Křišťálová Lupa? Čím dál tím těžší něco najít. Co jsem letos nominoval

Ne že by jeden neměl dostatek informací. Ne že by si nedokázal vzpomenout na různorodé příklady dobrých, užitečných i úspěšných služeb, lidí, firem, organizací. Jenže, ona by Křišťálová Lupa, měla nějak tak ukazovat, že se něco mění. Ne že vlastně na českém Internetu máme stále tytéž silné hráče. Nebo možná ne silné, protože to je Seznam.cz zcela rozhodně, ale přesto je velmi málo věcí, se kterými by mohl snadno něco vyhrát za inovativnost a nové věci. Pokračovat ve čtení „Křišťálová Lupa? Čím dál tím těžší něco najít. Co jsem letos nominoval“

Až budete číst Expres.cz tak pamatujte. 100% výmysly, lži a hlouposti. Krádež co se v Ostravě neodehrála

V médiích (záměrně nelze napsat „novinařině“) existuje zvláštní kategorie jménem bulvár, v zahraniční označovaná i jako tabloid. O takových médiích se prostě ví, že cokoliv napíší je vybájené, vylhané, vymyšlené. Před lety byl čistokrevný bulvár Blesk, stejně jako kůň ze stejné stáje jménem AHA. V porovnání s Expres.cz to ale je jenom slabota, čajíček.

Pokračovat ve čtení „Až budete číst Expres.cz tak pamatujte. 100% výmysly, lži a hlouposti. Krádež co se v Ostravě neodehrála“

Pozor na lžimédia. Ne všechno jsou noviny, lži jsou dobře placené, vnímejte co čtete. Přehled dezinformačních webů

Všechny uvedené weby jsou vhodný materiál ke studiu, pokud se zajímáte o dezinformace, manipulaci, informační války, ale také fenomém mašíbl (magoři, šílenci a blázni).

Pokračovat ve čtení „Pozor na lžimédia. Ne všechno jsou noviny, lži jsou dobře placené, vnímejte co čtete. Přehled dezinformačních webů“

Julius Šuman si prý nechal hacknout účet na Twitteru. Má nový. A těžko se tomu věří

Julius Šuman se s @skupinasuman stal součástí úniků informací do médií. Na počátku i v průběhu existence vypustil nahrávky Andreje Babiše. Takové co by v normálně fungující zemi dotyčnému zlomily vaz. V té naší samozřejmě nikoliv. Po únicích pokračoval v sérií karet s postavičkami z okolí Babiše, vtipnými a dobře zpracovanými. Pro řadu novinářů a zúčastněných byl tenhle účet důvodem usilovného pátrání kdo že to vlastně je.

Pokračovat ve čtení „Julius Šuman si prý nechal hacknout účet na Twitteru. Má nový. A těžko se tomu věří“

Způsobily fake news změnu v chování? (infografika)

Mají výmysly, lži, propaganda a „fake news“ jako takové vliv na chování lidí? Spotřebitelů? Ovlivnila přítomnost fake news důvěryhodnost médií? Jak se projeví, když se značka propaguje vymýšleným (fake) obsahem? A kdy existence fake news exploduje do vlny všudypřítomné nedůvěry a podezírání? Nebo už k tomu došlo? Pokračovat ve čtení „Způsobily fake news změnu v chování? (infografika)“

Média bojují kvantitou. Místo zaujetím čtenářů, tohle sociální sítě umí

Změna algoritmů zobrazován příspěvků na Facebooku (před lety a stále pokračující) a Twitteru i Instagramu (čerstvě v minulém) má jeden zásadní cíl, co nejdéle udržet uživatele u dívání se na další a další příspěvek. Nechme teď stranou, že druhý cíl je umožnit vybírat peníze za to, že příspěvek bude ukázán. Neřešme i to, že žádný z algoritmů není funkční, nenabízí věci, které lidi opravdu udrží a ukazují to i čísla – klesá čas trávený na sociálních sítích, klesá zapojení, tedy jasné vyjádření toho, že to příjemce zaujalo. Pokračovat ve čtení „Média bojují kvantitou. Místo zaujetím čtenářů, tohle sociální sítě umí“

58 % návštěvníků zpravodajských webů je z mobilních zařízení

Podle Global Web Index je 58 % návštěvníků zpravodajských webů z mobilních zařízení U mladších čtenářů je to až 64% podíl. Viz 58% Visiting News Websites on Mobile Pokračovat ve čtení „58 % návštěvníků zpravodajských webů je z mobilních zařízení“

Snaha EU možná přiměje Google i Facebook platit vydavatelům

Nejprve to byly bláznivé nápady Francie či Německa, sila lobbingu je ale donesla až na úroven EU. Toho společenství co zavedlo sušenkové souhlasy

Ve hře jsou autorská práva vs. Internet, ale také staré pořádky vs. nové. Zachování starých pořádků je na pořadu dne, zejména pokud jde o novinové vydavatele, kterým klesají vydané náklady, čtenosti i příjmy z reklamy. Hledají staronové cesty, kde získat peníze a stále jsou přesvědčeni, že by jimi Google či Facebook (a další jim podobní) měli platit za to, že zveřejňují odkazy na jejich články.

V září EU připravilo konzultaci k novým návrhům „reforem„, kde jeden ze zásadních bodů je právě to, že by autorské právo mělo být revidováno tak, aby zpravodajské agregátory, zveřejňující „výstřižky“ a upoutávající na novinové články, za něco takového měly platit.

Celé to na jedné straně je tak trochu založené na reálném problému. Facebook a Google nevytvářejí žádné reálné hodnoty v podobě textů, článků či obsahu. Pouze si berou cizí obsah, ať už přímo (Zprávy Google) nebo sdílením od uživatelů (Facebook) a vydělávají na něm. Obalují ho reklamou a příjmy si ponechají, původním tvůrcům nevyplatí ani halíř. Google i Facebook jsou navíc s internetovou inzercí tak úspěšní, že „ohrožují“ ostatní typy inzerce. Té v tisku se navíc daří ne příliš dobře.

Ohrožení demokracie

Podle EU je případné ohrožení existence médií ohrožením pluralismu, demokratické debaty a kvality informací. Opět v zásadě pravda, byť je otázkou, proč právě tohle omezují hlavně média sama a proč je tolik nedemokratických médií a ještě více médií plněných nekvalitou tvořenou jenom proto, aby na „něco“ lidé klikali. Budiž

Evropská Unie si představuje, že by nová podoba autorské práva dala tvůrcům obsahu exklusivní právo rozhodovat o tom, jak je jejich dílo použito. Týkalo by se to i oné „reprodukce“, kterou Google či Facebook využívá. Což u Zpráv Google vypadá přijatelně, ale u obsahu sdíleného uživateli na sociální sítě už podstatné méně.

Aby toho ještě nebylo málo, opět je na stole otázka prodloužení doby ochrany, kde vydavatelé chtějí prodloužení na padesát let, zatímco Evropská komise hovoří o jednom až pěti letech. Rozumné, protože představa padesáti let ochrany zprávy z novin vypadá jako poněkud absurdní. Diskutabilní i problematické jsou i otázky „přeshraničního“ uznávání práv a trvání těchto, také v souvislosti se zpravodajstvím.

Dobrovolně povinné na všechny strany

Celé by to nakonec mohlo vypadat tak, že vydavatelé budou moci (nikoliv muset) žádat od digitálních zprostředkovatelů jako je Google či Facebook placení za využití jejich „textů“.

Ti budou moci souhlasit, případně odmítnout. Stane-li se to druhé, tak možná konečně vydavatelé pochopí, že přijít o poměrně zásadní zdroj návštěvnosti se nevyplatí. Pro příklad totiž není potřeba chodit daleko, když přesně toto zkusilo Španělsko, tak Google platit nezačal a vyřadil tamní média ze Zpráv Google. Výsledný zásadní propad v návštěvnosti přiměl vydavatele k velmi rychlé změně názoru. Totéž se stalo v Německu

Součástí nové legislativy by měla být i povinnost pro platformy sdílející videa či hudbu, aby zajistily proplácení podílu na příjmech vlastníkům práv, tedy něco co například umožňuje YouTube. Ale také něco, na co si hudební i filmoví držitelé práv stále ztěžují, výši podílu totiž nepovažují za odpovídající.

Trendy Facebooku byly opět v problémech. Zviditelňují konspirační teorie

2016-09-11-11_00_04-uzivatel-isabelle-chapman-na-twitteru_-youre-right-facebook-computers-can-toPlné ruce práce s mazáním historické fotografie z Vietnamu asi mají vliv na Trendy. Objevují se tam opět další nesmysly. Třeba mastrubace s McChicken.

Pokud ještě nedávno bylo možné nevyváženost předkládaný „trendů“ na Facebooku možné svádět na zpravodajský tým, tak dnes už to nepůjde. Všichni lidé dostali padáka a Trendy jsou dnes plně v režii algoritmů. Takže se nemůžeme divit tomu, že se tam objevují větší a větší nemysly.

S blížícím se 9/11, tedy útokem teroristů na USA, se do popředí zájmu sdílečů dostaly, jak jinak, konspirační teorie. A protože algoritmus neumí přemýšlet a jediné co ho zajímavá jsou počty (či frekvence) sdílení, tak se do popředí dostal konspirační článek z britského tabloidu. Tvrdící, že dvojčata byly „řízená demolice“.

Článek v DailyStar.co.uk je typická změt bulvárních nesmyslů. Odvolává se navíc na „video“ od „inženýrů“, které má dokázat, že Dvojčata byla opatřena bombami, které měly zajistit demolici.

Algoritmu pro Trendy se tak podařilo vyzdvihnout falešný článek týkajíc se vyhození novinářky, ale také třeba „virální“ video muže masturbujícího s hamburgerem od McDonalds. V den uvedení nových produktů od Apple se do Trendu dostal satirický web dělají si legraci ze Siri.

Omlouva Marka Zuckerberga prozatím nedorazila. A jeho původní vysvětlení, že „… jsme technologická společnosti, nejsme mediální společnost. Vytváříme pomůcky, neprodukujeme žádný obsah“ asi moc nepomůže.

Sdílíte nesmysly a věříte lžím? Vědci tvrdí, že to souvisí s nízkou inteligencí

Pokud vás ohromují citáty, tak velmi pravděpodobně věříte v konspirace a paranormální jevy. A jak to tak vypadá, pořídit si účet na sociální síti co generuje citáty je zaručená cesta k úspěchu.

pablo (1)

Vědecká studie možná docela dobře vysvětluje, proč váš Facebook zaplavují přátele odkazy na nesmyslné lživé články a nedokáží s tím přestat. Prostě trpí nízkou inteligencí. Vedle toho jsou navíc méně schopní reflexe. A samozřejmě věří v konspirační teorie, paranormálno a alternativní medicínu.

Vlastně je to docela logické, jen jste si to možná nechtěli připustit. To že máte mezi přáteli inteligenčně méně schopné jedince a proto jsou jejich profily plné konspirací, výmyslů a lží. Pokud to chcete číst věděcky, tak  v On the reception and detection of pseudo-profound bullshit (PDF).

Studie převedla i to, že stačí dát dohromady v zásadě zcela náhodná slova, tak aby to vypadalo dobře a dostaví se výsledek. Jako jeden z příkladů je uváděno „Hidden meaning transforms unparalleled abstract beauty.“ (což si asi můžeme přeložit jako „skrytý význam transformuje bezkonkurenční abstraktní krásu“ a jak správně tušíte, neznamená to vlastně vůbec nic).

pablo (2)

Součástí ověřování bylo i vytvoření webu pod názvem New Age Bullshit Generator schopné vytvářet podobně náhodné (ale o to lépe vypadající) citáty, či, chcete-li, aforismy. Tři stovky testovaných lidí poté hodnotili vygenerované citáty z hlediska hloubky na škále od jedné do pěti. Průměr 2.6 ukazuje, že je lidé považují za dostatečně hluboké a berou je vážně. Přes čtvrtinu dotazovaných ale dával skóre tři a více.

Zlomyslnost vědců šla ještě dál, snažila se zjistit, jestli lidé dokáži odhalit nesmysly a výmysly. Použili k tomu dokonce i tweety z účtu Deepaka Chopry, ale také také předchozí sadu počítačově generovaných výmyslů. Výsledek nepřekvapil, testovaní nedokázali v řadě případů vůbec rozlišit mezi výmyslem a realitou.

pablo (3)

Třetí část test kombinovala známé a populární citáty a moudra s nudnými, ale faktickým prohlášeními (například „nově narozené děti vyžadují neustálou pozornost“ vs. „mokrý člověk se nebojí deště“). Ukázalo se, že větší hloubku přikládají testovaní právě oněm známým a populárním moudrům.

V závěrech nakonec studie dochází k tomu, že ti co jsou více náchylní k nesmyslným a vymyšleným tvrzením mají nižší schopnost reflexe, nízké kognitivní schopnosti (verbílní a fluidní inteligenci) a snadno se nechají zmást a vtáhnout do konspirací. Včetně toho, že daleko více věří v náboženské či paranormální záležitosti a alternativní medicínu.

Vědci také upozorňují, že Internet s instantní komunikaci (a sociálními sítěmi) je základem k tomu, proč jsou lidé vystavení působení nesmyslů a lží více než kdy předtím.