástí smlouvy mělo být i digitální šíření.

Aby bylo možné knihu získat v elektronické podobě je nutné aby případný vydavatel měl práva k jejímu digitálnímu šíření. Pokud ji vydá sám autor, je to sice jednodušší, ale stále tu jsou všechny aspekty, týkající se knihy jako autorského díla. Kniha samotná zpravidla navíc neobsahuje jenom text od autora, ale možná také nějaké ilustrace (další autorská práva). A pokud jde o překlady knih, je zde nutné brát v úvahu i autorská práva překladatele. Paradoxně právě práva překladatelů často stojí v cestě k vydání díla, které má již klasická práva “prošlá” (tzv. volné dílo).

AUTORSKÉ PRÁVO

“Prošlé” autorské právo je vůbec zajímavý fenomén – ve většině zemí a případů trvají majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti (50 leté trvání podle Bernské úmluvy je asi vhodné ignorovat). Pokud je autorů více, řídí se vše podle posledního žijícího autora. Anonymní a pseudoanonymní díla počítají lhůtu od prvního oprávněného zveřejnění.

A co se autorského práva týče, je v případě knih důležité vědět, že zde platí možnost použití díla pro osobní potřebu. Tedy můžete si v praxi udělat kopii knihy, ale nesmíte tuto kopii dále šířit (neplatí pro počítačové programy a elektronické databáze). A mimochodem právě zde se objevují “kolektivní správci” a ona podivná forma zdanění za prázdná CD a podobná média (ale to bychom byli už někde jinde).

Karel Čapek v Google Books

Jakkoliv “70 let po jeho smrti” zní vcelku jednoduše, zdaleka to jednoduché není. Sice je díky tomu možné získat tisíce elektronických knih, ale případné ověřování jejich zpřístupnění bývá obtížné – časově i organizačně náročné. A při komplikacích v podobě ilustrací či práv překladatele je vše ještě složitější.

PRODEJ E-KNIH

V případě knih ale navíc také platí, že ten kdo oprávněně nabyl kopii autorského dila, je oprávněn toto dílo prodat. Teoreticky byste tedy mohli e-knihu prodat, tedy za předpokladu, že byste svoji kopii s prodejem zničili. Otázkou ovšem je, a takové už je právo, zda by to bylo v souladu s podmínkami nabytí e-knihy. A zda by někdo více chytrý nezačal něco říkat o počítačovém programu či elektronické databázi. A zda by na toto téma neměl vyjít celý dlouhý článek sepsaný právníkem. A kdy si toho všimne neexistující česká BSA – ta by totiž možná po tažení proti “nelegálním fontům” mohla vyrazit i na tažení proti “nelegálnímu stahování knih”. sic

Právní aspekty nicméně bohužel zpravidla stojí v cestě k elektronickému vydání řady knih v češtině – vydavatelé uzavírali autorské či překladatelské smlouvy v době, kdy je ani nenapadlo, že by součástí smlouvy mělo být i digitální šíření. A zpětně už zpravidla nejsou schopni smlouvy rozšířit. Schopni buď z administrativního hlediska, nebo z hlediska toho, že by autoři a překladatelé nepochybně v rámci rozšíření chtěli dostat další platby.