Přehled #GDPR pokut v přístupné podobě

/gdpr je GitHub úložiště s přehled udělených #GDPR pokut. Něco co by ideálně mělo existovat v nějaké otevřené podobě přímo od EU a také od jednotlivých zemí. Tady je to práce lidí, kteří sem jednotlivé příklady zanášejí.

Pokračovat ve čtení „Přehled #GDPR pokut v přístupné podobě“

Chtějí @PiratskaStrana zdražit leteckou dopravu? Proč Míra Kalousek čte a šíři pochybné weby

Po vzoru Stropníckého? Piráti lákaji na petici za vyšší zdanění letecké dopravy“ je tak trochu titulek typický pro Echo24. Jak zaznělo na Twitteru, „blbý a tendenční“ web, který už hodně dlouho patří mezi lžiweby – občas je tam žurnalistika, ale cokoliv tam najdete, musíte velmi důkladně prověřovat a ověřovat. Celé je to jen ukázka toho jak účelově něco vzít, účelově to semlít, pár výmyslu smíchat s fakty a vydat něco co zapůsobí na primitivní pudy čtenářů.

Pokračovat ve čtení „Chtějí @PiratskaStrana zdražit leteckou dopravu? Proč Míra Kalousek čte a šíři pochybné weby“

Daň z odkazů odložena. Jedenáct států hlasovalo proti. Bohužel to ale není konec pro #article11 ani #article13

Je to nadějné a může to znamenat, že Článek 11 i Článek 13 nakonec v Evropské Unii schváleny nebudou.  Evropská Unie se nedokázala shodnout na konkrétních textech a jedenáct států bylo proti. Záslužný čin, nutno dodat. Viz Julia Reda a Copyright negotiations hit a brick wall in Council

Pokračovat ve čtení „Daň z odkazů odložena. Jedenáct států hlasovalo proti. Bohužel to ale není konec pro #article11 ani #article13“

Poznámky k Article 13 a Article 11. Cenzura a zpoplatnění odkazování

Jen tak si něco schovám na blog. Nakonec od toho blogy jsou. Když už jsem si to znovu projížděl v přípravě na rozhovor, tak jsem si udělal poznámky. A taky proto, že v září to začne být zase aktuální.

Pokračovat ve čtení „Poznámky k Article 13 a Article 11. Cenzura a zpoplatnění odkazování“

Kriminalita imigrantů jako politický argument? Opatrně, není to čím podložit. Jedině výmysly.

Boj proti neexistujícím imigrantům pod taktovkou SPD či prezidenta Zemana. ODS hrdinně se přidávající a nabízející stále více hnědnoucí politiky. Vlastně jenom kopie vývoje v Evropě, kde navíc mají v jednotlivých zemích reálně imigranty. Česku se vyhýbají sami, nejsme lákavou zemí.

Pokračovat ve čtení „Kriminalita imigrantů jako politický argument? Opatrně, není to čím podložit. Jedině výmysly.“

Vodafone už zase páchá sebevraždu na Twitteru. Prý MUSELI zdražit Švýcarsko aneb jak ojebat zákazníky

Tak nám zlevnili volání v Evropské Unii. Což je pro některé operátory důvodem k ukázkovému ojebání zákazníků v podobě zásadního zdražení hovorů tam, kde to „není“ EU, ale jenom prostá Evropa. Což přesně provedl Vodafone, který Švýcarsko přesunul do „zóny 2“. Ve výsledku tam tak Vodafone několikanásobně zdražil volání i všechno.

Pokračovat ve čtení „Vodafone už zase páchá sebevraždu na Twitteru. Prý MUSELI zdražit Švýcarsko aneb jak ojebat zákazníky“

Snad někdy by v Nizozemí mohli vědět, zda je možné prodat e-knihu někomu dalšímu

Autorské právo je zapeklité a když dojde na e-knihy, tak je to ještě zapeklitější. Ony totiž jaksi nejsou hmotné a vlastně je nevlastníte Pokračovat ve čtení „Snad někdy by v Nizozemí mohli vědět, zda je možné prodat e-knihu někomu dalšímu“

Snaha EU možná přiměje Google i Facebook platit vydavatelům

Nejprve to byly bláznivé nápady Francie či Německa, sila lobbingu je ale donesla až na úroven EU. Toho společenství co zavedlo sušenkové souhlasy

Ve hře jsou autorská práva vs. Internet, ale také staré pořádky vs. nové. Zachování starých pořádků je na pořadu dne, zejména pokud jde o novinové vydavatele, kterým klesají vydané náklady, čtenosti i příjmy z reklamy. Hledají staronové cesty, kde získat peníze a stále jsou přesvědčeni, že by jimi Google či Facebook (a další jim podobní) měli platit za to, že zveřejňují odkazy na jejich články.

V září EU připravilo konzultaci k novým návrhům „reforem„, kde jeden ze zásadních bodů je právě to, že by autorské právo mělo být revidováno tak, aby zpravodajské agregátory, zveřejňující „výstřižky“ a upoutávající na novinové články, za něco takového měly platit.

Celé to na jedné straně je tak trochu založené na reálném problému. Facebook a Google nevytvářejí žádné reálné hodnoty v podobě textů, článků či obsahu. Pouze si berou cizí obsah, ať už přímo (Zprávy Google) nebo sdílením od uživatelů (Facebook) a vydělávají na něm. Obalují ho reklamou a příjmy si ponechají, původním tvůrcům nevyplatí ani halíř. Google i Facebook jsou navíc s internetovou inzercí tak úspěšní, že „ohrožují“ ostatní typy inzerce. Té v tisku se navíc daří ne příliš dobře.

Ohrožení demokracie

Podle EU je případné ohrožení existence médií ohrožením pluralismu, demokratické debaty a kvality informací. Opět v zásadě pravda, byť je otázkou, proč právě tohle omezují hlavně média sama a proč je tolik nedemokratických médií a ještě více médií plněných nekvalitou tvořenou jenom proto, aby na „něco“ lidé klikali. Budiž

Evropská Unie si představuje, že by nová podoba autorské práva dala tvůrcům obsahu exklusivní právo rozhodovat o tom, jak je jejich dílo použito. Týkalo by se to i oné „reprodukce“, kterou Google či Facebook využívá. Což u Zpráv Google vypadá přijatelně, ale u obsahu sdíleného uživateli na sociální sítě už podstatné méně.

Aby toho ještě nebylo málo, opět je na stole otázka prodloužení doby ochrany, kde vydavatelé chtějí prodloužení na padesát let, zatímco Evropská komise hovoří o jednom až pěti letech. Rozumné, protože představa padesáti let ochrany zprávy z novin vypadá jako poněkud absurdní. Diskutabilní i problematické jsou i otázky „přeshraničního“ uznávání práv a trvání těchto, také v souvislosti se zpravodajstvím.

Dobrovolně povinné na všechny strany

Celé by to nakonec mohlo vypadat tak, že vydavatelé budou moci (nikoliv muset) žádat od digitálních zprostředkovatelů jako je Google či Facebook placení za využití jejich „textů“.

Ti budou moci souhlasit, případně odmítnout. Stane-li se to druhé, tak možná konečně vydavatelé pochopí, že přijít o poměrně zásadní zdroj návštěvnosti se nevyplatí. Pro příklad totiž není potřeba chodit daleko, když přesně toto zkusilo Španělsko, tak Google platit nezačal a vyřadil tamní média ze Zpráv Google. Výsledný zásadní propad v návštěvnosti přiměl vydavatele k velmi rychlé změně názoru. Totéž se stalo v Německu

Součástí nové legislativy by měla být i povinnost pro platformy sdílející videa či hudbu, aby zajistily proplácení podílu na příjmech vlastníkům práv, tedy něco co například umožňuje YouTube. Ale také něco, na co si hudební i filmoví držitelé práv stále ztěžují, výši podílu totiž nepovažují za odpovídající.

Evropské firmy netuší, zda je kybernetický útok nějak poškodil

Nevědí zda byli napadeni, když už se to dozvědí, nevědí zda jim byla odcizena nějaká data, firmy v EU se musí ještě hodně učit

Podle výsledků průzkumu společnosti Quocirca a Trend Micro z loňského roku to vypadá, že firmy v EU jsou v kybernetické bezpečnosti dost bezradné. 31 z 251 společnosti, které byly napadeny kyberútokem, například netuší, jestli jim byla odcizena nějaká data. Šest dalších sice o útoku vědělo, ale neví jak hodně dat bylo zasaženo.

Kybernetické útoky jsou přitom běžné a časté. Výzkumníci logicky upozorňují, že „evropští podnikatelé jsou nepřipraveni na cílené útoky a jak na ně reagovat poté co k nim dojde„.

Cílené útoky jsou podle dotazovaných nevyhnutelné a 26 % dotazovaných je přesvědčeno, že jde o rostoucí záležitost a 44 % je přesvědčeno, že jde o záležitost dlouhodobou. Pouze 5 % dotazovaných se domnívá, že objem útoků klesá.

V případě kybernetických útoků je riziko úniku dat či poškození reputace společnosti.  Cílem útoku se navíc společnosti nestávají pouze jednou a podle 70 % z 369 dotazovaných objem útoků stoupá.