Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika)

Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika) je založené na studii věnující se klíčové otázce. Čím méně lidé věří informacím, které nalézají online, tím horší dopady to bude mít i pro podnikání. Výsledky ze studie viz Dodging Deception & Seeking Truth Online [Survey Results]

Pokračovat ve čtení „Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika)“

55 % vlastníků mobilu ho chce použít tři až pět let (Infografika)

Pouze 15 % vlastníků mobilu si nový pořídí dříve než za dva roky, 55 % chce telefon mít tři až pět let. How often should you upgrade your phone? Our upgrade cycle infographic to ukazuje detailněji, byť nutno dodat, že se ptali menšího vzorku, ale pořád je přes 3 600 odpovědí.

Pokračovat ve čtení „55 % vlastníků mobilu ho chce použít tři až pět let (Infografika)“

Rychlost mobilního Internet v Česku aneb když se vezmou jenom jedna čísla

Lidovky v Konec jednoho snu. Miliardy na rychlý internet propadnou zpět Bruselu popisují jednu vcelku známou frašku okolo peněz na vysokorychlostní Internet. Ale to není podstatné. Zajímavější je, že tam neznámo proč dali mapu rychlosti mobilního Internetu v Evropě, kterou na sociálních sítích lidé sdílí aby ukázali jak mizerně na tom jsme. A je jim vcelku jedno, že tohle celé je spíš zdrojem zásadních otázek a pochyb. Pokračovat ve čtení „Rychlost mobilního Internet v Česku aneb když se vezmou jenom jedna čísla“

Centrum Průzkumu a snadné peníze? Nenaleťte, nebuďte hloupí

Těžko přehlédnout záplavu sponzorovaného tweetu od @CentrumPruzkumu co slibuje „Práci po Internetu“ a „Vydělávejte ve svém volném čase“. Celé to pak vede na www.centrumpruzkumu.cz což by vás nemělo zmást, je to ve skutečnosti www.surveycompare.net a s průzkumy to samozřejmě nemá nic společného.

Pokračovat ve čtení „Centrum Průzkumu a snadné peníze? Nenaleťte, nebuďte hloupí“

Svět podle Facebooku v roce 2020 (infografika)

Svět podle Facebooku v roce 2020 hledejte ve studii Shifts for 2020: Multisensory Multipliers. Trocha podezřívavosti ale neuškodí, protože všechno to (podle Facebooku) zásadní co přichází je tím, co Facebook silně protlačuje. Pokračovat ve čtení „Svět podle Facebooku v roce 2020 (infografika)“

Počítač může poznat vaši náladu podle toho,  jak a co píšete na klávesnici

Tohle by se mohlo hodit Facebooku v další vlně manipulací s typy příspěvků, které předkládá svým uživatelům.

Jste vzteklí? Veselí? Smutní? Facebook samozřejmě něco takového enormně zajímá, až natolik, že si z nás před měsíci udělal pokusné králíky, kterým záměrně předkládal jenom negativní či pozitivní příspěvky a sledoval, jak nás to ovlivňuje. A není to všechno, protože je to opět Facebook, kdo odhalil cosi dalšího.

Podle toho jakým způsobem píšeme na klávesnici je možné odhalit jak se cítíme. Tentokrát to Facebook ale nedělal bez vědomí uživatelů, ale s jejich pomocí. Ti informovali o tom jak se cítí a software zároveň s tím zkoušeli zjistit, jestli se jejich cítění nějak projevuje na způsobu psaní. Ale také, podle všeho, měnící se skladbě slov, kterou používají.

Výsledek studie uvádí, že s 81 % přesností je možné detekovat vztek a s 87 % přesností pocit štěstí. Celá studie je opatřitelná na Identifying emotion by keystroke dynamics and text pattern analysis v textové i PDF podobě.

Sdílíte nesmysly a věříte lžím? Vědci tvrdí, že to souvisí s nízkou inteligencí

Pokud vás ohromují citáty, tak velmi pravděpodobně věříte v konspirace a paranormální jevy. A jak to tak vypadá, pořídit si účet na sociální síti co generuje citáty je zaručená cesta k úspěchu.

pablo (1)

Vědecká studie možná docela dobře vysvětluje, proč váš Facebook zaplavují přátele odkazy na nesmyslné lživé články a nedokáží s tím přestat. Prostě trpí nízkou inteligencí. Vedle toho jsou navíc méně schopní reflexe. A samozřejmě věří v konspirační teorie, paranormálno a alternativní medicínu.

Vlastně je to docela logické, jen jste si to možná nechtěli připustit. To že máte mezi přáteli inteligenčně méně schopné jedince a proto jsou jejich profily plné konspirací, výmyslů a lží. Pokud to chcete číst věděcky, tak  v On the reception and detection of pseudo-profound bullshit (PDF).

Studie převedla i to, že stačí dát dohromady v zásadě zcela náhodná slova, tak aby to vypadalo dobře a dostaví se výsledek. Jako jeden z příkladů je uváděno „Hidden meaning transforms unparalleled abstract beauty.“ (což si asi můžeme přeložit jako „skrytý význam transformuje bezkonkurenční abstraktní krásu“ a jak správně tušíte, neznamená to vlastně vůbec nic).

pablo (2)

Součástí ověřování bylo i vytvoření webu pod názvem New Age Bullshit Generator schopné vytvářet podobně náhodné (ale o to lépe vypadající) citáty, či, chcete-li, aforismy. Tři stovky testovaných lidí poté hodnotili vygenerované citáty z hlediska hloubky na škále od jedné do pěti. Průměr 2.6 ukazuje, že je lidé považují za dostatečně hluboké a berou je vážně. Přes čtvrtinu dotazovaných ale dával skóre tři a více.

Zlomyslnost vědců šla ještě dál, snažila se zjistit, jestli lidé dokáži odhalit nesmysly a výmysly. Použili k tomu dokonce i tweety z účtu Deepaka Chopry, ale také také předchozí sadu počítačově generovaných výmyslů. Výsledek nepřekvapil, testovaní nedokázali v řadě případů vůbec rozlišit mezi výmyslem a realitou.

pablo (3)

Třetí část test kombinovala známé a populární citáty a moudra s nudnými, ale faktickým prohlášeními (například „nově narozené děti vyžadují neustálou pozornost“ vs. „mokrý člověk se nebojí deště“). Ukázalo se, že větší hloubku přikládají testovaní právě oněm známým a populárním moudrům.

V závěrech nakonec studie dochází k tomu, že ti co jsou více náchylní k nesmyslným a vymyšleným tvrzením mají nižší schopnost reflexe, nízké kognitivní schopnosti (verbílní a fluidní inteligenci) a snadno se nechají zmást a vtáhnout do konspirací. Včetně toho, že daleko více věří v náboženské či paranormální záležitosti a alternativní medicínu.

Vědci také upozorňují, že Internet s instantní komunikaci (a sociálními sítěmi) je základem k tomu, proč jsou lidé vystavení působení nesmyslů a lží více než kdy předtím.