To co vidíme sdílené a šířené na sociálních sítích získává váhu neodpovídající reálnému významu. Iluze majority vede k zásadním chybám v hodnocení Pokračovat ve čtení „Iluze majority vyvolávaná sociálními sítěmi“
Tag: Sociodemografie
Studie: Tvůrci selfie často přeceňují vlastní atraktivnost
Vkládá někdo hodně selfie fotek na sociální sítě či s nimi zaplavuje přátele? Možná se poněkud přeceňuje a myslí si o sobě příliš
Studie zveřejněná tento rok v Social Psychological and Personality Science uvádí, že lidé kteří často pořizují selfie fotky a vkládají je na sociální sítě či posílají přátelům často přeceňují vlastni atraktivnost a sympatičnost. Ve studii je doslova uvedeno, že se to děje ve velké míře. Nepřekvapí ani to, co už ukázaly jiné studie v minulosti, tedy že z pohledu nezávislých pozorovatelů jsou tito lidé vnímání jako více narcisističtí, než ti co si selfie nepořizují.
Podle jiného zdroje je pořizování si selfie fotek cestou jako sebe sama vnímat lépe než průměr. Co navíc, něco takového se děje hlavně tam, kde dotyčná osoba má vysokou míru kontroly nad obsahem, tedy typicky na profilech na sociálních sítích.
Pokud se na to podíváme z druhé strany, tedy lidí co odmítají pořizování si vlastních fotek, tak možná dojdeme k tomu, že si tito lidé málo věří. Každopádně, pokud patříte mezi onu část lidí, kteří si na každé fotografií připadají nepatřičně, tak na tom prý nakonec také není nic zvláštního. Podle některých za něco takového ale mohou zrcadla.
Potvrzuje to dokonce studie. V roce 1997 v ní zjistili, že preferujeme fotografie obličeje, které odpovídají tomu, jak se vidíme v zrcadlech, oproti fotografiím, které nás ukazují přirozeně. Otázkou zůstává, proč se toto pravidlo u částí populace, tolik milující selfie, neuplatňuje. A zda by se něco změnilo, kdyby selfie zrcadlově obracela.
Ti ve věku 18 až 34 opouštějí počítače a stávají se uživateli pouze mobilními
Zajímavé čtení od comScore hledejte v 2016 Global Digital Future in Focus. Skoro bych řekl, že by to mělo být povinné čtení pro každého marketéra. Zjistíte tam řadu nesmírně praktických věcí. Třeba to, že stále stoupá počet internetových uživatelů, kteří jsou pouze na mobilních zařízeních.
Reakce na Facebooku mírně rostou, ale pořád převládá Líbí/Like
Potvrzuje se očekávání, další reakce nad rámec Líbí jsou užívány málo. Stále jsou matoucí, kdy není jasné co znamenají. A nejen pro špatné překlady
Čerstvá analýza od společnost Unimetric ukazuje, že Reakce (rozšíření možností reagovat nad rámec klasického Libí/Like) na firemních Stránkách od uvedení mírně vzrostly, stále ale platí, že 93.5 % z reakcí tvoří staré Líbí/Like. Od ledna se Reakce z 60 průměrných na příspěvek dostaly na 80, špičku ale měly někdy v polovině června.
Na konci března bylo 93 % z Reakcí původní Like, ale na konci června byl podíl 92.6 %. Pořád to ale znamená, že mírně přes sedm procent z reakcí je rozděleno na další varianty.
U těch je zajímavé, že největší růst zaznamenala Sad (Smutný) reakce, ta ale patří v počeštěném Facebooku k těm, které jsou přeloženy do jiného významu, zde do podoby To mě mrzí. Největší podíl z reakcí (47 %) má ale Love, která je do češtiny neznámo proč přeložena jako Super. Jak můžete vidět na následujícím grafu, nejméně v oblibě je Angry (To mě štve). Průměrný firemní příspěvek pak získá 36 Love, 15 Haha, 10 WOW, 9 Sad a 7 Angry.
K výše uvedenému je nutné zdůraznit, že jde o firemní Stránky (32 tisíc Stránek a vzorek 6.2 miliardy příspěvků). Jako všechny masivní průměry i tento znamená, že pokud na své Stránce (či Stránkách) vidíte něco jiného, tak to neznamená v zásadě nic. Máte jiné příspěvky, máte jiné fanoušky, v případě stránek v Česku jsou Reakce navíc pozměněny špatným překladem, stejně jako je tomu v jiných zemích (kde jsou pozměněny jinak). Záleží i na tom, jak se fanoušci naučili vnímat obrázkovou formu Reakcí, protože i tu lze chápat různě.
Český nástroj Zoomsphere nabízí zdarma dostupnou pomůcku pro analýzu reakcí na Stránkách, které spravujete. Můžete se sice podívat jenom na jeden měsíc, ale i tak to může být docela zajímavé (dozvíte se i srovnání s předchozím měsícem). Zjistíte tam i jaké příspěvky získaly nejvíce konkrétních reakcí.
Příklad na obrázku níže je pro Stránku Pet Center CZ. Je tam vidět i to, jak se mohou objemy i typy Reakcí velmi lišit měsíc od měsíce. Záleží na tom, jaké příspěvky v daném měsíci vyvolaly nejvíce reakcí.
U Stránky Pet Center CZ v červenci 87.5% tvořily Líbí/Like a a na druhém místě je se 7.2% Angry. Nejvíce reakci vyvolal příspěvek s obrázkem klíštěte, dle očekávání. Pohled na obrázek stačil, aby fanoušci využívali i jiné reakce, než Líbí. Přesto tento příspěvek má 51 x Like/Líbí vs 30 x Angry (ve skutečnost tedy české To mě štve).
Sdílíte nesmysly a věříte lžím? Vědci tvrdí, že to souvisí s nízkou inteligencí
Pokud vás ohromují citáty, tak velmi pravděpodobně věříte v konspirace a paranormální jevy. A jak to tak vypadá, pořídit si účet na sociální síti co generuje citáty je zaručená cesta k úspěchu.
Vědecká studie možná docela dobře vysvětluje, proč váš Facebook zaplavují přátele odkazy na nesmyslné lživé články a nedokáží s tím přestat. Prostě trpí nízkou inteligencí. Vedle toho jsou navíc méně schopní reflexe. A samozřejmě věří v konspirační teorie, paranormálno a alternativní medicínu.
Vlastně je to docela logické, jen jste si to možná nechtěli připustit. To že máte mezi přáteli inteligenčně méně schopné jedince a proto jsou jejich profily plné konspirací, výmyslů a lží. Pokud to chcete číst věděcky, tak v On the reception and detection of pseudo-profound bullshit (PDF).
Studie převedla i to, že stačí dát dohromady v zásadě zcela náhodná slova, tak aby to vypadalo dobře a dostaví se výsledek. Jako jeden z příkladů je uváděno „Hidden meaning transforms unparalleled abstract beauty.“ (což si asi můžeme přeložit jako „skrytý význam transformuje bezkonkurenční abstraktní krásu“ a jak správně tušíte, neznamená to vlastně vůbec nic).
Součástí ověřování bylo i vytvoření webu pod názvem New Age Bullshit Generator schopné vytvářet podobně náhodné (ale o to lépe vypadající) citáty, či, chcete-li, aforismy. Tři stovky testovaných lidí poté hodnotili vygenerované citáty z hlediska hloubky na škále od jedné do pěti. Průměr 2.6 ukazuje, že je lidé považují za dostatečně hluboké a berou je vážně. Přes čtvrtinu dotazovaných ale dával skóre tři a více.
Zlomyslnost vědců šla ještě dál, snažila se zjistit, jestli lidé dokáži odhalit nesmysly a výmysly. Použili k tomu dokonce i tweety z účtu Deepaka Chopry, ale také také předchozí sadu počítačově generovaných výmyslů. Výsledek nepřekvapil, testovaní nedokázali v řadě případů vůbec rozlišit mezi výmyslem a realitou.
Třetí část test kombinovala známé a populární citáty a moudra s nudnými, ale faktickým prohlášeními (například „nově narozené děti vyžadují neustálou pozornost“ vs. „mokrý člověk se nebojí deště“). Ukázalo se, že větší hloubku přikládají testovaní právě oněm známým a populárním moudrům.
V závěrech nakonec studie dochází k tomu, že ti co jsou více náchylní k nesmyslným a vymyšleným tvrzením mají nižší schopnost reflexe, nízké kognitivní schopnosti (verbílní a fluidní inteligenci) a snadno se nechají zmást a vtáhnout do konspirací. Včetně toho, že daleko více věří v náboženské či paranormální záležitosti a alternativní medicínu.
Vědci také upozorňují, že Internet s instantní komunikaci (a sociálními sítěmi) je základem k tomu, proč jsou lidé vystavení působení nesmyslů a lží více než kdy předtím.
Co vede lidi ke sdílení na Facebooku? (infografika)
Vypadá to na důslednou péči o přátele, protože 48 % sdílení se děje proto, že si sdílející myslí, že budou jeho přátele zajímavé. Trochu zvláštní je, že pouze v 17 % případů je motivem to, že sdílející chce přátele informovat o tom co ho zajímá. A asi nepřekvapí, že ženy a muži se poněkud liší.
V zemích s vysokým IQ je nízká míra pirátství.
Zajímavé zjištění. Viz HIGH IQ COUNTRIES HAVE LESS SOFTWARE PIRACY, RESEARCH FINDS byť nějaké ty výjimky platí. Jako třeba Čína (vysoké pirátství i IQ) či Jižní Afrika (nízké pirátstí i IQ). Jinak ale platí, že za každý deset IQ bodů klesne míra pirátství o 5.3 procentních bodů. Kompletní studie k nalezení v Intelligence and Crime: A novel evidence for software piracy (PDF).
Hledáte Česko? Je tam coby CZE, někde těsně pod 40% pirátstvím a IQ 100. Jinak ale samozřejmě pamatujte, ona míra pirátství pochází od famózní BSA a jsou to čísla zcela vycucaná z prstu. Takže pokud chcete vědět o dalším možné vysvělením oné korelace mezi mírou pirátství a IQ? Čistě teoreticky by čísla od BSA mohla vzniknout tak, že si je prostě spočítali podle něčeho a vůbec nejsou „organická“.
Měsíční aktivní uživatelé jsou špatná metrika. A jak chatuje mládež v USA?
To o špatné metrice říká Kik a pro chatovací aplikaci navrhuje metriku novou. Má navíc pravdu v tom, že MAU nic neříkají o tom, zda uživatelé opravdu něco používají, zejména z denního pohledu. Z pohledu inzernetů je MAU také dost k ničemu, nikdo nebude plánovat kampaně trvající celý měsíc.
Nová metrika od Kiku se týká ale spíš chatování, aktivní uživatel je zde ten, který na chat odpoví do 20 sekund, pasivní mezi dvěma a třemi minutami a sporadický uživatel ten, který odpovídá ještě pomaleji. Viz MAUs be damned: Kik proposes new user engagement metrics for chat apps
Kik ve výše uvedeném článku ale uvádí pár zajímavých informací (týkají se mládeže z USA)
- Průměrné dítko na Kiku za den 6.1 krát chatuje a zabere mu to 12.7 minuty na jeden chat.
- Dívky chatují o 35 % déle, než chlapci
- Zhruba 10 % jsou „super uživatelé“, chatují 10 krát denně a ze dne jim to zabere 157 minut
- Aktivní chatování se děje více v pracovní dny, více chatů se ale odehrává o víkendech
Kolik sociální sítí máš, tolikrát jsi člověkem? Lidé mají dnes v průměru 7 sociálních účtů!
Bývaly doby, kdy si lidé vystačili s jednou sociální síti, ke které občas měli něco navíc, ale nijak moc toho nebylo. Pak přišel Instagram (a Pinterest) a ke klasickým sociálním sítím pro sdílení běžných příspěvků přibyl účet na „foto“ sítích. S příchodem (nebo spíše návratem) chatovacích aplikací se to opět rozšířilo, zpravidla o Snapchat či WhatsApp (a některé další). Což nakonec dává nějakou tu kombinace Facebook – Twitter – Instagram – Pinterest – Snapchat a WhatsApp jako základní sadu.
Jak ale uvádí Globalwebindex v Internet users have average of 7 social accounts , dnes je běžné, že průměrný internetový uživatel má sedm sociálních účtů. Neznamená to ale, že by používal sedm sociálních sítí, pořád tu bude mírné omezení v tom, které opravdu používá aktivně a které občas. V oné „občas“ totiž do výše uvedené sady musíte přidat například ještě Linkedin.
Každopádně, jak můžete vidět na grafu níže, v roce 2012 měli internetoví uživatelé mezi 3 až 4 účty na sociálních sítích. Dnes je to v zásadě dvojnásobek. A ne nezajímavé je to, že ona žlutá čára jsou mladí lidé od 18 do 24 let. Mající o nějaký ten účet navíc, než celo-internetový průměr.
Proč lidé používají sociální sítě? 4 z 10 pro vyplnění volného času
Je otázkou, zda fakt o čtyřech lidech z deseti majících sociální sítě pro vyplnění volného času je alarmující nebo uklidňující. Mírně více než 4 z deseti je ale také používají pro udržení kontaktu s přáteli. Pohled na další důvody používání sociální sítí se ale vcelku vyplatí – kdo by to byl řekl, že pouze 3 lidé z deseti je používají pro to, aby sdíleli jejich názory. Via 4 in 10 use social media to fill up spare time
