Hackeři? Prolomený vízový systém? To bohužel Seznam.cz hledá senzační slova pro clickbait. To podstatné ke kauze víz pro Vietnamce

Hackeři z Česka prolomili vízový systém pro Vietnamce. Vydělali 750 milionů zni titulek čerstvého článku na Seznam.cz. Věnuje se rok staré kauze, ve které pár chytráku prostě naklikávalo robotem na webu MZV formuláře. K čemuž nepotřebovali žádné prolomení vízového systému ani to nebyli hackeři.

Pokračovat ve čtení „Hackeři? Prolomený vízový systém? To bohužel Seznam.cz hledá senzační slova pro clickbait. To podstatné ke kauze víz pro Vietnamce“

Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika)

Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika) je založené na studii věnující se klíčové otázce. Čím méně lidé věří informacím, které nalézají online, tím horší dopady to bude mít i pro podnikání. Výsledky ze studie viz Dodging Deception & Seeking Truth Online [Survey Results]

Pokračovat ve čtení „Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika)“

Když vám Google smaže z Google+ obsah tak se ani nedozvíte jaký. Nějak to tam fejsbůkovatí

Google+ je už tak dostatečná mrtvola, ale to nebrání Google v tom, že prostě jen tak smaže obsah aniž by se obtěžoval sdělit jaký. Navíc, jak jinak, nemáte ani možnost se odvolat, stěžovat, si, cokoliv.

Pokračovat ve čtení „Když vám Google smaže z Google+ obsah tak se ani nedozvíte jaký. Nějak to tam fejsbůkovatí“

Měla by Ester Ledecká mluvit s novináři nebo neměla? Malá česká aféra

V Nezáleží mi na vás, vzkazuje Ester Ledecká se Miroslav Bureš podivuje nad tím, že Ester Ledecká na Olympiádě odmítá komunikovat s novináři jinak, než otázkami poslanými e-mailem. Diví se i tomu, že k tomu dodává takové důvody jako že se bojí virózy či že se chce soustředit na sportovní výkony. Filip Rožánek k tomu napsal, že „Pardon, ale tohle je od rozhlasového sporťáka totální úlet. Je výsostným právem Ester Ledecké se rozhodnout, jestli a s jakými médii se bude bavit. Není veřejný majetek.„.

Pokračovat ve čtení „Měla by Ester Ledecká mluvit s novináři nebo neměla? Malá česká aféra“

Forum24 nezklamalo. ANO žádné fotky na Facebooku neukradlo. Sdílení příspěvku není krádež

Byly doby, kdy to chvíli vypadalo, že Forum 24 bude seriózní a důvěryhodné médium, ale pak se stalo jenom médiem ovládaným jen „Anti-Babiš syndromem“. A začaly se tam objevovat hlouposti, nepodložené věci, výmysly. Pokud jste je na něco upozornili, nic se nedělo. Žádné opravy, žádné omluvy, žádná reakce na upozornění. Po velmi dlouhé jsem je nakonec přihodil do přehledu l lžimédii.

Pokračovat ve čtení „Forum24 nezklamalo. ANO žádné fotky na Facebooku neukradlo. Sdílení příspěvku není krádež“

Způsobily fake news změnu v chování? (infografika)

Mají výmysly, lži, propaganda a „fake news“ jako takové vliv na chování lidí? Spotřebitelů? Ovlivnila přítomnost fake news důvěryhodnost médií? Jak se projeví, když se značka propaguje vymýšleným (fake) obsahem? A kdy existence fake news exploduje do vlny všudypřítomné nedůvěry a podezírání? Nebo už k tomu došlo? Pokračovat ve čtení „Způsobily fake news změnu v chování? (infografika)“

Inzeráty na zpravodajských webech požírají až 79 % mobilních dat uživatelů

Vydavatelé usilovně bojují proti blokování inzerce, ale čím více to dělají, tím méně se zajímají co opravdu udělat aby lidé inzerci neblokovali

Pokračovat ve čtení „Inzeráty na zpravodajských webech požírají až 79 % mobilních dat uživatelů“

58 % návštěvníků zpravodajských webů je z mobilních zařízení

Podle Global Web Index je 58 % návštěvníků zpravodajských webů z mobilních zařízení U mladších čtenářů je to až 64% podíl. Viz 58% Visiting News Websites on Mobile Pokračovat ve čtení „58 % návštěvníků zpravodajských webů je z mobilních zařízení“

Reuters v roce 2015 zakázali fotografům dodávat RAW fotografie, jak to asi dopadlo?

Žádné RAW fotografie, řekli v roce 2015 v  Reuters. Fotografie mají odpovídat realitě, tvrdili. Překvapivé rozhodnutí, tedy pro některé

Fotografie pro Reuters jedině v JPEG podobě, žádné RAW. To prý proto, že fotografie mají ukazovat realitu, tedy pokud jde o hlavní důvod. Zákaz jde tak daleko, že fotografie musí být pořízeny a uloženy do JPEG podoby přímo ve fotoaparátu.

Podle Reuters je RAW formát příliš snadno manipulovatelný, ale také znamená zbytečné zdržení. V zpravodajství o aktuálních událostech je důležitá rychlost. Ale právě nutnost následné úpravy je v Reuters nejspíš zásadní důvod, spíše než to, že fotografie mají být realistické, žurnalistické a mají ukazovat realitu. Požadavek na konec RAW se týkal podle původního zdroje hlavně freelancerů, ale další zdroj hovořil o tom, že by se měl týkat i profesionálů fotících přímo pro Reuters.

Částečně překvapivé rozhodnutí, které má ale poměrně letitý základ v podobě nikdy nekončících diskuzí o tom, nakolik úpravy fotografií ovlivňují výsledné vyznění. Což v případě žurnalistiky je poměrně zásadní otázka. Pro fotožurnalistiku, tedy alespoň tu striktní, vždy platilo zásadní pravidlo, že fotografie mají procházet co nejmenším množstvím úprav. Pro uměleckou fotografii či módní fotografii může něco takového být velmi podstatné (viz například RAW vs. JPEG. Why your photos NEED to be shot in RAW.), ale pro žurnalistiku, který by spíše měla působit „surovostí“ a realističnosti to může být skutečně nežádoucí.

RAW podoba, což je vlastně kompletní záznam všeho ze samotného senzoru, navíc umožňuje změnit původní fotografii aniž by bylo snadno zjistitelné, že k nějaké zásadní změně došlo. V minulosti tohle vše vedlo i například k tomu, že do foto soutěží je v řadě případů vyžadováno poskytnutí jak konečně fotografie, tak RAW originálu.

Pokud se chcete podívat jakým způsobem má Reuters zpracované pokyny a požadavky na fotografie a žurnaslistiku, zkuste A BRIEF GUIDE TO STANDARDS, PHOTOSHOP AND CAPTIONS a The Trust Principles. Nutno dodat, že je to hodně zajímavé čtení.

2016-08-04 20_24_01-Thomson Reuters (@thomsonreuters) _ Twitter

Jak to celé nakonec dopadlo? Těžko říci, od listopadu 2015, kdy médii proběhla informace o zákazu RAW je ticho. Žádné informace o tom zda se zákaz podařilo plošně (u Reuters) uplatnit. Žádné vyhodnocení toho, zda to něčemu opravdu prospělo.

Nejpoužívanější aplikace na mobilech v Česku? Sociální sítě, hry, mapy

Mediaresearch v Mobilní zpravodajské aplikace zatím nejsou příliš v oblibě (tisková zpráva) konstatujte, že zpravodajské aplikace nejsou zatím p příliš v oblibě. Ale ono to, při pohledu na výsledky není až tak jednoznačné.

Pokud se podíváte na nejpoužívanější aplikace na mobilech, žebříček je jasný – sociální sítě, hry, mapy a navigace, zprávy, hudba, komunikace, videa a filmy. Ale pokud se podíváte na aplikace na tabletech, rázem je tomu jinak – zprávy, hry, videa a filmy, sociální sítě, komunikace, hudba, mapy a navigace.

Nepřekvapí, že „pouze jedna čtvrtina z těch čtenářů, kteří alespoň jednou týdně konzumují zpravodajství prostřednictvím mobilního zařízení, dává přednost specializovaným aplikacím. “ a už vůbec ne to, že přednost dostává zpravodajství přímo na webových stránkách . Zejména na tabletech je to podstatně jednodušší a efektivnější, než používání zbytečných aplikací.