Daniel Bradbury Dočekal Užitečné rozhodnutí přichází bohužel roky poté, co Facebook začal budovat masivní databází fotografií lidí
Americký federální soudce ze San Franciska zamítl žádost Facebook o zrušení žaloby týkající se rozpoznávání obličejů na fotografiích. Podle soudce funkčnost narušuje soukromí uživatelů a případ nakonec zamířil k soudu, kde nakonec Facebook prohrál (viz Defeat for Facebook in Court Is Bad News for Firms That Scan Faces z loňského roku). Byť to podle všeho vypadá, že případ ještě stále není uzavřený.
Facebook se původně žalobu pokoušel nechat zamítnout tvrzením, že žaloba založena na porušováním zákona na ochranu biometrických údajů (BIPA) je místně nepříslušná, protože Podmínky užívání Facebooku určují Kalifornii pro případné právní spory. To jen pro ilustraci toho, jak dobře to Facebook myslí s uživateli a jak ochotně dodržuje zákony.
Žaloba vinila Facebook z toho, že bez výslovného souhlasu uživatele shromažďuje otisky jeho obličeje. Ty potom používá pro identifikaci uživatelů v rámci navrhování označení lidí ve fotografiích. Funkčnost, se kterou už Facebook narazil v Evropské Unii a v EU ji neposkytuje (k zákazu mimochodem přistoupila i Kanada).
Nechme stranou to, že tahle právní bitva začala v první řadě tím, že Facebook se snažil vše anulovat tím, tvrzením, že se ho týkají pouze zákony státu Kalifornie a zákony federální a vše se může táhnout velmi dlouho a navíc to bude jenom jedno “lokální” vítězství. Samozřejmě, čím déle se to táhnou bude, tím lépe pro Facebook
Facebook už tak jako tak má jednu z největších a nejdokonalejších databází obličejů. Ochotně ji vytvořili sami uživatelé a chytré nastavení toho, že vše bylo zapnuté a teprve poté se bylo možné “odhlásit”. Přičemž i ono odhlášení je nejen nejasně definované, ale může být čistě formální. Facebook může stále obličeje rozpoznávat a analyzovat, jen nebude předkládá onu předmětnou funkčnost vašim přátelům – ale už samotný fakt nalezení vaši fotografie a vaši přítomnosti mezi přáteli dané osoby je dostačující signál.
Další vtipná klička
Facebook navíc namítal, že BIPA se týká pouze snímání skutečných obličejů, zatímco Facebook snímá pouze obličeje z fotografií. V zásadě tato obrana ani nijak nepřekvapí, u Facebooku rozhodně není středem zájmu uživatel, ale to jako ho co nejvíce využít a zneužít.
V roce 2017 se objevily další informace o pokračování případu. V Illinois biometrics lawsuits may help define rules for Facebook, Google jsou zmiňovány i další případy, kterých se týká právě BIPA. Včetně případů, kdy jsou biometrické údaje sdíleny s dalšími subjekty. Jeden z nich je zásadně alarmující, kdy Tan Enterprises sdílela biometrické otisky prstů s dalším subjektem.
Vedle Facebooku je ve hře i Google (viz například Google requests appeal of decision in biometric privacy lawsuit), který čelí žalobě, lidí nemajících účet u Google Photos jejichž obličeje (fotografie obličejů) byly jinými uživateli zpracovány. Varianta která jasně ukazuje i na to, že jakkoli vy sami můžete sociálním sítím a jejich podivným nápadům vyhýbat, ale protože ostatní uživatelé to nedělají a nerespektují vaše soukromí, tak se stejně v databázích ocitnete.