40 let hudebního průmyslu (vizualizace)

40 let hudebního průmyslu ve Visualizing 40 Years of Music Industry Sales je hodně zajímavý pohled na vývoj od gramodesek až po dnešní streaming. Díky časové ose vs. objemy prodejů vlastně zjistíte, že streaming je prozatím jenom malá epizoda.

Pokračovat ve čtení „40 let hudebního průmyslu (vizualizace)“

Nejsledovanější hudební videa na YouTube

Je dobré věděž, že Gangam Style přišlo o pětiletý rekord a proto ho v následujícím žebříčku najdete na druhém místě. Ale nutno dodat, že je to velmi, velmi těsné. V první desítce samozřejmě potkáte Justina Biebera. Ale také třeba dvakrát Taylor Swift. Čísla z [11.07.17]

Pokračovat ve čtení „Nejsledovanější hudební videa na YouTube“

Bezdrátová sluchátka? Co třeba Lamax Beat Blaze B-1? (recenze)

Je to vlastně docela otravná věc, když máte na hlavě sluchátka a od nich vede kamsi onen tolik potřebný drát. Bezdrátová jsou daleko pohodlnější, nemusíte je z hlavy ani v dávat pryč, když potřebujete odejít od počítače. Na druhou stranu, nějaké ty nevýhody to také má, zejména to, že je nesmíte zapomínat nabíjet. Jaká jsou bezdrátová Lamax Beat B-1? Pokračovat ve čtení „Bezdrátová sluchátka? Co třeba Lamax Beat Blaze B-1? (recenze)“

Aplikace od Spotify vám možná v tichosti zaplňuje disk či ničí SSD. Jak smazat Spotify cache?

Chyba ve Spotify možná znamená, že sice nic netušíte, ale na disku máte desítky až stovky GB souborů, které si tam právě aplikace od Spotify vytváří. Dělá to dokonce aniž byste cokoliv přehrávali. Týká se pouze aplikace pro Windows, Linux či Mac. Mobilní aplikace to nedělají, stejně jako to nedělá webový přehrávač. Pokračovat ve čtení „Aplikace od Spotify vám možná v tichosti zaplňuje disk či ničí SSD. Jak smazat Spotify cache?“

Dřevěný stylový repráček (ale i MP3 přehrávač) od Timewoodu na cesty

Říkají tomu Timewood dřevený reproduktor a prodává to, jak název napovídá, český Timewood. Vedle ještě zábavnějších dřevěných motýlků, dřevěných hodinek či dřevěných brýlí.  Všechno je to vzhledově atraktivní, zajímavé a navíc i užitečné. Tedy pokud nejste jako já a hodinky ani motýlky nenosíte a u brýle každých pár měsíců rozbijete (a bylo by vám líto ty od Timewoodu takhle nechat dopadnou).

Dřevěný repráček z palisandrového dřeva nicméně zaujal a chtěl jsem si ho vyzkoušet – s rozměry 5 x 6 cm a váhou 230 g může být i dost praktickým doplňkem při nějakém tom cestování či menším školení, byť 3 W výkonu určitě neznamenají, že byste na tom chtěli pouštět něco ve velkém prostoru či více lidem.

timewoodrepro

Zajímavé na tomhle udělátku je, že má v sobě čtečku miniSD karty (do 16 GB) na které můžete vložit MP3/WAV/WMA hudbu a repráček ji prostě bude přehrávat (kolečko hlasitosti bude potom fungovat i pro ovládání přehrávání). Praktičtější využití ale bude takové,  kdy si repráček spárujete přes Bluetooth (v2.1 a A2DP)  s mobilem či tabletem (hrát bude až tak do deseti metrů vzdálenosti).

K dispozici je i 3.5 “ stereo jack pro připojení k dalším zařízením – pomoc miniUSB v reproduktoru na 3.5″ třeba přímo k mobilnímu telefonu, ale také třeba klidně k notebooku či tabletu.

Napájené je to interním akumulátorem (502 mAh), nabíjitelný ať už z USB z počítače nebo z klasické USB nabíječky (2 hodiny do nabití, dvě až 8 hodin přehrávání podle hlasitosti).

Vedle stylového vzhledu je nutné dodat i to, že ač je to coby reproduktor velmi malé, tak 360 stupňový vytvářený zvuk je dost hodně slušný, rozhodně velmi výrazně slušnější, než když si budete zvuk pouštět z mobilního telefonu i některých dalších přehrávačů umožňujících hlasité přehrávaní. Pomůže i pokud umístíte na vhodný podklad, ideálně také dřevěný.

wooden-speakerPokud si pořídíte, tak nedoufejte, že USB port umí něco víc, než nabíjet a připojit 3.5″ audio (nedostanete se tedy ani na vložené SD kartu).  Pokuste se neztratit přiložený kabel, nahradit ho plně nebudete moci – jedině část pro nabíjení (USB – mini USB), ale už ne tak lehce část miniUSB – 3.5″ konektor.

Výhody? Dobrý zvuk, malá velikost, malá váha, Bluetooth, SD karta i drát, MP3 přehrávač

Nevýhody? Neumí zpřístupnit vloženou kartu přes USB konektor, ovládání je mírně zmatené (ale pozor, umí to mluvit), miniUSB místo microUSB. Ale nic z toho není nijak zásadní

PS: A pokud byste měli nedůvěru, tak nejde o nic jiného než o osvědčený SK S10. A pokud vám snad chybí ještě nějaké technické parametry? Tak 280 Hz až 16 kHz, přes 95 dB a méně jak 0.5% zkreslení. Samotný repráček má průměr 45 mm. Cena, 1190 Kč.

Absurdita: RIAA varuje, že se Kongresová knihovna stane centrem pirátství

To vše proto, že „povinné výtisky“ mířící do Kongresové knihovny by měly zahrnovat i hudbu. A k té knihovna umožní veřejný přístup

Americký úřad pro autorské právo zvažuje rozšíření požadavku na předávání „povinných výtisků“ i na nahrávací společnosti a jimi vydávanou hudbu. Tu by museli odevzdávat Kongresové knihovně, stejně jako je tomu doposud například u knih. Knihovna by poté uloženou hudbu zpřístupnila veřejnosti, stejně jako je tomu u ostatních uložených děl.

2016-09-28-10_08_53-home-_-library-of-congress

Nepřekvapí, že famózní a kontroverzní RIAA vyrazila do boje a tvrdí, že něco takového přináší zásadní problémy v podobě pirátství. Kongresová knihovna soustřeďuje na 160 milionů položek, hudba (ale i videa) se mezi nimi nachází také, ale doposud nebyla povinnost je odevzdávat. Navrhované rozšíření od Úřadu pro autorské právo by to mělo změnit, ostatně včetně povinného odevzdávání kopie e-knih.

Přístup k hudbě či e-knihám by přitom v rámci Knihovny byl zabezpečený a možný pouze v prostorách knihovny. Pro RIAA je něco takového málo a bije na poplach, obsah Knihovny by prý mohli zneužít piráti. Ti by si mohli hudbu kopírovat a poté sdílet na pirátských webech. Nechybí ani varování, že by celá Knihovna mohla podlehnout hackerům.

Co na tom, že ona předmětná hudba už nejspíš dávno na oněch pirátských webech je. Výtky RIAA si můžete přečíst zde, samozřejmě jsou v PDF, jak jinak. Nepochybně proto, aby je nikdo nemohl hacknout, ba co ještě hůře, změnit.

Via Library of Congress Might Become a Piracy Hub, RIAA Warns

Nejvíce nenáviděná videa na YouTube vůbec

Nesporně zajímavý pohled na to, co nás dokáže rozhodit. A možná ani nepřekvapí, že je tam Baby a Justin Bieber (ještě tedy velmi velmi dětský). Některá další videa ale už tak moc jasně k zařazení do tohoto žebříčku nejsou. Byť třeba Gangam Style asi logicky je jasně zároveň milované i nenáviděné video. . Via The Most Disliked YouTube Videos of All Time (And Why You Hate Them)

Infografika: Růst až do nebe (2)

Nová (druhá) verze The Sky Is Rising je informačně nadupaná infografika s těmi nejzákladnějšími, ale také svého druhu nejzásadnějšími, informacemi. Týká se zábavního průmyslu a poměrně jasně ukazuje, že tady se žádná krize nekoná. Piráti nikoho nezlikvidovali. Nejnovější The Sky Is Rising se týká Německa, Francie, Velké Británie, Itálie, Ruska a Španělska.

Pirátství je kulturní příležitost, využijte ji

Pirátství je kulturní příležitost, využijte ji zní titulek článku Zachary Knighta na TechDirt.com. Věnuje se tomu, co většina rozumně uvažujících lidí dávno tuší a v některých případech i pochopili, že boj proti  pirátství k ničemu nevede. Podobného názoru je Daniel Cook v Opinion: Embracing piracy.

Podle Cooka je herní pirátství kulturní příležitost,  kterou je vhodné využít k tomu, aby vedla k příjmům a ziskům. Zmiňuje to, co se objevilo skoro ve všech médiích někdy minulý týden, tedy prohlášení šéfa Ubisoftu, že se setkávají s více než 90% mírou pirátství (a je to také jedním z hlavních důvodů,  proč řeší přechod na free-2-play model).

Cook uvádí, že pirátství je „zábavná aktivita“ a „bytí pirátem“ bylo součástí komunity. Přátelé prostě sdíleli hry stejně jako se sdílejí věci na Facebooku. Udělat kopii hry nic nestálo a samotné sdílení se stalo důvodem ke komunikaci. A také jako gesto.

‚Piracy‘ is a concept that only makes sense relative to old ways of thinking about games. We should all pursue better and bigger dreams. Let’s not lose more life to this lame, propaganda-ridden discussion. Yes, players love sharing, playing and talking about free games. What a wonderful (and powerful) thing. 

Pro velký komerční svět je, podle Cooka, ale pirátství svého druhu filosofický šok. Zmiňuje hlavní důvod, kterým je věčný rozpor mezi tím, že „krádež“ něčeho „nehmotného“ je těžko pochopitelná jako skutečná krádež. A moc tomu nepomáhají výrazy jako je „pirátství“, „padělání“ či „krádež duševního vlastnictví“. Svět uvyklý na prodávaní krabic na problém kopírování reagoval po svém, obviňováním zákazníků, nasazováním DRM, pronásledováním „pirátů“. Prakticky ale neexistuje případ,  kdy by se klasičtí velcí komerční hráči opravdu pokusili pirátství, onu „zábavnou aktivitu“, proměnit ve výhodu pro své podnikání.

Možná to ale není až tak beznadějné, protože již zmíněný free-2-play koncept napovídá, že se přeci jenom něco mění. A když už nic jiného, jde aspoň o rozumný pokus o nalezení nového obchodního modelu – založeného na tom, že v tomto modelu nakonec existuje zaručený zhruba stejně velký počet platících zákazníků, jako v případě klasického modelu prodeje „krabic se hrou“. A velkou příležitostí je to, že hráčům je umožněno si hru vyzkoušet předem, mnohdy i v jenom velmi málo omezené podobě. A zaplatit buď „později“, nebo si začít platit za věci, které jim poskytnout více zábavy a potěšení ze hry.

Poznámka: Když v létě Star Wars the Old Republic (SWTOR) nabídli možnost hrát zdarma (s omezením do patnácté úrovně postavy), vydal jsem se tuto další MMO vyzkoušet. A chytla mě někdy okolo desáté úrovně postavy natolik, že jsem si nakonec zaplatil tři měsíce hry, abych mohl vidět co všechno tvůrci ve hře vytvořili. Někdy na podzim SWTOR přejde tak jako tak na free-2-play.

Zachary Knight v prvním článku na TechDirt.com nakonec upozorňuje, že jde o aktivity jako je DRM, anti-pirátské inzeráty, vyhrožování pokutami, právníci a žaloby, které nakonec vedou k tomu, že zábavní (i herní) průmysl utrácí značné prostředky. A současně těmito aktivitami znechucuje a odrazuje platící zákazníky. Ti nakonec, paradoxně, mnohdy budou mít jednodušší život, pokud si hru „upirátí“.

Nebo, jak je už vcelku dlouho pravdou v hudebním či filmovém světě, si ten film či písničku prostě ukradnou. Protože jim nakonec nic jiného nezbývá, to co si chtějí koupit zpravidla ani koupit nejde. A v herním světě je „craknutá“ hra použitelnější, než originál s obtěžujícím DRM.