Daniel Bradbury Dočekal Marketingový nástroj, ale také další možnosti ohrožení soukromí. Na oba způsoby je možné chápat nápad technologického startupu vystupujícího pod jménem Facedeals. Vlastně něco takového, co si možná pamatujete z filmu Minority Report.
Vstoupíte do obchodu a prodavač během několika sekund ví, že jste přišli, kdo jsou vaši přátelé, jaké značky a osobnosti na Facebooku máte ve své sbírce Stránek, kdo z vašich přátel má narozeniny, kdo je váš partner, rodiče, do jaké školy chodíte či jste chodili, jako co pracujete, kde bydlíte. Navíc případně i to, o čem jste v posledních dnech na Facebooku psali, jaké fotky jste si tam nahráli a kde jste byli.
[youtube https://www.youtube.com/watch?v=sLOxUVvcjwE]
Prozatím nic takového není možné bez vašeho svolení. Ale v okamžiku kdy svolení prostřednictvím aplikace Facedeals na Facebooku udělíte, bude cokoliv takového o vás mít možnost zjistit kdokoliv, kdo se stane klientem. A samozřejmě se všechny vaše informace stanou součástí budované databáze, která bude postupně obsahovat i informace od zapojených obchodů – od základních informací o tom, že jste tam byli (včetně vaší aktuální fotografie s identifikací), až po nákupní informace. Protože i to se může „hodit“.
Pro obchodníky zcela určitě lákavá možnost, nakonec u řady obchodů je běžné, že si na „své“ zákazníky „budují“ složky se záznamy a informacemi. A běžně tomu napomáhají věrnostními programy. A stejně běžně podobné aktivity mají doplněk v podobě kamer a software na rozpoznávání obličejů. Jediné co tomu doposud chybělo je právě napojení na Facebook.
Stejně tak běžné (a stále více rozšířené) bude budování podobných zákaznických systémů využívajících mobilní telefony a mobilní platby – bezkontaktní placení v podobě NFC karet či mobilů tomu bude mohutně napomáhat. A vy co používáte Foursquare se nakonec budování podobné databáze také účastníte.
Facedeals je dílem agentury RedPepper a vedle skvělého a praktického využití má samozřejmě své stinné stránky – zasahuje významným způsobem do soukromí lidí. U těch co se do projektu zapojují bude muset řešit otázky toho jak umožnit z databáze odstraňovat věci, které tam „nechcete“ mít. Jak umožnit vyhnout se automatickému zpracování tam, kde si to vůbec nebude přát. A jak zajistit, aby v záznamech projektů nezůstávali „viset“ i lidé, kteří se k projektu nepřihlásili. Případně by nikdy nechtěli, aby byli někde zaznamenáváni.
A pro obzvlášť paranoidní? Pro ty stačí naznačit, že tady vzniká další místo sběru informací o lidech, jejich chování, s kým mluvili, jak dlouho tam byli. A to vše (opět) napojené na jednu z největších databází fotografií lidí na světě obsahující kompletní informace o těchto lidech. Tou databází je samozřejmě Facebook a fotografie i informace tma lidé už několik let dávají dobrovolně. A pokud je tam nedávají sami, ochotně je tam vkládají jejich „nic netušící“ přátelé. Ideální nástroj pro tajné služby a podobné organizace.