Daniel Bradbury Dočekal 
Honzu Beera jsem poznal dávno. Tak dávno, že už je skoro k nepamatování, protože to ještě vládl socialismus a revoluce byla v nedohlednu. Je nezapomenutelný, velmi osobitým způsobem. Právě po revoluci se namočil do čehosi co ho přivedlo do kriminálu. Chvilku byl přísedícím Městského soudu v Praze, má za sebou několik knih. A možná je “tak trochu” blázen. Ale možná je to dáno tím, že je narozen ve znamení Býka. A to leccos znamená. Třeba to, že se jednou opravdu stane tím co moc chce, tedy soudcem.
Kriminál?
Znám jako své boty. Vždyť jsem v něm prožil nejkrásnější léta svého života – vlastně skoro celé dospívání, dá-li se říci, že dospělým se stává člověk až okolo třicítky. V kriminále jsem žil od svých 19 let do 26 roků. Celkem 6 let, 5 měsíců, 29 dnů a 6 hodin.
O tom, že pýcha předchází pád se dá nejen číst, ono se to dá i prožít, říkám si s odstupem, když si vzpomenu na chvíli, kdy jsem si jezdíval na sacher dort a vídeňskou kávu do vídeňského hotelu Sacher z Prahy taxíkem za peníze, které rozhodně nebyly moje…
A dnes se ten promarněný čas snažím dohnat a napravit. Školu, ve které pracuji jako ředitel, jsem založil právě v kriminále! Kde jinde, než v prostředí, které znám jako své boty? (www.soujirice.cz)
Soudce?
Tak to je zatím vize. Možná se jím nestanu a možná jím budu.
První rok práv jsem absolvoval na Mezinárodním institutu podnikatelství a práva v pražské Michli. Pak jsem zjistil, že sice dávají magisterský diplom ze studijního oboru Právo, ale z ukrajinské vysoké školy se sídlem v Užgorodu, který v Evropské unii zajímá kohokoliv jako mrtvého zimník.
Tak jsem si první rok zopáknul na Masarykově univerzitě v Brně, kde jsem se posunul dokonce do II. ročníku. Denní studium ale nelze dělat ve 40, to je příliš vyčerpávající.
Zběhl jsem tedy na Fakultu práva Janka Jesenského do Sládkovičova, kde jsem čekal, že mi uznají zkoušky a budu pokračovat ve III. ročníku externím způsobem. Kdo chce víc, nemá nic, platí. Zkoušky uznaly, ale do vyššího ročníku jsem zařazen nebyl.
Prvním krokem k tomu, abych se soudcem mohl stát, je absolvovat Práva. Dělám je vlastně několik let a mám pocit, že jsem stále na místě. Tak snad se konečně pohnu!
Spisovatel?
To slovo mi přijde příliš silné.
Copak o sobě může člověk říct, že je spisovatel, když ho nikdo nezná a jeho knihy se prodávají ve třítisícových nákladech? Stejně, jako mi přijde blbé, když se někdo, koho nikdo nezná, představuje jako herec…
Řekl bych, že jsem spíše autor.
Takový neznámý vojín – možná zatím, možná na věky.
Z posledních děl, která jsem napsal, mohu vřele doporučit „Kuchařku pro singl domácnost“ nebo „Kuchařku pro psí miláčky“. V některých domácnostech, kde samotu pomáhá rozhánět z nejrůznějších důvodů čtyřnohý mazlíček, mohou jistě nalézt místo tituly oba dva!
Dolly?
Myslíš Dolly Buster? Svým způsobem podnájemnice.
Když byly historicky první volby do Evropského parlamentu v České republice, kandidovala za NEI a já pracoval na její kampani, která vlastně byla od začátku do konce mým nápadem, bylo potřeba, aby měla někde trvalé bydliště. Tak jsme se domluvili a má jej od té do doby v Čechách u mě doma.
A jinak?
Řekl bych, že to je perfektní kamarádka. Vždycky, když se vidíme, máme si o čem povídat. Rád s ní chodím na thajské masáže. Nedávno jsme byli na nákupech ve Vídni, kde tančí v rakouské obdobě soutěže Star dance.
A vždycky, když za ní jedu, snažím se jí přivézt něco dobrého na zub, co má ráda a co v Německu nebo v Rakousku nemají. Co třeba? Rakvičky, laskonky.. To jsou opravdu speciality ryze českých cukráren!
Pokrytectví?
Absolutně zbytečná lidská vlastnost.
Sám si v zásadě dělám, co uznám za vhodné a snažím se obklopovat stejným druhem lidí. Jediným mantinelem je soukromí druhého, to fakt nerad narušuju!
Přetvářku však fakt nemusím.
Každý jsme nějaký a pokud někomu vadí, jaký jsem, ať se se mnou nebaví. Já to dělám úplně stejně a myslím, že tak to je prostě fajn a v pohodě.
___________________________
5S aneb Pět Slov je pokus. Pět slov položených jako otázka je ideální cesta jak se vyhnout složitému formulování otázek pro rozhovor. Riziko je v odpovědích. Zpovídaný může také zvolit pět slov jako odpověď. Takové je riziko. 5S představuje zajímavé lidi, zajímavé pro tazatele, který doufá, že budou zajímaví i pro čtenáře. A že o sobě poví něco zajímavého.