Britský soud nařídil ISP zablokovat web, Británie začala cenzurovat Internet

Britský soud nařídil BT (British Telecom) povinnost prostřednictvím Cleanfeed cenzorské technologie zablokovat přístup k službě Newzbin2.

Cleanfeed technologie byla přitom původně nasazena pouze k blokování webů, které obsahují dětskou pornografii. A jak už při zavádění této technologie bylo mnohokrát naznačováno, je tato technologie využita ke zcela jiným účelům. K soudu se požadavek na blokaci Newzbin2 dostal od nahrávacích studií, které se tak snaží „bojovat“ proti pirátskému sdílení a stahování hudby a filmů.

In these circumstances, the Studios contend that the only way in which they can obtain effective relief to prevent, or at least reduce the scale of, these infringements of their copyrights is by means of an order against BT (and thereafter the other ISPs) of the kind now sought.

Cleanfeed technologie je onou nechvalně známou technologií, kterou spravuje IWF (Internet Watch Foundation) – společnost bez jakékoliv transparence. V Británii tak blokovali 35 000 přístupů k dětské pornografii denně(v roce 2006) a celosvětově v roce 2008 IWF blokovala 2755 webů v angličtině, které se (teoreticky) nějak týkaly dětské pornografie.

Potřeba „boje proti dětské pornografii“ má už jednou provždy objasněné důvody. O dětskou pornografii nešlo, šlo pouze o vytvoření a nasazení mechanismů, které by umožnily jakoukoliv cenzuru. Od cenzury vyvolané „ekonomickými“ zájmy, až po cenzuru čistě politickou.

V ČR je blokační „služba“ IWF používána zdejšími operátory – v roce 2009 Telefónica O2 obohatila své podmínky o možnost cenzury čehokoliv bez skutečného důvodu aby se v ten samý rok trpce poučila, jak špatně může něco takového dopadnout – viz Telefonica O2 má kvůli pornu problémy s připojením.

Na rozhodnutí britského soudu je alarmující ale nejenom samotná fakt, že k něčemu takovému došlo, ale také skutečnost, že soud uznal, že podobné blokování mohou uživatelé obejít – přesto BT nařídil jej realizovat s odvoláním na to, že „málokdo bude něco takového zkoušet“. V tomto ohledu je vhodné si přečíst poměrně rozsáhlý komentář v British Court Orders ISP To Block Filesharing Website In Potential Landmark Ruling, kde najdete mimo jiné i kompletní text soudního rozhodnutí.  Případně v UK court allows blocking of file-sharing site na Jurist.org

A jak správně říká Guardian (Blocking Newzbin2 paves the way for internet censorship), blokace Newzbin2 dláždí cestu k internetové cenzuře. Soudní rozhodnutí, založené na tvrzení šestí amerických filmových a hudebních společnosti, je navíc ukázkou toho, že soud slouží čistě zájmům soukromých firem.

One of the ludicrous things about this ruling is how ineffective it is for actually achieving the MPA’s stated aims. After all it only affects BT customers, and a specific website. Other sites will pop up, it looks like we are doomed to a perpetual round of legal whack-a-mole.

A jak také Guardian uvádí, zablokování jednoho „pirátského“ webu nic neřeší. Bude-li toto řešení mít nějaký skutečný efekt, bude nutné začít blokovat desítky, stovky a možná tisíce dalších. A s každým zablokovaným webem se objeví další nové služby, které bude opět potřeba blokovat. A to všem jenom na základě „ekonomického“ zájmu několika soukromých firem a za peníze daňových poplatníků.

Belgické noviny si stěžují na vyřazení z vyhledávání v Google

Belgické noviny uspěly u soudu, ten nařídil Google odstranit novinové články a úryvky z Google News, ale také z dalších služeb Google. Žaloba novin v Belgii proti Google se tak začíná obracet proti nim.

Belgické noviny už v Google vyhledávání nenajdete. Problém, který nejspíš nikdo z novin, žalujících původně Google ve snaze získat příjmy z Google News, neočekával. Soudní rozhodnutí nařídilo Google odstranit články belgických novin nejenom z Google News, ale také z Google „cache“ a všech dalších služeb Google.

Order the defendant to withdraw the articles, photographs and graphic representations of Belgian publishers of the French – and German-speaking daily press, represented by the plaintiff, from all their sites (Google News and „cache“ Google or any other name within 10 days of the notification of the intervening order, under penalty of a daily fine of 1,000,000.- ? per day of delay; (Google ordered by Belgian court to remove all Belgian news and photographs)

Žaloba belgických novin proti Google se tak paradoxně obrací proti nim samotným. Na počátku jim vadilo Google News (Zpravodajství Google) a zveřejňování náhledů na fotografie, titulků a výstřižků z článků – dožadovali se možnosti získávat z takovéhoto zveřejňování příjmy. Bez ohledu na to, že jim Google News (a Google vůbec) přiváděl návštěvníky.

Soudní pře nařizující odstranění všech článků, fotografií a grafických vyjádření od belgických vydavatelů francouzsky a německy psaných deníků tak má hodně nepříjemný výsledek – absenci všech těchto titulů ve vyhledávání. Pro deníky je vyhledávání v Google zpravidla zdrojem až několika desítek procent návštěv – vydavatelům tak hrozí pokles návštěvnosti, snížení počtu odbavených stránek a inzerátů. A tím i snížení příjmů.

Belgický Lesoir.be bije na poplach a tvrdí, že Google boycotte lesoir.be (Google bojkotuje lesoir.be) a tvrdí, že Google jedná nečestně a rozhodnutí soudu si svévolně vykládá po svém.

LimeWire zaplatí 105 milionů dolarů za ukončení soudní pře

LimeWire (jeden z nejpopulárnějších P2P klientů) zaplatí 105 milionů dolarů za ukončení soudní pře týkající se náhrady škod hudebním vydavatelům. K soudu se LimeWire dostalo někdy v roce 2006.

Hudební vydavatelé dali LimeWire k soudu s obviněním z podpory pirátství, toho se LimeWire mělo dopustit vědomým ignorováním nutných kroků proti nelegálnímu šíření hudby skrz jejich P2P klienta. V květnu 2010 LimeWire u soudu prohrálo, ale nepodařilo se určit, kolik by LimeWire vlastně mělo zaplatit.

Hudební vydavatelé v mezním případě žádali 150 000 dolarů za jednotlivé sdílení skladby, což by v praxi vedlo k bilionů dolarů. LimeWire tvrdilo, že proti pirátství bojovalo a mělo i legální uživatele. Podle Limewire Case Settles, Mid-Trial, For $105 Million by se případná částka mohla pohybovat mezi 7.2 miliony az 1.4 miliardou dolarů.

LimeWire v říjnu, coby společnost, přestala existovat.

Prolux vs. Internet pokračuje, „Internet“ zatím vítězí

Internet je velmi svobodné médium, a to se často nelíbí lidem a firmám, které jsou na něm kritizovány. Po provozovatelích diskuzních fór potom žádají odstranění diskuze – například kvůli poškození dobrého jména„.

Je to i případ realitní kanceláře Prolux táhnoucí se už doslova několik let. A táhnoucí se až k soudu v několika případech.

Společnost Internet Info nesouhlasí s rozhodnutím Městského soudu v Praze, který jí uložil smazání vlákna internetové diskuse na serveru Měšec.cz s příspěvky kritizujícími obchodní praktiky společnosti Prolux Consulting. Proti rozsudku se odvolala (tisková zpráva z 29.dubna 2010)

Odmítli jsme z fóra odstranit diskuzi čtenářů, kteří kritizovali realitní společnost Prolux. Nyní nás kvůli tomu čeká soud (Prolux žaluje FinExpert.cz: nesmazali jsme kritiku, FinExpert.cz z 18. prosince 2009, nyní součást E15.cz)

Soud nařídil smazání dvou slov: „jak sviňa“. Diskusní vlákno s kritikou Proluxu zůstává na Měšci včetně dalších žalovaných výroků,“ komentuje krátce Ján Simkanič (Internet Info) dnešní soudní stání Prolux vs. Internet Info na Twitteru.  Viz též Soud rozhodl, že Internet Info nemusí smazat čtenářskou diskusi

V rámci odvolání, avizovaného v květnové tiskové zprávě, tak došlo k dalšímu malému vítězství „Internetu“, ale hlavně svobody projevu.

Je dobré připomenout, že před rokem soud rozhodl, že společnost Internet Info je povinna smazat diskuzní vlákno na stránkách finačního serveru www.mesec.cz obsahující mimo jiné i kritické příspěvky čtenářů na adresu realitní společnosti Prolux Consulting.

Důvodem se staly „výrazy, které se bezprostředně netýkají obchodní činnosti žalobce, jsou vulgární, urážlivé a obsahující výhrůžky“ a jako takové prý poškozují dobrou pověst žalující strany. Mezi takové příspěvky patřilo například: společnost PROLUX „lže jako svině“, „zlikvidovat PROLUX“, „nikdy jsem si nemyslela, jaká jsem s prominutím husa a naletím podvodníkům“, „ahoj, také jsem obětí bezcharakterní a lživé firmy Prolux“.  (tisková zpráva z 29.dubna 2010)


Google míří v Belgii opět k soudu, po více než čtyřech letech

Belgický soud se znovu (po více než čtyřech letech) začne zabývat tím, zda Google v Belgii porušoval autorský zákon. Toho se měl dopustit používáním titulků a citací z novin pro Google News.

V roce 2006 byl Google obviněn, že porušuje autorský zákon používáním titulků a citací z novin. V roce 2007 mu bylo nařízeno zaplatit, odstranit odkazy a zpracovávat je pouze v případě, že od vydavatelů získá svolení. Následovalo odvolání, které se teprve teď, prakticky po čtyřech letech dočká soudního řízení.

S jakým výsledkem Google ze soudní síně odejde je nejasné – Google je v Evropě v poněkud nepříznivé „anti-googlovské“ pozici, věnuje se mu EU, útočí na něj konkurenti (řada z nich prostřednictvím skrytých lobbistických organizací). Do problémů se dostal i pokusem o sběr data z otevřených WiFi sítí, kde v rámci sběru dat pro Google Maps nasbíral i řadu potenciálně citlivých osobních údajů.

Pokud ale soud v Belgii potvrdí dřívejší rozhodnutí, tedy že Google musí mít pro indexaci novin na Internetu svolení vydavatelů, může jít o potenciálně výbušnou směs. Vydavatelé mají s Internetu už tak dost problém a nedaří se jim využít jeho možnosti – hledání cest jak proměnit jejich obsah v zdroj peněz z Internetu nelze označit za nijak úspěšné. A papír se mezitím stává méně a méně oblíbeným. Přičtete-li k tomu všemu krizi, která se projevuje snížením reklamních rozpočtů, je jasné jakou pozici vydavatelé zastávají.

Rozhodnutí soudu z roku 2007 se dotklo nejenom Google News – Googlu bylo nařízeno odstranit nalezené novinové články, fotografie, grafiku i uložené kopie v cache z vyhledávání. Nevyřešena zůstává také stále druhá žaloba, ve které se vydavatelé dožadují 49.1 milionu Euro od Google, za dobu, kdy jejich obsah byl umístěn v Google News.

Britská antipirátská organizace uniká soudu likvidací

ACS Law a její antipirátské aktivity bude řešit britský soud. K tomu se společnost dostala po žalobě obětí antipirátských aktivit.

Českou antipirátskou BSA, teoreticky, žalovat nelze. Vstoupila do likvidace v okamžiku, kdy prohrála soudní spor a měla platit (viz Hezký teplý lidský bonz aneb boj proti pirátství naruby a něco o „BSA CS v likvidaci“). To samé  mohlo potkat britskou společnost ACS Law a zastupovanou společnost MediaCAT.

ACS Law v Británii používala podobné taktiky jako česká BSA, ty spočívaly hlavně v zastrašování. Před nedávném ACS Law přitvrdila a začala uživatelům rozesílat požadavky na zaplacení za „stažení nelegálního obsahu“. Dvacet tři z postižených se zastrašit nedalo a ACS Law berou k soudu.

ACS Law i MediaCAT použily osvědčenou taktiku (Internet Copyright Infringement Solicitors ACS Law UK and MediaCAT Shut Down) a na konci ledna přestaly existovat.  Pozornost aktivitám ACS Law věnuje i Privacy International (viz Privacy group takes on ACS:Law over porn data breach) poté, co nedostatečně zabezpečené servery společnosti umožnily únik osobních informací desítek tisíc lidí. Právě těch, které ACS Law obeslala požadavky na zaplacení za stažení „nelegální obsahu“, konkrétně pornografie.

Dopisů s požadavkem na zaplacení rozeslala ACS Law tisíce, k soudu se dostalo dvacet šest případů. Pokud by se ACS Law podařilo z žalovaných získat odškodné, obdržela by společnost 65% podílu. MediaCAT, zastupující držitele autorských práv, by získala 30%. Lidé oslovení dopisem si mohli vybrat, buď zaplatit zhruba 500 liber pokuty, nebo jít k soudu.

BBC v Law firm ACS: Law stops ‚chasing illegal file-sharers‘ upozorňuje, že ACS Law chtěla žaloby stáhnout a soudce pro změnu uvažoval o tom, že by společnosti MediaCAT zakázal rozesílání podobných dopisů. Situaci navíc komplikuje to, že podobné dopisy začala rozesílat daší společnost, GCB Ltd.

USA chtějí po Twitteru detaily týkající se WikiLeaks

Americký soud nařídil Twitteru předat detaily o účtech souvisejících s WikiLeaks.org. Součástí je ale i žádost o detaily o těch, kdo WikiLeaks pouze podporovali.

Nařízení soudu (PDF) je zdůvodněno „relevancí k probíhajícímu kriminálnímu vyšetřování“ a soud žádá údaje o účtu Juliana Assange a Bradley Manninga (armádní analytik, který data pro WikiLeaks vynesl) a veškeré záznamy – o připojeních, délce připojení, IP adresách, e-mail adresách, adresách bydliště, bankovních účtech i kreditních kartách. Mezi dalšími jmény je Jacob Appelbaum, Rop Gonggrijp a Birgitta Jonsdottir (dřívější podporovatelka WikiLeaks a nyní členka Islandského parlamentu). Rozsah požadovaných údajů je od 1. listopadu 2009 do současnost.

Právě islandský vláda se chystá podat protest proti této žádosti, kterou označuje za nepřijatelnou. Islandský ministr zahraničí, Ossur Skarphedinsson, média informoval, že bude dělat všechno, aby chránil Jonsdottir.

Podle WikiLeaks tři ze čtyř cílů amerického Ministerstva spravedlnosti nikdy nepracovali pro WikiLeaks a jde o soukromé osoby, které pouze WikiLeaks podporovaly jako dobrovolníci či politici.

Twitter má tři dny na poskytnutí požadovaných informací. Zároveň mu bylo nařízeno, aby neinformoval uživatele, kterých se vyšetřování týká. Twitter reagoval žádostí o právo zúčastněné osoby informovat.

Extrémně nebezpečný je bod B.2 – americké Ministerstvo spravedlnosti se tam dožaduje i veškerých informací souvisejících s komunikací účtu uvedených osob – v praxi to znamená, že Twitter bude nucen poskytnout veškeré informace o všech kdo sledují WikiLeaks účet i účty osob v žádosti vyjmenovaných.

Oracle vysoudila 1.3 miliardy USD, platit bude SAP

Společnost Oracle Corp. vyhrála 1.3 miliard dolarů v soudní při proti konkurenční  SAP AG.

Oracle zažalovala SAP v roce 2007 a obvinila jeho tehdejší americkou jednotku TomorrowNow ze stovek ilegálních stažení a několika tisíc kopií Oracle software s cílem vyhnout se placení licenčních poplatků a krádeže zákazníků. Bill Wohl, mluvčí SAP AG, vyjádřil nad rozsudkem zklamání. SAP AG chystá i odvolání, pokud to bude nutné.

Výše odškodnění odpovídá zhruba čtvrtině odhadovaného příjmu SAP AG za čtvrté čtvrtletí, uvádí Bloomberg. Zároveň jde o nejvyšší odškodnění za porušování autorských práv.