Daniel Bradbury Dočekal Změna algoritmů zobrazován příspěvků na Facebooku (před lety a stále pokračující) a Twitteru i Instagramu (čerstvě v minulém) má jeden zásadní cíl, co nejdéle udržet uživatele u dívání se na další a další příspěvek. Nechme teď stranou, že druhý cíl je umožnit vybírat peníze za to, že příspěvek bude ukázán. Neřešme i to, že žádný z algoritmů není funkční, nenabízí věci, které lidi opravdu udrží a ukazují to i čísla – klesá čas trávený na sociálních sítích, klesá zapojení, tedy jasné vyjádření toho, že to příjemce zaujalo.
Zajímavější je zde srovnání s krizí médií. Těm návštěvnost a čtenáře přebírají právě sociální sítě a to tak silně, že ohrožují jejich existenci. Je zvláštní, že médiím stále nedošlo to, co je popsané výše. Tedy to, že dřívější ekonomická podstata Internetu (připravit uživatele o peníze) se změnila na zásadní snahu připravit uživatele o čas. Což u klasických médií, stejně jako u těch novějších založených na produkci videa, nemůže spočívat v neustálém zvyšování tvorby většího a většího balastu.
Čas trávený online v určité aplikaci či na určitém webu rovná se objemu prodané reklamy. Zapomeňte na dřívější počty zhlédnutí stránek, které se staly měřítkem toho, kolik bannerů (reklamy) je možné zobrazit. Facebook už dávno přišel s tím, že žádné zhlédnutí stránek neexistují, newsfeed je nekonečný, reklamy se zobrazují jak v něm, tak se neustále obnovují kdesi na straně toku příspěvků. Čím déle si procházíte příspěvky, tím více reklamy nakonec uvidíte.
Pokud se podíváte na média na Internetu, stále žijí v zhlédnutých stránkách a reklamu stále prodávají na tisíce zhlédnutí, něco co na sociálních sítích už dávno přestalo být zajímavé. Tvrdě se jde po výkonu, konverzi, prokliku a důvod je prostý, pokud byste si na Facebooku kupovali reklamu na zhlédnutí, protočí vám miliony zhlédnutí během pár minut. Tak velké množství prostě generuje do toku příspěvků aby reklamu udržel v chodu.