Daniel Bradbury Dočekal Před vánoci se v domácnosti objevil další tablet s Androidem a také možnost srovnávat kam míří tablety coby komodita či domácí elektronika. A kam se vydaly “levné” tablety
Herní tablet Pipo U2 jsem potkal prostřednictvím tiskové zprávy v polovině prosince. Zaujala mě natolik, že jsem požádal Satomar o zápůjčku. Zajímalo mě, jak vypadá a funguje “levný tablet, který zvládá i nejmodernější hry“. Zejména po zkušenostech se (stále používaným) podobně “levným” tabletem od ZTE (prodávaným před cca dvěma lety přes Vodafone).
Na úvod je nutné dodat, že Pipo U2 není v kategorii oněch zcela levných “tabletů”, které potkáte na slevových serverech a ve výprodejových akcí. S cenou 2 990,- Kč (včetně DPH) je zhruba dvakrát dražší, než ony skutečně nejlevnější (a mnohdy nepoužitelné) neznačkové tablety. Ale stále jde o zlomek ceny, kterou zaplatíte za značkové tablety. Ale než dojdeme ke konkrétním postřehům či technickým údajům, tak jednu věc po více jak měsíci používání lze říci – Pipo U2 je (možná i překvapivě) dobrá volba, solidní řemeslné zpracování a skutečně nechybí ani ona slibovaná rychlost na hraní her.
Pipo U2 je, samozřejmě, tablet s Androidem – verze 4.1.1 sice není až tak poslední, ale stále je poměrně aktuální. Trochu ke škodě věcí se Pipo pokusilo o pár vylepšení, ale naštěstí nešli tak daleko jako Samsung či další výrobci. Co se software týče, užijete si s U2 docela dost legrace při zkoumání k čemu jsou ony podivné čínské programy – vedle klasické plné výbavy Androidu v tabletu najdete i předinstalované věci v čínštině. Kde zpravidla ani nebudete vědět, kde je tlačítko OK. Nic naštěstí nebrání jejich smazání z plochy a následnému přizpůsobení všemu co budete potřebovat.
Technické záležitosti
Displej : 7 palcový IPS s rozlišením 1024 x 600 (16:9) bude pro někoho zvyklého na iPad (či dokonce Retinu) vždy působit chudě, ale plně stačí. Zobrazuje dostatečně rychle, ostře i barevně. Tradičně mírně kulhá dotykovost, což poznáte hlavně při psaní na klávesnici. Dílem za to může sám Android, dílem displej s menším rozlišením a tím i citlivostí a přesností dotyku (multitouch na 5 bodů).
Rozšířitelnost a periferie : Slot pro microSD kartu je užitečná možnost (16/32 GB navíc se vždy hodí), konektor pro sluchátka je samozřejmost, ale HDMI už tak samozřejmé není a může být příjemným překvapením. Pro připojení k síti klasicky WiFi 802.11 b/n/g, nechybí Bluetooth (4.0 +EDR). 3G k dispozici není, jedině v podobě externího. Zabudovaný mikrofon i reproduktory. A samozřejmě jeden miniUSB a G-Sensor. GPS nehledejte.
Výkon : Pipo U2 zajišťuje rychlost použitím Dual Core procesoru Rockchip 3066 Cortex 9 a čtyř-jádrové grafické karty (Mali400). A zde je nutné dodat, že právě tady je hodně vidět rozdíl oproti levným jedno-jádrovým tabletům s nikterak výkonnými grafickými kartami.
Paměť : 1 GB DDR3 paměti postačí na slušnou sadu programů, 16 GB interní úložiště a rozšíření přes SD kartu pomůže až bude docházet. A je nutné dodat, že u levnějších tabletů se (bohužel) ještě stále setkáváme s 512 MB základní paměti (což je dost nedostačující).
Foto a video : 2 Mpix videokamera na zadní straně, čelní VGA (0.3 Mpix) videokamera, nic extra od toho samozřejmě nečekejte. S dvěma megapixely toho moc nenafotíte a optika je hodně průměrná. Což je určitým způsobem očekávatelné a také charakteristické pro levné tablety.
Baterie : 3 500 mAh 3.7V LiIon a výdrž bezproblémově celý den, v případě hraní graficky intenzivních her realisticky mezi dvěma až třemi hodinami. Nabití rychlé, byť trochu mrzí, že nabíječka používá nestandardní konektor a přes USB port se tablet nejspíš nabíjet nedá.
Lokalizace : Kompletní čeština, tedy alespoň tak dalece, jak to umožňuje Android. A dárečky v podobě ponechaných čínských aplikací. Ty můžete ignorovat i odstranit z plochy, pro vlastní využití tabletu nejsou nijak podstatné.
Co dodat : Z parametrů je vhodné ještě zmínit váhu 280 g a rozměry – 174 x 118 x 10 mm. A jakkoliv jde o “levný” tablet a “plastové” provedení (samotné pouzdro je nicméně kovové), tak pocit při držení je příjemný a celé to “drží po hromadě” (znalci vědí o obvyklém nešvaru kroutících se o pohybujících se dílů u opravdu levných tabletů).
Zkušenosti a postřehy
Příjemné překvapení vás čeká v případě provedení – žádná obvyklá kroutící se a špatně uchopitelná plastová hračka. V případě Pipo U2 odvedli tvůrci dobrou práci a jde o kompaktní a dobře uchopitelný i použitelný tablet (10 mm tloušťky je mimochodem příjemný parametr). Pozitivní hodnocení si zaslouží i displej, který je dost podstatný. S jedinou, již zmíněnou, výhradou, tedy necitlivosti. Tu poznáte při psaní na klávesnici, ale je charakteristická pro většinu tabletů i telefonů s Androidem.
Pokud hledáte tablet pro domácí denní použití, případně pro děti, tak Pipo U2 je dobrá volba. Pokud samozřejmě chcete něco zcela profi (a také za odpovídající vyšší cenu), je správnou volbou iPad (ale to se pohybujeme někde zcela jinde a srovnávat nemá smysl). Kousek původně zapůjčený před Vánoci nakonec skončil jako vánoční dárek pro sedmiletého Jakuba a bez problémů mu slouží stále – jak k hraní her (Minecraft zejména, včetně hraní proti ostatním na dalších tabletech), tak brouzdání na Internet (používá ho například k dívání se na cheaty pro GTA V).
Poprvé zapnutý Pipo U2 trochu šokuje nějakou tou čínštinou, kterou později najdete i z valné části na ploše – jak v podobě aplikací, tak předinstalovaných widgetů. Vše má snadné řešení, aplikace i widgety odstraňte a nastavte si tablet dle vlastní potřeby.
Mezi soft tlačítky (zpět, home, atd) najdete jeden z kreativních dodatků od Pipo – tlačítko pro screenshot. Teoreticky jde skrýt v Nastavení, ale trochu to nezvládli a pořád se vrací zpět. Paradoxně možnost dělat si screenshoty je sedmiletým Jakubem ceněna vysoce, já osobně bych byl opačného názoru a časté omylem zmáčknutí screenshotu mě vyvádí z míry (screenshot podle všeho není vyvolatelný klasickými tlačítky). Stejně tak je mezi soft tlačítky poněkud navíc ovládání hlasitosti, které často také zbytečně “zmáčknete”.
Poměrně zásadní je rychlost – Pipo U2 (někde ho najdete ji jako Pipo Ultra U2) je opravdu hodně rychlý. Podílí se na tom rychlá DDR3 paměť, ale také více-jádrový procesor a grafická karta. Tu budete samozřejmě potřebovat zejména ve hrách, ale různé animace Androidu ji využijí a vy budete mít podstatně lepší pocit z ovládání, než u levných tabletů s nedostatečnou grafikou.
Zvláštnosti? Plocha se neotáčí, zůstává stále v pohledu “na šířku”, ostatní aplikace se otáčejí jak je zvykem. V Nastavení pak najdete některé volby, na které u klasického Androidu nenarazíte. Například nastavení HDMI výstupu i (již zmíněnou) možnost vypnout screenshot tlačítko. Trochu vadou na kráse je malé rozlišení kamery, takže na Pipo U2 například nejde přirozenou cestou nainstalovat Instagram. Tvůrci měli navíc v oblibě skutečná tlačítka, takže na horní hraně najdete i tlačítko “Esc” (pro návrat zpět) hned vedle ovládání hlasitosti a zapínání/vypínání.
Otázkou zůstává, zda a jak Pipo bude držet krok s vývojem Androidu – 4.1.1 už začíná být starší a zkušenosti s již zmíněným ZTE (7″ SmartTatb) jsou takové, že zůstal na verzi Androidu, se kterou ho výrobce poprvé uvedl na trh a o aktualizacích si můžete nechat jenom zdát (a to už to budou dobré dva roky).
Ve výbavě k U2 dostanete vedle nabíječky ještě sluchátka (tam budete trochu váhat, jestli je to 3.5″ nebo 2.5″ konektor), USB kabel, OTG kabel a český manuál. Prodejcem je český Satomar – www.satomar.cz -a doporučená cena, jak již bylo zmíněno, je 2 990,- Kč. Pořídit si můžete bílou nebo černou verzi.
Shrnutí
Pokud si domů chcete pořídit nepoužitelné plastové hračky s nedostačující pamětí, rychlostí a vším, tak zkuste některé z nabídek pod 1 500,- Kč. Samozřejmě můžete koupit dva takové, místo jednoho v podobě Pipo U2. Tady ale dostanete něco co umí být opravdu rychlé, má výdrž baterií, solidní provedení a navíc HDMI či i nepříliš častou rozšiřitelnost pomocí microSD. Nízká váha, atraktivní rozměry i provedení pomohou, pokud budete chtít tento tablet brát mimo domácnost (a výdrž baterie je pro tento účet více než dostačující).
Osobně začínám více a více vnímat tablety jako domácí elektroniku. Něco co se ve větší míře “povaluje” v domácnosti a je používáno všemi lidmi, kteří je zrovna používat chtějí. Dětmi na hraní. Odrostlejšími dětmi a dospělými na brouzdání či sociální média. Jako onu klasickou další obrazovku k večerní televizi (což je mimochodem hodně časté místo, kdy se vám bude tablet hodit). A Pipo U2 je v tomto případě dobrou volbou.