Jsou klasické knihy na vymření? Budou následovat osud domácích knihoven?

Bez iluzí. Nejenom hmotné knihy čeká vymírání. Týká se to novin a tisku vůbec. Technologická revoluce, které jsme aktuálně svědky, přinese zařízení, která umožní přijímat “tištěné” informace v elektronické podobě podstatně snáze, než si kupovat či předplácet tisk

Kulturní a technologické revoluce mohou přinést nečekané věci. V Ohrožují sociální sítě klasickou telefonickou komunikaci? jsem ukazoval jednu takovou – plíživým způsobem likviduje jeden z nejvýznamnějších vynálezů v historii lidstva, telefon. Respektive klasickou hlasovou komunikaci. A dnes mám další příklad. Začnu trochu oklikou.

Mít doma knihovnu plnou knih bývalo před lety prestižní záležitostí. Pamatuji se na knihovnu mojí babičky, byla plná klasických pokladů, některé z knih byly možná i sběratelské kousky. Tam jsem objevil verneovky a naučil se hltat a vyhledávat knihy. Když došel obsah babiččiny knihovny (přečetl jsem i pět svazků A-Z slovníků) začal jsem chodit do městské knihovny a každý týden si půjčovat kupu knížek. Láska ke klasickým knihám mi zůstala, takže doma mám tři knihovny – knihy v nich poněkud nedůstojně stojí ve dvou řadách a každé volné místo je vyplněno. Jakkoliv jde o knihovnu plnou scifi a fantasy (a sem tam nějaký ten horror), je to stále domácí knihovna.

Na chuti čas od času koupit nějakou knihu (a snažit se jí najít místo) nezměnily nic ani elektronické knihy. Těch mám na disku tisíce, většinu z nich jsem ale jenom sesbíral a nikdy nečetl. Hodí se, když něco v nějaké knize hledám. Nebo když řeším, jak něco převést na nějaký e-knižní formát. Domácí knihovna nevymřela, byť v očích mé ženy jde o věci zabírající místo a její pojetí knih je postavené jenom na existenci knihovny. Říká k tomu něco jako “knihu koupit, přečíst a pak jí dát někam dál, schovávat si ji nemá cenu”.

Už tady vidíte (svým způsobem) střet dvou kulturu. A e-knihy, které za poslední dva roky zažívají nebývalý růst, přinášejí další revoluci. Až takovou, že Nicholas Negroponte nedávno prohlásil, že hmotné knihy do pěti let vymřou (Nicholas Negroponte: The Physical Book Is Dead In 5 Years). Představa, která se v mém pojetí knihy a knihoven nějak tak těžko přijímá. Přesot na tom něco je. Vymírají domáci knihovny (kdo z vás má doma stovky hmotných knížek). Vymřou nakonec i hmotné knihy a zůstanou jenom záležitostí pro nadšence?

Negroponte je přesvědčen, že k tomu dojde. Nepředpovídá samozřejmě uplné vymizení hmotných knih. Pouze to, že ty nehmotné, elektronické, se stanou dominantní. Negroponte je člověk za One Laptop per Child Foundation a je vcelku logické, kde vidí onu revoluci. Na laptopy pro děti (ponechme stranou nakolik kontroverzní a stále neúspěšný tento projekt je) je možné nahrát stovky i tisíce knih – a pro rozvojový svět jde o revoluci. Podobné množství hmotných knih dodaných a šířených někde v rozvojových zemích je nemyslitelná záležitost.

Knihy, noviny a tisk vůbec .. vymřou

Bez iluzí. Nejenom hmotné knihy čeká vymírání. Týká se to novin a tisku vůbec. Technologická revoluce, které jsme aktuálně svědky, přinese zařízení, která umožní přijímat “tištěné” informace v elektronické podobě podstatně snáze, než si kupovat či předplácet tisk. V cestě stojí sice stále mnoho překážek, ale pokud bedlivě sledujete celý proces, postupně mizí další a další.

Otázkou je, kdy k onomu “vymření” dojde. Někdo se domnívá, že dekáda je ten správný odhad. Negroponte je přesvědčen, že půjde “jenom” o pět let. Odvážný odhad, ale pokud se podíváte na rychlost s jakou technologická revoluce probíhá, není až tak nereálný. Jak rychle jsme přijali za své mobilní telefony. A jak rychle přijímáme za běžný mobilní internet. O nástupu tabletů nemluvě – Apple a iPad jsou součástí technologické revoluce.

Přidejte si k tomu stále klesající ochotu (schopnost) dnešních dětí číst klasické knihy a jejich (nyní už takřka vrozenou) schopnost okamžitě začít používat internet a všechny související technologie.