Jan Melvil Publishing vstoupil do kontroverzích vod výzev k bonzování

Narazili jste na nelegální výskyt knihy od Jan Melvil Publishing? Račte pokračovat do bonzovacího formuláře Hlášení nelegálního šíření našich knih a e-knihu či audioknihu nahlásit. Na Twitter tohle vyvolalo poněkud emoce. Někdo to označuje za udavačství, pro někoho to je „babišovské„. Tomáš Baránek se k tomu dlouze vyjádřil a říká, že ta jejich výzva má získat tipy na místa, kde se jejich knihy šíří nelegálně, aby mohli šíření zabránit. Nikoliv k postihu šiřitelů.

Pokračovat ve čtení „Jan Melvil Publishing vstoupil do kontroverzích vod výzev k bonzování“

Absurdita: RIAA varuje, že se Kongresová knihovna stane centrem pirátství

To vše proto, že „povinné výtisky“ mířící do Kongresové knihovny by měly zahrnovat i hudbu. A k té knihovna umožní veřejný přístup

Americký úřad pro autorské právo zvažuje rozšíření požadavku na předávání „povinných výtisků“ i na nahrávací společnosti a jimi vydávanou hudbu. Tu by museli odevzdávat Kongresové knihovně, stejně jako je tomu doposud například u knih. Knihovna by poté uloženou hudbu zpřístupnila veřejnosti, stejně jako je tomu u ostatních uložených děl.

2016-09-28-10_08_53-home-_-library-of-congress

Nepřekvapí, že famózní a kontroverzní RIAA vyrazila do boje a tvrdí, že něco takového přináší zásadní problémy v podobě pirátství. Kongresová knihovna soustřeďuje na 160 milionů položek, hudba (ale i videa) se mezi nimi nachází také, ale doposud nebyla povinnost je odevzdávat. Navrhované rozšíření od Úřadu pro autorské právo by to mělo změnit, ostatně včetně povinného odevzdávání kopie e-knih.

Přístup k hudbě či e-knihám by přitom v rámci Knihovny byl zabezpečený a možný pouze v prostorách knihovny. Pro RIAA je něco takového málo a bije na poplach, obsah Knihovny by prý mohli zneužít piráti. Ti by si mohli hudbu kopírovat a poté sdílet na pirátských webech. Nechybí ani varování, že by celá Knihovna mohla podlehnout hackerům.

Co na tom, že ona předmětná hudba už nejspíš dávno na oněch pirátských webech je. Výtky RIAA si můžete přečíst zde, samozřejmě jsou v PDF, jak jinak. Nepochybně proto, aby je nikdo nemohl hacknout, ba co ještě hůře, změnit.

Via Library of Congress Might Become a Piracy Hub, RIAA Warns

V zemích s vysokým IQ je nízká míra pirátství.

Zajímavé zjištění. Viz HIGH IQ COUNTRIES HAVE LESS SOFTWARE PIRACY, RESEARCH FINDS byť nějaké ty výjimky platí. Jako třeba Čína (vysoké pirátství i IQ) či Jižní Afrika (nízké pirátstí i IQ). Jinak ale platí, že za každý deset IQ bodů klesne míra pirátství o 5.3 procentních bodů. Kompletní studie k nalezení v Intelligence and Crime: A novel evidence for software piracy (PDF).

2016-06-25 14_17_30-MPRA_paper_71569.pdf

Hledáte Česko? Je tam coby CZE, někde těsně pod 40% pirátstvím a IQ 100. Jinak ale samozřejmě pamatujte, ona míra pirátství pochází od famózní BSA a jsou to čísla zcela vycucaná z prstu. Takže pokud chcete vědět o dalším možné vysvělením oné korelace mezi mírou pirátství a IQ? Čistě teoreticky by čísla od BSA mohla vzniknout tak, že si je prostě spočítali podle něčeho a vůbec nejsou „organická“.

Infografika: Růst až do nebe (2)

Nová (druhá) verze The Sky Is Rising je informačně nadupaná infografika s těmi nejzákladnějšími, ale také svého druhu nejzásadnějšími, informacemi. Týká se zábavního průmyslu a poměrně jasně ukazuje, že tady se žádná krize nekoná. Piráti nikoho nezlikvidovali. Nejnovější The Sky Is Rising se týká Německa, Francie, Velké Británie, Itálie, Ruska a Španělska.

Pirátství je kulturní příležitost, využijte ji

Pirátství je kulturní příležitost, využijte ji zní titulek článku Zachary Knighta na TechDirt.com. Věnuje se tomu, co většina rozumně uvažujících lidí dávno tuší a v některých případech i pochopili, že boj proti  pirátství k ničemu nevede. Podobného názoru je Daniel Cook v Opinion: Embracing piracy.

Podle Cooka je herní pirátství kulturní příležitost,  kterou je vhodné využít k tomu, aby vedla k příjmům a ziskům. Zmiňuje to, co se objevilo skoro ve všech médiích někdy minulý týden, tedy prohlášení šéfa Ubisoftu, že se setkávají s více než 90% mírou pirátství (a je to také jedním z hlavních důvodů,  proč řeší přechod na free-2-play model).

Cook uvádí, že pirátství je „zábavná aktivita“ a „bytí pirátem“ bylo součástí komunity. Přátelé prostě sdíleli hry stejně jako se sdílejí věci na Facebooku. Udělat kopii hry nic nestálo a samotné sdílení se stalo důvodem ke komunikaci. A také jako gesto.

‚Piracy‘ is a concept that only makes sense relative to old ways of thinking about games. We should all pursue better and bigger dreams. Let’s not lose more life to this lame, propaganda-ridden discussion. Yes, players love sharing, playing and talking about free games. What a wonderful (and powerful) thing. 

Pro velký komerční svět je, podle Cooka, ale pirátství svého druhu filosofický šok. Zmiňuje hlavní důvod, kterým je věčný rozpor mezi tím, že „krádež“ něčeho „nehmotného“ je těžko pochopitelná jako skutečná krádež. A moc tomu nepomáhají výrazy jako je „pirátství“, „padělání“ či „krádež duševního vlastnictví“. Svět uvyklý na prodávaní krabic na problém kopírování reagoval po svém, obviňováním zákazníků, nasazováním DRM, pronásledováním „pirátů“. Prakticky ale neexistuje případ,  kdy by se klasičtí velcí komerční hráči opravdu pokusili pirátství, onu „zábavnou aktivitu“, proměnit ve výhodu pro své podnikání.

Možná to ale není až tak beznadějné, protože již zmíněný free-2-play koncept napovídá, že se přeci jenom něco mění. A když už nic jiného, jde aspoň o rozumný pokus o nalezení nového obchodního modelu – založeného na tom, že v tomto modelu nakonec existuje zaručený zhruba stejně velký počet platících zákazníků, jako v případě klasického modelu prodeje „krabic se hrou“. A velkou příležitostí je to, že hráčům je umožněno si hru vyzkoušet předem, mnohdy i v jenom velmi málo omezené podobě. A zaplatit buď „později“, nebo si začít platit za věci, které jim poskytnout více zábavy a potěšení ze hry.

Poznámka: Když v létě Star Wars the Old Republic (SWTOR) nabídli možnost hrát zdarma (s omezením do patnácté úrovně postavy), vydal jsem se tuto další MMO vyzkoušet. A chytla mě někdy okolo desáté úrovně postavy natolik, že jsem si nakonec zaplatil tři měsíce hry, abych mohl vidět co všechno tvůrci ve hře vytvořili. Někdy na podzim SWTOR přejde tak jako tak na free-2-play.

Zachary Knight v prvním článku na TechDirt.com nakonec upozorňuje, že jde o aktivity jako je DRM, anti-pirátské inzeráty, vyhrožování pokutami, právníci a žaloby, které nakonec vedou k tomu, že zábavní (i herní) průmysl utrácí značné prostředky. A současně těmito aktivitami znechucuje a odrazuje platící zákazníky. Ti nakonec, paradoxně, mnohdy budou mít jednodušší život, pokud si hru „upirátí“.

Nebo, jak je už vcelku dlouho pravdou v hudebním či filmovém světě, si ten film či písničku prostě ukradnou. Protože jim nakonec nic jiného nezbývá, to co si chtějí koupit zpravidla ani koupit nejde. A v herním světě je „craknutá“ hra použitelnější, než originál s obtěžujícím DRM.

Infografika: Co je zač TPP a proč se bát stejně, jako v případě ACTA

TPP (TPPA), Trans Pacific Partnership Agreement, je „další ACTA“. Snaha svázat svět představou USA o tom, jak řešit autorská práva (a vůbec práv) vznikla prakticky zároveň s ACTA. A už v době vznikajícího odporu proti ACTA bylo jasné, že právě TPP bude dalším, totožným problémem.

Zdroj: Electronic Frontier Foundation a What is wrong with the Trans-Pacific Partnership (TPP)

Cory Doctorow: Jediné co DRM dělá je, že trestá legitimní uživatele

Cory Doctorowa (craphound.com) poněkud zdvihlo ze židle vydavatelstvi Hachette, které rozeslalo autorům knih podivnou žádost, aby podporovali DRM a dokonce šli tak daleko, že začnou přesvědčovat Tor, že absence DRM je špatná. Doctorow na adresu Hachette napsal velmi ostré vyjádření, ve kterém se mimo jiné zmínil o „koulích velikosti Marsu“ („Let’s just say that Hachette has balls the size of Mars if it thinks it can dictate what other publishers do with titles in territories where it has no rights„). Ale hlavně, v jednom odstavci velmi dobře shrnul co ve skutečnosti DRM představuje:

The truth is that anyone who wants to avail herself of a Hachette e-book title without paying for it will have no problem doing so. DRM doesn’t stop people who scan books, or retype books. DRM doesn’t stop people who download widely available cracks that can remove all the DRM from an entire e-book collection. And DRM doesn’t stop people who are inclined to download the DRM-free pirate editions. All DRM does is punish legitimate users who had the misfortune to be so honest that they paid for the book, rather than taking it.

Řečeno česky, Doctorow upozorňuje, že kdokoliv bude chtít získat pirátské kopie knih, vždy je získá. DRM nezastaví ty co skenují či přepisují knih, stejně tak jako nezastaví nikoho ze stažení software, které DRM  umí zrušit. Ani nezmění postoj lidí, kteří prostě knihy stahují zdarma. Jediné co DRM dokáže je, že trestá legitimní uživatele, kteří měli tu smůlu, že se zachovali slušně a za knihu zaplatili.

Doubling Down on DRM je velmi dobré shrnutí problémů s DRM. Zmiňuje i DRM jako problematickou věc zamezující čtenářům své koupené knihy používat kde chtějí a jak chtějí. Upozorňuje, že Hachette nechápe, že DRM je bezcenné co se ochrany proti kopírování týče, ale skvělé co se zamezení konkurence týče.

A také zmiňuje příklad právě již zmíněného Tor – www.tor.com – což je divize společnost Macmillian, jeden z největších vydavatelů SF na světě. A také experimentátor s knihami bez DRM. A má za sebou jasné výsledky ukazující, že tahle cesta vydavatele nepoškozuje. Funguje totiž přesně naopak, vede k růstu prodeje.

Co ještě důležitého říká Doctorow? Že DRM není prodejní argument. Ještě nikdy se nestalo, že by si čtenář koupil knihu, „protože je vybavena DRM“. Čtenáři kupují knihy s DRM, protože nemají jinou možnost volby, protože jim je to jedno nebo protože vůbec netuší, že tam nějaké DRM je. Ale přítomnost DRM nikdy nevede k prodeji.

Doctorow také upozorňuje, že knižní průmysl na nesmyslnost DRM konečně přichází. Charlie Redmayne, CEO Pottermore, na knižním veletrhu v Londýně (v dubnu 2012) hovořil o tom, že upustí od DRM u knih o Harry Potterovi. Vydavatelům tehdy jasně řekl, že DRM nezastavuje pirátství. A brání čtenářům aby koupenou knihu používali podle svého uvážení kdekoliv chtějí. Výsledek je například ten, že Amazon prodává knihy z produkce Pottermore bez DRM.

Foto: Jonathan Worth, Creative Commons Attribution 3.0

Je stažení nelegální kopie e-knihy legální či nikoliv. Zeptali jste se, zde je odpověď

E-kniha je autorské dílo, jako každé jiné. Nezáleží totiž na nosiči (formě), ale na tom, zda je dílo chráněné autorským zákonem. A tím je každé, které je tvůrčí, jedinečné, individuální –právě například kniha coby dílo slovesné. Proto šířit e-knihu smí pouze autor nebo vydavatel (vykonavatel autorských práv). Jakékoliv umístění běžně zakoupené knihy na Internetu (nezáleží na tom, zda jako scan, PDF nebo nějaká speciální e-kniha) je neoprávněným šířením autorského díla a tudíž přestupkem, nebo pravděpodobněji trestným činem. Vůbec nezáleží na pohnutkách, které k tomu pachatele vedly – ani, když dojde ke zveřejnění nevýdělečně.

Pro „stahovače“ platí podle autorského zákona, že si mohou zveřejněné dílo stáhnout, ale jen pro osobní potřebu fyzické osoby, kdy účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Neplatí to ale pro počítačové programy či elektronické databáze – tam je zákaz stahování absolutní.

Podle mého názoru je stahování prokazatelně chráněných autorských děl z míst, kde je zřejmé, že je uveřejnil někdo neoprávněně (typicky všeobecně známé servery na Internetu), využíváním plodů trestné činnosti a mělo by být rovněž stíháno jako tzv. podílnictví. Poškozuje autory a vydavatele stejně, jako ti, kdo díla nelegálně šíří. Ale chápu, že v současné atmosféře pirátských stran a populistické podpory levicových hnutí se nikomu nebude chtít kousnout do jídla z ryby fugu, které může být lahodné, nebo jedovaté. Navíc, při dnešním stavu vazalství české legislativy na EU by tento krok muselo učinit nejdříve EU změnou směrnice o ochraně autorských děl, a to tam je pravděpodobnost ještě menší.

Odpovídá prof. Vladimír Smejkal, soudní znalec, www.znalci.cz

E-knižní pirátství přimělo Lucíi Etxebarria k ukončení psaní

Španělská autorka Lucía Etxebarria končí s psaním a jako důvod uvádí pirátské kopie její tvorby. Etxebarria je autorka bestsellerů a držitelka ocenění a setkání s pirátským šířením jejích knih pro ní jistě nebylo příliš příjemné. Rozhodnutí o ukončení psaní se navíc nesetkalo s příznivým ohlasem čtenářů. Komentáře na její Stránce na Facebooku byly navíc tak nepříjemné, že prý skončila i s Facebookem (pravděpodobně co se jejího osobního účtu týče, Stránka stále žije).

Pro řadu jiných autorů pirátské šíření jejich knih stalo základem marketingu a dokázali ho využít. Etxebarria pro Guardian uvádí, že počet jejích pirátsky stažených knih převýšil počet prodejů. Španělsko, uvádí se v článku na Guardianu, je na čele žebříčku zemí s vysokou mírou pirátství. Etxebarria upozorňuje, že na pirátství se vydělávají velké peníze – pirátské aktivity se přesouvají mimo Španělsko a točí se v nich velké peníze.

Poslední autorčina kniha. The Contents of Silence, byla zveřejněna v říjnu a v elektronické podobě neexistuje. Ke stažení ji, samozřejmě, najdete v PDF podobě. Nelegálně.

Zdroj: Piracy Drives One Noted Author to Early Retirement

60% stažených e-knih v Německu jsou pirátská stažení

Německá knižní asociace na knižním veletrhu ve Frankfurtu uvedla, že 60% stažených e-knih v Neměcku jsou pirátské kopie. Na vině je prý zvyšující se popularita online úložišt a serverů umožňujících sdílení souborů. E-knižní trh v Německu se prozatím nijak výrazně nerozrostl (tvoří pouze 5% knižního trhu) a uživatelé e-čteček jsou prý „technicky zdatní“ a je pro ně snazší si knihy stahovat online.

Zdroj: The German Book Association cries foul over Piracy