Poctivý osobní blog. Ano, osobní. Díky za pochopení.
Mark Zuckeberg se na F8 pokusil o vtip, kterému se vůbec nikdo nezasmál. To proto, že vtipkoval na téma, že Facebook má aktuálně špatnou pověst co se ochrany soukromí týče. Mimo trapného pokusu a ještě trapnějšího ticha je to jen ukázka toho, jak Mark nechápe. Měl se totiž ze všeho nejvíc opět omluvit za všechny ty věci, které za poslední roky Facebook udělal.
Continue reading „“The future is private,” oznámil Zuckerberg na F8. Proč to vůbec nic neznamená?“
Čas od času se vydávám zkoumat vlastní inzertní profil na Facebooku (viz Jak zjistím představu Facebooku o mých zájmech. Jak nastavit cílení reklamy na Facebooku?). Naposledy jsem to dělal v lednu tohoto roku (viz Můj inzertní profil na Facebooku je sbírka nesmyslů a ty nejvíc zřejmé a jasné věci zcela chybí. přes 80 % nesmyslů). O tři měsíce později jsem to udělal znovu a je to čím dál tím horší.
Continue reading „Můj inzertní profil na Facebooku je stále kompletní sbírka nesmyslů“
Tak Marek Hollar, odborný politolog (co samozřejmě nikdy neexistoval) to zabalil. Na Stránku napsal takový delší rozlučkový post. Takovou tu klasiku, že když blbé vtipy nezaberou, tak to aspoň zkusíte zamaskovat do podoby ukřivděného kňourání.
Hoax co nikdy neumře. Obrázek smečky vlků procházejících zasněženou krajinou tvrdí, že v čele jsou „staří nebo nemocní“ a poslední má jít alfa vlk (v textu mu říkají leader). Jestli jste onu fotku sdíleli, tak jste selhali. Je to hoax. Výmysl,
Continue reading „Ten obrázek vlčí smečky, co tak sdílíte na Facebooku? Jenom další #fake #hoax“
Facebook k masakru na Novém Zélandu poskytl nějaké (nepříliš důvěryhodná) čísla, vypadají spíše jako snaha o zlehčení. Najdete je případně v Facebook tvrdí, že méně než 200 lidí vidělo živé video ze střelby na Novém Zélandě a vedle směšných čísel je tam ještě zajímavé to, že tvrdí, že živé video přenášející zabíjení nikdo nenahlásil. A také to, že k nahlášení došlo až poté co živé video skončilo, kdy navíc mělo dojít k nahlášení že „špatného důvodu“, takže se Facebook videu nevěnoval. Víme i to, že Facebook v prvních 24 hodinách odstranil 1.5 milionů videí útoku na Novém Zélandě. Tři sta tisíc skutečně odstranil, 1.2 milionu zablokoval při nahrávání.
Mám, samozřejmě už dlouho, osobní profil na Facebooku. A vlastně tak nějak od samého počátku na něm bylo možné komentovat aniž by komentátor byl v onom „přátelském“ stavu se mnou. Obsah je tam ostatně také veřejný, na sociální sítě nikdy nedávám nic „pod zámečkem“, letité užitečné pravidlo.
Continue reading „Někdy před pár týdny jsem znemožnil komentáře „ne-přátelům“ na Facebooku“
V Přestávám si platit Buffer. Hlavně ale pár postřehů ke konci sociálních sítí je jeden z postřehů ke konci sociálních sítí – tedy hlavně k tomu, že někdy před týdnem Google vypnul API pro Google+ a tím pádem přestalo být možné na tuhle síť vkládat příspěvky jinak než ručně (a v dubnu Google+ vypne kompletně). Mám k tomu ještě jeden zajímavý postřeh, který má trochu větší přesah.
Continue reading „Google+ skončil. Jeden další postřeh z mizejících sociálních sítí“
Mark Zuckerberg má nový „osobní projekt“. O kterém prý navíc musí přesvědčit zbytek Facebooku*). Pro dobro lidí, aby mohli být v kontaktu se svými blízkými, dojde k integrace zpráv mezi všemi čtyřmi aplikacemi, které Facebooku patří. Těmi čtyřmi, které vcelku zasahují na 90 a více procent internetové populace, která je Facebooku dostupná (jediné kde má mezery je Čína, ale tam je WhatsApp poměrně dobře uchycený i přes tamní cenzuru).
Ten nadpis by měl být delší, ale dlouhé nadpisy jsou peklo. Ten konec sociálních sítí je totiž „konec sociálních sítí jak je známe„. Před očima se to totiž celé dost dramaticky mění a není až tak jasné, kam přesně to míří. A průvodní jev je i ten, že to ekonomicky dopadne na jeden celý „průmysl“ co se okolo sociálních sítí vytvořil – software pro správu (nebo aspoň zveřejňování příspěvků.)
Continue reading „Přestávám si platit Buffer. Hlavně ale pár postřehů ke konci sociálních sítí“
Je čas se opět podívat na to, co si o mě Facebook vymyslel, že jsou mé zájmy. Dělávám to tak zhruba jednou, dvakrát ročně. A vždy je to zvláštní pohled. Počátek rok 2019 je opět stejný bída. Facebook vůbec netuší, že miluji sci-fi (jediné co dal dobře je Steampunk), fantasy, dámské boty (zejména na vysokém podpatku), žurnalistiku, MMORPG (aspoň že ty „hry“ jako celek tam konečně poznal). Netuší ani, že už několik let miluju kočky (protože máme doma #sisithecat) nebo že mám rád fotografii, webdesign a desítky dalších věcí, které z mého profilu mohl snadno poznat už řadu let. Neví ani že miluju kolo a ježdění na něm, ač k tomu už dva roky má tisíce možných cest jak to zjistit.