Poctivý osobní blog. Ano, osobní. Díky za pochopení.
Jedno fantastické vlákno na Twitteru, kde T-Mobile Austria ukazuje, jak neděla péči o zákazníky v podobě extrémně drzých odpovědí „Kathe“ z podpory uživatelů. Podstatnější na téhle učebnicové kauze ale je zjištění, že tahle šílená firma ukládá hesla zákazníků v čitelné podobě.
To takhle Roman Jelínek napsal pod příspěvkem Hospůdky Regina názor, že Slevomat není populární a také, že ti co využijí slevu už stejně znovu nepřijdou. Vcelku stará známá známá věc a riziko využití slevových serverů. Slušně napsaná rada. Continue reading „Hospůdka Regina: Váš názor je úplně zbytečný a neoprávněný“
To takhle Mára Prchalů ťal do živého, tedy do toho, že O2 TV jede stále přes Adobe Flash. Něco do čeho se můžete dobře strefovat. Navíc strefovat pořád dokola a asi ještě dlouho strefovat budete. Taky jsem to párkrát komentoval, stejně jako jsem mnohokrát totéž komentoval u České Televize (tam už mimochodem do příštího století pokročili). Mára se samozřejmě trochu mýlí v tom, že je to „jednoduchý přehrávač“, ale pravda je ta, že by to už fakt měli mít hotové.
Continue reading „Jsou prostě chvíle, kdy je na Facebooku lepší hrát mrtvého brouka“
Toje takový dlouholetý místo zvyk, že když se objeví nějaké to restaurační zařízení co mám komunikovat na sociálních sítích, tak se chová tak nějak podivné.
Continue reading „V Cafe Benedictine Bar točí pod míru a Facebook si asi spíš pořizovat neměli“
Asi tak nějak bych shrnul tu dost nepochopitelnou reakci Siwaku na jednu z těch horších recenzí. Ale pokud si projdete zbytek recenzí, tak se tam rýsuje vcelku jednoduchý vzor. Pokud někdo chválí, tak je chválen, pokud byl někdo nespokojen, tak je to jeho chyba a měl by s tím laskavě něco udělat.
O víkendu jsem se ve Fatty Pillow vs. Restaurace Podolka? Trapné ve všech ohledech dotkl recenzí na Facebooku. Mezitím se objevil ještě jeden zajímavý příklad na Stránce Voono. Ukazuje dvě velmi zajímavé věci, které jsou poměrně charakteristické.