Zničené pískovcové skály Instagrammery lifeandfamilypassport? Nebo jenom Photoshop? Nová aféra je tu

STUPIDNÍ EXHIBICE V CHKO ČESKÝ RÁJ píší CHKO Český ráj na svém Facebooku. V komentářích se tam objevují záplavy odsuzujících komentářů a také řada, které upozorňují, že to rozhodně nevypadá reálně a někdo by měl zjistit, že existuje něco jako fotošopování.

Pokračovat ve čtení „Zničené pískovcové skály Instagrammery lifeandfamilypassport? Nebo jenom Photoshop? Nová aféra je tu“

Fatty Pillow vs. Restaurace Podolka? Trapné ve všech ohledech

Restaurace Podolka se stala terčem jednoho z českých YouTuberů. Fatty Pillow využil svého YouTube (podle některých Twitche) k tomu, aby přesvědčil fanoušky k stovkám zásadně negativních hodnocení Podolky na Facebooku. Výsledek je ten že během krátké chvíle hodnocení spadlo o nějaký ty dva body. Celé to tak nějak z venčí vypadá, jako aktivita malého zamindrákovaného fracka, který zcela neeticky zneužívá toho, že má na pár kliknutí k dispozici tisíce lidí, kteří tupě udělají cokoliv jim řekne.

Pokračovat ve čtení „Fatty Pillow vs. Restaurace Podolka? Trapné ve všech ohledech“

Za anti-Google PR stojí Facebook, pokus nevyšel, obrací se proti Facebooku

Dan Lyons v Facebook Busted in Clumsy Smear on Google na The Daily Beast jasně ukazuje na zdroj pokusu o anti-Google PR. Facebook si objednal renomovanou PR agenturu Burson-Marsteller aby se pokusila umístit anti-Google materiál do USA Today. Chtěla při tom využít i dvou renomovaných bloggerů.

Neetický pokus PR agentury Burson-Marsteller se ale proměnil v problém v okamžiku, kdy jeden z bloggerů komunikaci s člověkem z agentury zveřejnil. Totéž nakonec učinil USA Today. Podobné jednání PR agentury je v USA v rozporu s tamním kodexem PR agentur a je také silně neetické. A ačkoliv se původně spekulovalo o tom, že v pozadí stojí Microsoft, Dan Lyons zjistil, že objednatelem anti-Google PR kampaně je Facebook.

Facebook chtěl aby PR agentura dostala do novin a na prestižní blogy informace o tom, že Google Social Circles ohrožuje soukromí uživatelů a bez jejich vědomí může poskytovat důvěrné informace dalším lidem. Paradoxně je to Facebook, který má za sebou historii bezpečnostní nedostatků a je podstatně větším nebezpečím pro soukromí uživatelů než Google. Google se sociální síť snaží budovat už několik let, bez větších úspěchů. A nemá k dispozici prakticky žádné informace charakteru, které má k dispozici právě Facebook.

Bing.com si naběhl s kontroverzním tweetem

Zemětřesení v Japonsku je velké lákadlo pro zviditelnění. Svědčí o tom i Microsoft a jeho Bing.com. Kontroverzní tweet slibující „1 dolar“ obětem zemětřesení za „každý retweet“ se nesetkal s příznivým ohlasem.

How you can #SupportJapan – http://binged.it/fEh7iT. For every retweet, @bing will give $1 to Japan quake victims, up to $100K.

Reakce uživatelů na tento tweet na @bing účtu rozhodně nebyla něco, co by si zodpovědná osoba mohla připsat do pracovního životopisu. Několika písmenné zkratky sprostých slov a vystihovaly vcelku podstatu. Snažit se zemětřesení v Japonsku využít jako marketingovou příležitost je opravdu nepatřičné.

O sedm hodin později se @bing na Twitteru omluvil a oznámil, že 100 tisíc dolarů věnovali celých. Bez zbytečného „žebráni o retweet“.

We apologize the tweet was negatively perceived. Intent was to provide an easy way for people to help Japan. We have donated $100K.

Zajímavé na „omluvě“ je, že se neomlouvá za samotný tweet, ale za to, že „tweet byl přijat negativně„. Možná jde jenom o opomenutí (možná mělo jít o „We apologize the tweet that/which was negatively perceived„). Možná ale stále někdo nechápe, jak nevhodné je využívat v marketingu cizí neštěstí.

Chtěl Google vybudovat gigantickou databází „rodných čísel“ dětí?

Google uspořádal soutěž pro děti – Doodle 4 Google – účast byla podmíněna vyplněním části amerického „social security number“, tedy obdoby českého rodného čísla. Chyba někoho, komu velmi pravděpodobně nedošlo jaké důsledky může podobný požadavek mít. A nic na tom, že Google nechtěl celé rodné číslo, ale jenom jeho poslední čtyři číslice.

Doodle 4 Google soutěž se mění v mediální skandál a dorazila až do americké Kongresu, který ji „řeší“. Problém způsobil požadavek na poslední čtyři čísla z  SSN (Social Security Number) od účastníků, v tomto případě (ještě navíc) dětí.

Huffington Post nezaváhal a ptá se Why Has Google Been Collecting Kids‘ Social Security Numbers Under the Guise of an Art Contest?, kde očekávatelně říká, že jediný smysl celé soutěže bylo vybudovat gigantickou databázi adres dětí a jejich rodných čísel.  V americké Kongresu už zaznívá požadavek, aby se problém Kongres věnoval (Barton, Markey to Probe Google Kids‘ SSN Controversy) a navrhl zákonnou úpravu, která by podobné problémy řešila.

A national, commercial database of names and addresses of American children, especially one that includes their dates of birth and SSNs, would be worth many millions to marketing firms and retailers,” napsal Bowdon na HuffingtonPost.com

Ano, databáze 33 tisíc účastníků soutěže (počet účastníků v loňském roce), kde rodné číslo je ve skutečnost pouze v podobě posledních čtyř číslic. Stejně jako v ČR je v USA zcela běžné, že podobná data je možná získat zcela odjinud – zpravidla z různých evidencí, odkud je ochotně prodávají lidé, kteří si tak výrazně přilepšují k platu.

Google požadavek na poslední čtyři číslice z rodného čísla nakonec zrušil, nic takového už pro účast v soutěži nechce. Což nakonec stejně není nic platné, New York Times vypálil další salvu v článku No Big Deal, But Google May Have Promoted a Contest to Get Kids’ Social Security Numbers, kde řeší to, že Google prostřednictvím data narození a místa narození může statisticky určit, jaké mohou být zbylé číslice SSN (americké rodné číslo neobsahuje přímo datum narození jako české).

You see what Google knows and many parents don’t know is that a person’s city of birth and year of birth can be used to make a statistical guess about the first five digits of his/her social security number. Then, if you can somehow obtain those last four SSN digits explicitly — voila, you’ve unlocked countless troves of personal information from someone who didn’t even understand that such a disclosure was happening.

Americké rodné číslo (SSN) je v trochu jiné pozici, než české rodné číslo – české rodné číslo je jasně dáno datem narození a doplňkovým „pořadovým“ číslem. Jeho hodnota z pohledu osobních údajů je poměrně diskutabilní, byť ÚOOÚ ho někdy až absurdně chrání a jindy nechává bez povšimnutí desítky veřejně přístupných databází, která rodná čísla obsahují. Každopádně s českým rodným číslem toho až tolik nezískáte, zatímco americké SSN (Social Security Number) má vyšší možnosti zneužití.

Hodnota amerického SSN i českého RČ je ale hlavně v tom, že je (měl by být) to  unikátní identifikátor konkrétního člověka, který se k němu váže celý život. A jakožto unikátní identifikátor je ideální tam, kde chcete propojit více databází.

Bing vykrádá Google! Google vykrádá Bing! Tarsorrhaphy v praxi

Když se dva perou, třetí se směje. Třenice je mezi Google a Microsoftem, týká se toho, kdo vlastně vykrádá čí výsledky vyhledávání. První ale byl Google, když upozornil, že se Microsoft nechal chytit do nachystané pastičky

Po dlouhé době je tu otevřená a hlasitá válka mezi Google a Microsoftem. Zatímco doposud se tyto dvě firmy střetávaly někde v zákulisí a tahaly za nitky pomocí lobbingu a dalších metod, teď je tu otevřená válka. V ní jde hlavně o to, že Google si přichystal past na vykradače vyhledávání. A Microsoft do ní spadl v plné parádě. Načež Google upozornil, že Bing vykrádá Google. A Microsoft to vzápětí popřel a označil naopak Google za zloděje. Vykradače Bing.com.

O co vlastně šlo na počátku? Bing měl podle Microsoftu sledovat, co lidé na Google hledají. A hlavně, co si vybrali jako výsledek vyhledávání. Zjištěné potom mělo sloužit k vylepšení výsledků heldání na www.bing.com. Google to označuje za ekvivalent opisování u zkoušky a pochopitelně se mu to moc nelíbilo. Paradoxně, když se tato informace objevila v Google: Bing Is Cheating, Copying Our Search Results, Microsoft se vpodstatě k této praxi přihlásil.,

As you might imagine, we use multiple signals and approaches when we think about ranking, but like the rest of the players in this industry, we’re not going to go deep and detailed in how we do it. Clearly, the overarching goal is to do a better job determining the intent of the search, so we can guess at the best and most relevant answer to a given query.

Opt-in programs like the [Bing] toolbar help us with clickstream data, one of many input signals we and other search engines use to help rank sites. This “Google experiment” seems like a hack to confuse and manipulate some of these signals.

Ve vyjádření samozřejmě máte i odpověď na podstatnou otázku – jak to ten Microsoft mohl dělat? Pochopitelně, prostřednictvím klasického špiónského nástroje – toolbaru do prohlížeče a pomoci „Suggested Sites“ funkce v Internet Exploreru. A podle informací ve zmíněném článku to Microsoft dělal už někdy od loňského roku.


Google přichystal pro Bing nakonec past, na kterou se Bing (a Microsoft) nachytal (popis též v Google: Bing Is Cheating, Copying Our Search Results a také na oficielním blogu Google, viz Microsoft’s Bing Uses Google search results — and denies it).

Všechno by bylo jasné, kdyby se v neobjevilo – Microsoft: ‚We do not copy Google’s results‘. Prohlášení, které je poněkud v rozporu s tím, co původně Microsoft řekl SearchEngineLand.com

“We do not copy Google’s results.”

A u takto lakonického sdělení nezůstal. O něco později Microsoft zveřejnil vysvětlení, že Google to vlastně všechno záměrně zmanipuloval.

“To be clear, we learn from all of our customers. What we saw in today’s story was a spy-novelesque stunt to generate extreme outliers in tail query ranking. It was a creative tactic by a competitor, and we’ll take it as a back-handed compliment. But it doesn’t accurately portray how we use opt-in customer data as one of many inputs to help improve our user experience.”

Válka pokračuje. Google’s Childish Response To Microsoft Using Google To Increase Bing Relevance například považuje taktiku Microsoftu za přijatelnou a naopak upozorňuje, že Google také jenom „kopíroval“ něčí práci (a má na mysli PageRank) a že informce v Google jsou „otevřené“ a proč by je tedy někdo nemohl využívat.

A tak vlastně není vůbec jasné, kdo je ten dobrý a kdo je ten špatný.