V zemích s vysokým IQ je nízká míra pirátství.

Zajímavé zjištění. Viz HIGH IQ COUNTRIES HAVE LESS SOFTWARE PIRACY, RESEARCH FINDS byť nějaké ty výjimky platí. Jako třeba Čína (vysoké pirátství i IQ) či Jižní Afrika (nízké pirátstí i IQ). Jinak ale platí, že za každý deset IQ bodů klesne míra pirátství o 5.3 procentních bodů. Kompletní studie k nalezení v Intelligence and Crime: A novel evidence for software piracy (PDF).

2016-06-25 14_17_30-MPRA_paper_71569.pdf

Hledáte Česko? Je tam coby CZE, někde těsně pod 40% pirátstvím a IQ 100. Jinak ale samozřejmě pamatujte, ona míra pirátství pochází od famózní BSA a jsou to čísla zcela vycucaná z prstu. Takže pokud chcete vědět o dalším možné vysvělením oné korelace mezi mírou pirátství a IQ? Čistě teoreticky by čísla od BSA mohla vzniknout tak, že si je prostě spočítali podle něčeho a vůbec nejsou „organická“.

Softwarové pirátství v Česku opět kleslo, aktuální míra je 36%

Na Slovensku míra pirátství klesla také na 42%. Průměrná míra pirátství v EU je 35%, celosvětově 42. Uvádí to BSA v tradiční celosvětové studii softwarového pirátství za rok 2010. Uvádí také, že v ČR přišli tuzemští piráti kvůli pirátství o tržby v hodnotě 3.7 miliardy korun.

V Česku se v roce 2010 užívalo nelegálně 36 procent softwaru. Kvůli pirátství přišli tuzemští výrobci softwaru o tržby v hodnotě 3,7 miliardy korun,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA).

SOUVISEJÍCI : Jaro přináší novou kampaň neexistující BSA. Anonymní udání základem pro desítky tisíc dopisů

Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nejniží mírou softwarového pirátství.  „Česko snižuje míru pirátství již třetím rokem. Je jedinou zemí ve střední Evropě, která je tak úspěšná. Navzdory tomu se hodnota pirátského softwaru meziročně zvýšila o téměř 400 milionů korun,“ říká mluvčí BSA Jan Hlaváč

Komentář : Výše ztrát a hodnot „pirátského software“ na trhu nemají ve skutečnosti žádný reálný podklad, který by bylo možné považovat za směrodatný. Viz například US gov cries foul on MPAA piracy claims.

Letošní studie BSA je doplněna o průzkum veřejného mínění mezi uživateli počítačů. Týká se podpory ochrany duševního vlastnictví – 72% dotazovaných vyjádřilo ochotu platit tvůrcům za jejich dílo a podporovat tak další technologický rozvoj.  To, že ochrana duševního vlastnictví rozvíjí kreativitu, si myslí 75 procent Čechů a dalších 62 procent se domnívá, že z ochrany práv autorů těží i tuzemská ekonomika.

Procento uživatelů, kteří považují uvedené formy distribuce softwaru za legitimní či legální
tržnice a pouliční prodej softwaru 19 %
instalace „půjčeného“ softwaru 27 %
instalace SW na více počítačů v práci (1 licence) 44 %
stažení softwaru z P2P výměnných sítí 45 %
instalace SW na více počítačů v domácnosti (1 licence) 54 %
nákup softwaru na on-line aukcích 69 %

Češi si jsou podle průzkumu většinou vědomi, jakým způsobem by si měli pořizovat software, aby se vyhnuli pirátství. Nicméně řadu velmi rizikových distribučních kanálů považují za legitimní.

Míra pirátství v jednotlivých státech Evropské unie v roce 2010

MÍRA PIRÁTSTVÍ

ZTRÁTY V MIL. USD

pořadí země rozdíl

2010

2009

2008

2007

2006

2010

2009

1. Lucembursko

-1%

20 %

21 %

21 %

21 %

31 30
2. Rakousko

-1%

24 %

25 %

24 %

25 %

26 %

209 212
3. Belgie

0%

25 %

25 %

25 %

25 %

27 %

233 239
4. Finsko

0%

25 %

25 %

26 %

25 %

27 %

193 175
5. Švédsko

0%

25 %

25 %

25 %

25 %

26 %

411 304
6. Dánsko

0%

26 %

26 %

25 %

25 %

25 %

208 203
7. Německo

-1%

27 %

28 %

27 %

27 %

28 %

2 096 2 023
8. Velká Británie

0%

27 %

27 %

27 %

26 %

27 %

1 846 1 581
9. Nizozemsko

0%

28 %

28 %

28 %

28 %

29 %

591 525
10. Irsko

0%

35 %

35 %

34 %

34 %

36 %

137 125
11. Česká republika

-1%

36 %

37 %

38 %

39 %

39 %

195 174
12. Francie

-1%

39 %

40 %

41 %

42 %

45 %

2 579 2 544
13. Portugalsko

0%

40 %

40 %

42 %

43 %

43 %

228 221
14. Maďarsko

0%

41 %

41 %

42 %

42 %

42 %

131 113
15. Slovensko

-1%

42 %

43 %

43 %

45 %

45 %

63 65
16. Malta

-2%

43 %

45 %

45 %

46 %

45 %

6 7
17. Španělsko

1%

43 %

42 %

42 %

43 %

46 %

1 105 1 014
18. Slovinsko

1%

47 %

46 %

47 %

48 %

48 %

47 39
19. Kypr

0%

48 %

48 %

50 %

50 %

52 %

17 16
20. Itálie

0%

49 %

49 %

48 %

49 %

51 %

1 879 1 733
21. Estonsko

0%

50 %

50 %

50 %

51 %

52 %

23 19
22. Litva

0%

54 %

54 %

54 %

56 %

57 %

38 31
23. Polsko

0%

54 %

54 %

56 %

57 %

57 %

553 506
24. Lotyšsko

0%

56 %

56 %

56 %

56 %

56 %

30 24
25. Řecko

1%

59 %

58 %

57 %

58 %

61 %

301 248
26. Rumunsko

-1%

64 %

65 %

66 %

68 %

69 %

195 183
27. Bulharsko

-2%

65 %

67 %

68 %

68 %

69 %

113 115
Evropská unie

0%

35%

35%

35%

35%

36%

13 458 12 469
SVĚT

42%

43%

41%

38%

35%

58 754 51 443


Jaro přináší novou kampaň neexistující BSA. Anonymní udání základem pro desítky tisíc dopisů

Možná také dostanete dopis od BSA, organizace bojující celosvětově proti softwarovému pirátství, oznamující vám, že „pravděpodobně“ používáte ve firmě nelegální software. Někdo vás udal. A neexistující česká BSA po vás teď chce nějaké „čestné prohlášení“.

Přichází to každý rok a stojí za tím BSA. Organizace sdružující některé z velkých softwarových firem bojuje proti pirátství aktivitami, které jsou v angličtině označeny zkratkou FUD – Fear, Uncertainity, Doubt. Marketingové kampaně se tváří jako cosi na pomezí hrozby žalobou či zásahem Policie ve vaší firmě.

Vycházejí z anonymních udání (v českém prostředí nejčastějí likvidační udání od vaší konkurence) a vcelku tak zapadají do koloritu, který BSA obestírá – Britská antipirátská organizace uniká soudu likvidací, Microsoft se v Rusku namočil do bojů vlády proti disidentům a kritikům. Mezi zábavné úlety patří i ten z roku 2003, kdy BSA obvinila německou universitu v Munsteru ze šíření nelegálního software – podařilo se jim nepochopit, že Open Office není Microsoft Office.

Připomeňme, že BSA se proslavila i lživou PR kampaní, kde Ministerstvo financí v tiskové zprávě přetisklo tvrzení, že „hardware bez softwaru není uznatelný daňový náklad“ – Softwarové pirátství bude stále častěji postihováno jako daňový únik) – viz Hardware bez software JE uznatelný daňový náklad. Ministerstvo financi pak později hrálo klasickou hru na tichou změnu tiskové zprávy na webu a zaujalo pozici mrtvého brouka.

Nejdůležitější fakt o „české“ BSA je ale ten, že to dříve byla skutečně český organizace, ale poté co byla odsouzena k vyplacení odškodného 300 tisíc Kč (+ soudních výloh) se z BSA CS stala „BSA CS v likvidaci“ – podrobnosti v Hezký teplý lidský bonz aneb boj proti pirátství naruby a něco o „BSA CS v likvidaci“.

V České republice jako právnická osoba ale svého času působila. Před lety byla aktivní jako BSA CS, jenomže poté, co prohrála soud s firmou Digisys. s.r.o., místo vyplacení odškodného ve výši 300 000 Kč + soudní výlohy stáhla ocas mezi nohy, z BSA CS se stala „BSA CS v likvidaci“ a zmizela. Takto zkráceně se o dění informovalo v médiích, která si na BSA CS častokrát smlsly. Přesné pozadí důvodu zmizení BSA CS z českých vod nám samozřejmě známo být nemůže. O celé kauze BSA CS vs. Digisys z pohledu poškozeného si můžete přečíst na stránkách Digisys.cz. Navíc místo vyplacení soudem nařízené částky se majitel Digisys Otto Zemek dočkal od právníků Microsoftu výhrůžky doporučení, aby přehodnotil zveřejnění kauzy, „jinak jejich kroky ‚výrazně převýší‘ uspokojení z uveřejnění.“

(Zdroj: Pravá tvář BSA. Byznys a vysoká politika | DSL.cz, případně viz též BSA – nevyřížené účty)

Jak vypadá ten letošní dopis se můžete podívat zde, loňský o malý kousek dále (nebo v Nové způsoby BSA – „místopřísežné prohlášení“. Nepodepíšete? Bojte se!). Zásadní rozdíl oproti loňsku je  v tom, že už se nepodepisuje Jan Hlaváč (PR zástupce BSA v ČR), ale někdo více „anonymní“ a „méně dosažitelný“). Zbytek je stejný.

Dopis od BSA - 2011
BSA dopis - 2010

Britská antipirátská organizace uniká soudu likvidací

ACS Law a její antipirátské aktivity bude řešit britský soud. K tomu se společnost dostala po žalobě obětí antipirátských aktivit.

Českou antipirátskou BSA, teoreticky, žalovat nelze. Vstoupila do likvidace v okamžiku, kdy prohrála soudní spor a měla platit (viz Hezký teplý lidský bonz aneb boj proti pirátství naruby a něco o „BSA CS v likvidaci“). To samé  mohlo potkat britskou společnost ACS Law a zastupovanou společnost MediaCAT.

ACS Law v Británii používala podobné taktiky jako česká BSA, ty spočívaly hlavně v zastrašování. Před nedávném ACS Law přitvrdila a začala uživatelům rozesílat požadavky na zaplacení za „stažení nelegálního obsahu“. Dvacet tři z postižených se zastrašit nedalo a ACS Law berou k soudu.

ACS Law i MediaCAT použily osvědčenou taktiku (Internet Copyright Infringement Solicitors ACS Law UK and MediaCAT Shut Down) a na konci ledna přestaly existovat.  Pozornost aktivitám ACS Law věnuje i Privacy International (viz Privacy group takes on ACS:Law over porn data breach) poté, co nedostatečně zabezpečené servery společnosti umožnily únik osobních informací desítek tisíc lidí. Právě těch, které ACS Law obeslala požadavky na zaplacení za stažení „nelegální obsahu“, konkrétně pornografie.

Dopisů s požadavkem na zaplacení rozeslala ACS Law tisíce, k soudu se dostalo dvacet šest případů. Pokud by se ACS Law podařilo z žalovaných získat odškodné, obdržela by společnost 65% podílu. MediaCAT, zastupující držitele autorských práv, by získala 30%. Lidé oslovení dopisem si mohli vybrat, buď zaplatit zhruba 500 liber pokuty, nebo jít k soudu.

BBC v Law firm ACS: Law stops ‚chasing illegal file-sharers‘ upozorňuje, že ACS Law chtěla žaloby stáhnout a soudce pro změnu uvažoval o tom, že by společnosti MediaCAT zakázal rozesílání podobných dopisů. Situaci navíc komplikuje to, že podobné dopisy začala rozesílat daší společnost, GCB Ltd.

E-knižní pirátství je na vzestupu, rodí se e-knižní BSA

Tři miliony lidí denně prý stahují pirátské kopie e-knih. Dělají to ale spíš na menších, specializovaných serverech, než prostřednictvím velkých služeb typu RapidShare. Tvrdí to Attributor v nejnovější studii (PDF), kterou je nutné brát s ohledem na fakt, že Attributor je zodpovědný za Attributor Protected Badge – kampaň upozorňující na e-knižní pirátství a prodává studií hlavně své služby. Studii nelze věřit.

Pokračovat ve čtení „E-knižní pirátství je na vzestupu, rodí se e-knižní BSA“