„The New Multi-Screen World“ je zajímavá studie od Google, řešící zásadní změnu týkající se Internetu a počítačů. Změnu toho, jakým způsobem dnes používáme Internet. Snižující se roli počítače a větší význam mobilních telefonů a tabletů.
V Navigating the new multi-screen world: Insights show how consumers use different devices together najdete nenápadný odkaz na poměrně rozsáhlou prezentaci studie (PDF), která je výjimečná nejenom rozsahem, ale také provedením a obsahem. Týká se proměny Internetu a počítačů, který je charakterizovatelná snižujícím se významem osobních počítačů a zvšujícím se významem mobilních telefonů a tabletů.
„Cross-platform Consumer Behavior“ můžete přeložit stejně učené do češtiny a vyjde vám „multiplatformní chování spotřebitele“. Ve skutečnosti jde o velmi zajímavé téma toho, jakým způsobem dnes používáme více platforem (umožňujících přístup k Internetu) k dosažení kýženého cíle.
Podle této studie trávíme většinu svého života před nějakou obrazovkou, ať už jde o počítač, smartphone, tablet či televizi. Při použivání jednotlivých nástrojů se řídíme kontextem, zejména tím kde jsme, čeho chceme dosáhnout a kolik času a úsilí to bude vyžadovat. V zásadě ale ve většině případů používáme plafforem více, ať už v podobě sekvenční (přejdeme z jední platformy na druhou )nebo simultánní (v tutéž chvíli používáme zařízení, platforem, více). A překvapivě, televize, které jsme v minulosti věnovali nejvíce pozornosti, se dnes stává zařízením, které používáme současně s dalšími „obrazovkami“.
Nejčastějším spojujícím prvkem mezi jednotlivými obrazovkami je hledání. A paradoxem moderní doby je, že chytré telefony se staly „obrazovkou“, kterou nakonec používáme nejvíce. A také slouží jako jeden z nejčastějších bodů, kdy nějaká aktivita započne.
Řečí čísel víme, že 90 % našich interakcí s médií je založeno na interakci s obrazovkou a pouze 10 % spočívá v interakci s něčím, co obrazovkou není – oním „starým“ způsobem v podobě rádia, novin či magazínů. Čas strávený před obrazovkami není vůbec zanedbatelný, v průměru je to až 4.4 hodiny denně. A pokud bychom měli nějak rozdělit čas mezi jednotlivá zařízení, tak podle času vynaloženého na určitou konkrétní činnost to vychází takto – 43 minut tvoří sledování televize, 39 minut počítač nebo laptop, 30 minut tablet a 17 minut smartphone.
V procentech to pak vypadá například tak, že 24 % denního času trávíme na počítačích – 40 % z tohoto času hledáním informací, 29 % pro udržování se obraze o aktuálním dění. V 31 % počítače používáme v práci, v 69 % doma.
Na chytrých telefonech trávíme 38 % denního času – 40 % mimo domov, 60 % doma, v 54 % slouží ke komunikaci, v 33 % k zábavě. Tablety využíváme v 9 % z denního času, v 21 % mimo domov, v 79 % doma a převládá zábava (63 %) oproti komunikaci (32 %).
Zatímco telefony jsou osobními zařízeními a slouží k něčemu co potřebujeme rychle, tabelty jsou pro pokračování dalšího „zkoumání“ a ani nemají nic společného s prací. S prací je naopak jednoznačně spojeno využívání laptopů a notebooků.
Co se způsobu užití více zařízení týče, tak již zmíněné sekvenční používání se v největším míře používá pro brouzdání na Internetu (81 %), sociální sítě (72 %), nakupování online (67 %), vyhledávání informací (63 %), správu financí (46 %), plánování cest (43 %) a sledování online videa (43 %).
Nejčastějí online aktivity v současnosti začínájí na chytrých mobilních telefonech a poté přecházejí na použití PC, výjimečně na tablet. V případě vyheldávání začne 65 % aktivit na smartphone a v 60 % se pokračuje na osobních počítač, pouze v 4 % na tabletu. Výjimkou je pouze využívání sociálních sítí (66 % -> 58 % / 8 %) a sledování onlien videa (56 % -> 48 % / 8 %). Pokud nějaké činnosti začínají na osobním počítači, pak jsou to zpravidla komplexnější aktivity – plánování cest, správa financí, například. Na tabletech ve vyšší míře začínají aktivity jako je nakupování online či plánování cest, ale obecně jsou ze všech mediálních „obrazovkových“ zařízení stále používány nejméně.
Zajímavé na přechodu z jednoho zařízení na jiné je, jakým způsobem k němu dojde. Ve většině případů lidé znovu najdou již nalezené informace na dalším zařízení, o něco méně přímo na tyto informace přejdou a v ještě menším počtu případů si přeposílají odkaz e-mailem.
Co se simultánního užívání týče, nejčastější kombinací je smartphone a televize (81 %). Na stejné úrovni je pak kombinace smartphone a laptop/počítač či laptop/počítač u televize (66 %).
V tomto případě lidé dělají ale poněkud jiné aktivity, než v případě použítí sekvenčního – nejvíce vyřizují e-mail (60 %) a poté s větším odstupem následuje brouzdání po internetu (44 %), sociální sítě (42 %), hraní her (25 %), vyhledávání (23 %), práce s dokumenty ze zaměstnání (15 %) a sledování videa (9 %).
Stejně tak platí, že uživatelé běžně pracují na několika zařízeních současně – v 92 % jde o kombinace PC/chytrý telefon a televize/PC. V 90 % o televizi se smartphone, v 89% o televizi a tablet. Pro televizi něcotakového samozřejmě znamená špatnou zprávu – je jí věnována menší pozornost. V praxi to pak znamená, že 77 % televizních diváků používá zároveň nějaké další zařízení.
Dobrá zpráva by tu ale byla, sledování televize může vyvolat potřebu vyhledávání (informací, samozřejmě na Internetu) – v 17 % to vyvolá sledování reklamy v televizi, v 7 % hledání informací na základě televizního programu.
Chytré telefony (a mobilní zařízení v obecné podobě) nám umožňují nakupovat mimo pohodlí domova – odpovídá tomu i to, že na počítačích či laptopech nakupujeme z domova v 84 % případů, zatímco u chytrých telefonů je to jenom 59 % případů – v zbylých 41 % je nakupováno mimo domov.
Způsoby používáni u nakupování se liší i v otázce toho,jak se na obchody dostáváme. U počítače je nejčastější způsob ten, kdy prostě napíšeme adresu přímo do prohlíče (50 %) zatímco u chytrých telefonů hraje výrazně vyšší roli použití vyhledávače (30 % oproti 24 % v případě počítače) ale i sociální sítě (25 % oproti 16 %).
V případě nakupování se v 67 % projeví právě využití více platforem. Na jednom zařízení nakupování začínáma, ale dokončujeme ho na jiném. V 65 % začíná na smartphone a poté v 61 % přechází na PC či laptop (v 4 % na tablet). V 25 % začíná na PC či laptopu aby v 19 % došlo k přechodu na smartphone (5 % laptop). A nejméně nákupů začíná na tabletu, 11%.