Daniel Bradbury Dočekal 
Rozhodnutí ústavního soudu posunulo Českou republiku zpět do civilizovaného světa, kde soukromí je nadřazené pochybným zájmům, špiclování a cenzuře. Právní úprava preventivního uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci je protiústavní. Spornou část zákona a celou prováděcí vyhlášku dnes zrušil Ústavní soud (ÚS), informuje ČTK.
Ústavní soud seznal, že napadená právní úprava porušuje ústavněprávní limity, neboť nesplňuje požadavky plynoucí z principu právního státu a je v kolizi s požadavky na omezení základního práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny, které plynou z principu proporcionality.
Soudkyní zpravodajkou byla Eliška Wagnerová, žádný ze soudců k nálezu neuplatnil odlišné stanovisko.
Ústavní soud zrušil část zákona o elektronických komunikacích
Operátoři a poskytovatelé Internetu doposud museli uchovávat tzv. provozní a lokalizační údaje o uskutečněné komunikaci. Na vyžádání je pak předávali policii a zpravodajským službám. Podle ÚS tato norma nepřiměřeně zasahuje do soukromí lidí, chybí jí mantinely a přesná pravidla pro využívání nashromážděných údajů. Text nálezu je dostupný zde [PDF, 441,08 kB].
Telefonní operátoři a poskytovatelé Internetu tak museli po dobu nejméně půl roku uchovávat zejména následující informace (po roce museli data sami likvidovat):
- telefonní a faxová komunikace (čas a čísla volajícího a volaného)
- údaje o textových zprávách
- údaje o mailové komunikaci
- údaje o návštěvách webových stránek
- údaje o využívání některých internetových služeb
ÚS také došel k názoru, že dotčení jednotlivci nedisponují dostatečnými zárukami proti riziku zneužití údajů a svévole.
Takto vymezená právní úprava umožňující masivní zásah do základních práv nesplňuje požadavky kladené na určitost a jasnost z pohledu právního státu
Rozhodnutí ÚS je průlomové a jde i proti několikaletým snahám EU zavést toto preventivní špiclování napříč celou EU. Pokud bude podobné uchovávání opět vejít v platnost, bude muset vzniknout právní norma, která není typický nedostačující a vágní.
EU toto nadměrné špiclování dlouhodobě prosazuje v rámci klasické výmluvy na nutnost „boje s terorismem“. V Českém prostředí se ze zákonné normy stala nástroj rutinní součástí policejní práce – operátoři i poskytovatelé internetových služeb tak byli žádání o poskytování informací i v zcela banálních případech, ačkoliv podle původní směrnice EU měla být tato data využívána pouze pro případy, kdy někdo čelí podezření ze závažné trestné činnosti.