Možná jste ji na sociálních sítích zahlédli. Virální „studii“ o tom, jak běžci šíří při běhu koronaviru a jak je důležité neběhat za sebou. Pocházela od belgických výzkumníků, kteří poněkud uspěchali zveřejnění, vynechali věděcké protokoly a pravidla a zveřejnili něco špatné pochopené. Navíc prostě dost hodící k současné nervní době.
Štítek: Výzkum
Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika)
Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika) je založené na studii věnující se klíčové otázce. Čím méně lidé věří informacím, které nalézají online, tím horší dopady to bude mít i pro podnikání. Výsledky ze studie viz Dodging Deception & Seeking Truth Online [Survey Results]
Pokračovat ve čtení „Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika)“
Stav SEO v roce 2019 (infografika)
Stav SEO v roce 2019 je nejenom infografika, ale také užitečné výsledky velkého výzkumu. Ty najdete v The results of this year’s State of SEO Survey have landed!
55 % vlastníků mobilu ho chce použít tři až pět let (Infografika)
Pouze 15 % vlastníků mobilu si nový pořídí dříve než za dva roky, 55 % chce telefon mít tři až pět let. How often should you upgrade your phone? Our upgrade cycle infographic to ukazuje detailněji, byť nutno dodat, že se ptali menšího vzorku, ale pořád je přes 3 600 odpovědí.
Pokračovat ve čtení „55 % vlastníků mobilu ho chce použít tři až pět let (Infografika)“
Rychlost mobilního Internet v Česku aneb když se vezmou jenom jedna čísla
Lidovky v Konec jednoho snu. Miliardy na rychlý internet propadnou zpět Bruselu popisují jednu vcelku známou frašku okolo peněz na vysokorychlostní Internet. Ale to není podstatné. Zajímavější je, že tam neznámo proč dali mapu rychlosti mobilního Internetu v Evropě, kterou na sociálních sítích lidé sdílí aby ukázali jak mizerně na tom jsme. A je jim vcelku jedno, že tohle celé je spíš zdrojem zásadních otázek a pochyb. Pokračovat ve čtení „Rychlost mobilního Internet v Česku aneb když se vezmou jenom jedna čísla“
Centrum Průzkumu a snadné peníze? Nenaleťte, nebuďte hloupí
Těžko přehlédnout záplavu sponzorovaného tweetu od @CentrumPruzkumu co slibuje „Práci po Internetu“ a „Vydělávejte ve svém volném čase“. Celé to pak vede na www.centrumpruzkumu.cz což by vás nemělo zmást, je to ve skutečnosti www.surveycompare.net a s průzkumy to samozřejmě nemá nic společného.
Pokračovat ve čtení „Centrum Průzkumu a snadné peníze? Nenaleťte, nebuďte hloupí“
Svět podle Facebooku v roce 2020 (infografika)
Svět podle Facebooku v roce 2020 hledejte ve studii Shifts for 2020: Multisensory Multipliers. Trocha podezřívavosti ale neuškodí, protože všechno to (podle Facebooku) zásadní co přichází je tím, co Facebook silně protlačuje. Pokračovat ve čtení „Svět podle Facebooku v roce 2020 (infografika)“
Přístup k Internetu je méně běžný v rozvojových zemích
Internet se dnes zdá nepostradatelným. Tedy alespoň v ekonomicky silných a rozvinutých zemích. V těch rozvojových rozšířenost nehledejte Pokračovat ve čtení „Přístup k Internetu je méně běžný v rozvojových zemích“
Placebo efekt funguje i ve video hrách
Počítačové hry vyžadují propracovaný systém motivující hráče k hraní. Odměňovat, dokázat přitáhnout zpět, zaujmout. Jenže, co když stačí placebo? Pokračovat ve čtení „Placebo efekt funguje i ve video hrách“
Počítač může poznat vaši náladu podle toho, jak a co píšete na klávesnici
Tohle by se mohlo hodit Facebooku v další vlně manipulací s typy příspěvků, které předkládá svým uživatelům.
Jste vzteklí? Veselí? Smutní? Facebook samozřejmě něco takového enormně zajímá, až natolik, že si z nás před měsíci udělal pokusné králíky, kterým záměrně předkládal jenom negativní či pozitivní příspěvky a sledoval, jak nás to ovlivňuje. A není to všechno, protože je to opět Facebook, kdo odhalil cosi dalšího.
Podle toho jakým způsobem píšeme na klávesnici je možné odhalit jak se cítíme. Tentokrát to Facebook ale nedělal bez vědomí uživatelů, ale s jejich pomocí. Ti informovali o tom jak se cítí a software zároveň s tím zkoušeli zjistit, jestli se jejich cítění nějak projevuje na způsobu psaní. Ale také, podle všeho, měnící se skladbě slov, kterou používají.
Výsledek studie uvádí, že s 81 % přesností je možné detekovat vztek a s 87 % přesností pocit štěstí. Celá studie je opatřitelná na Identifying emotion by keystroke dynamics and text pattern analysis v textové i PDF podobě.