Pravidelný občasník originálního humoru

Šumava 2005 - zápisky z jedné dovolené

Autor chlívek (Turistika) - vydáno 14.8.2005

Kvilda, Horská Kvilda, Kašperské Hory, Jezerní slať a Vydří most, Kašperk, Strašínská jeskyně, Javorník, Annín, Sušice, Velhartice a Staré Hutě, Prášilské jezero, Rabí, Chalupská Slať, Boubín, Vimperk, Antygl, Tříjezerní slať, Oblík, Vchynicko Tetovský plavební kanál, Čenkova Pila, Turnerova Chata, Povydří Rechle


Poslední červencový týden jsme v kompletní sestavě D+J+M+K vyrazili směr Šumava - cílovým místem, které se stalo výchozím pro veškeré šumavské toulaní, se stal Hotel Zadov v Churáňově. Ten je na skoro samém konci cesty vedle lyžařského areálu a ještě vedle jednoho lyžařského areálu - na tom prvním by asi zimní lyžování bylo dost o ničem (má hrozně krátké sjezdovky), ale ten druhý nevypadal marně - sedačková lanovka a na pohled příjemně dlouhá sjezdovka. Jenže v létě řešit lyžování je asi nesmysl, takže spíš zpět k jiným "sportovním" radovánkám.

Při objednávání dovolené M. původně cosi remcala o tom, že jeden týden bude málo - předem musím poznamenat, že v pátek (přijeli jsme v sobotu) jsme už všichni byli tak uchození a mrtví, že jakékoliv pomyšlení na další týden usilovného chození a ježdění po okolních kopcích bylo ....

KUDY ZAČÍT

Nikdy předtím jsem v těchto končinách nebyl - tedy až na nějakou malou výjimku, kdy jsem se jako dítě ocitl v Sušici. Což pochopitelně znamená nejobvyklejší problém - neznalost dobrých turistických cílů, stejně tak jako neznalost kde je jaký kopec či kterou cestou je nejlepší se někam dostat. Což už po týdnu (den co den jeden velký výlet a snaha o něco málo menšího dalšího) neplatí - a je asi ideální se podělit.

První den, sobotní, jsme nicméně dorazil hodně pozdě (nástup do hotelu byl až někdy odpoledne), takže jsme vyrazili autem "jen tak" po okolí - pokud na tom jednoho dne budete stejně, doporučuji Kvildu (foto, mapa). Doporučují jí hlavně proto, že je v ní skvělá pekárna (a to je asi taky jediné, vedle toho že se odtud jde k pramenům Vltavy).

Z Kvildy jsme prozměnu jeli do Horské Kvildy (foto, mapa) - tam vpodstatě taky nenajdete nic :) je to prostě malebná horská "vesnička" (i to je silné slovo). Ale sídlí tam místní řezbář a můžete si tam koupit skvělé dřevěné věci. A rozcestí se tam jmenuje U Daniela :)


http://www.pooh.cz/galerie/default.asp?gal=/mista/Sumava/Horska_Kvilda/

Podstatné ovšem je, že mezi Kvildou a Horskou Kvildou je Jezerní slať (foto,mapa), kterou jsme tím pádem navštívili hned jako první. Výhodná je v tom, že je pár stovek metrů od parkoviště - a to je prozměnu hned u silnice spojující Kvildu a Horskou Kvildu. U Jezerní slatě můžete vylézt na rozhlednu (z té je vidět celá slať) a pak se po dřevěném chodníčku podívat trochu do hloubi slatě - obdivujte čistou vodu, stromy a květenu. Pokud tam budete v příslušném ročním období. A myslete na to, že Jezerní slať je jenom začátek a slatí (mokřin, mokřadů, bažin) můžete vidět více - a některé jsou ještě úchvatnější, než tahle. Jezerní slať je nicméně zajímavá třeba tím, že je to nejstudenější místo v ČR.


http://www.pooh.cz/galerie/default.asp?gal=/mista/Sumava/Jezerni_Slat/

Mezi Jezerní slatí a Horskou Kvildou najdete ještě Vydří most (foto, mapa) - dnes opravdu zajímavé asi jenom malým kamenným můstkem - v minulosti to byla jedna z tamních osad

Nevýhodou Churáňova je nicméně jedna maličkost - je na konci silnice. A kdykoliv chcete jet kamkoliv, musíte jet po dvou stejných silnicích, než se někam dostanete. My jsme první den z Kvildy pokračovali přes Horskou Kvildu pořád dozadu - dostanete se tam na místo, kdy pořád pojete s kopce a kopce až dolů k řece Otavě. A pak budete moci buď pokračovat na Sušici nebo se "otočit" zpět - a přes Kašperské Hory (foto, mapa) se prokousat kopci zpět do Churáňova.

Kašperské Hory jsou malé městečko - proslulo (tedy v mé paměti) tím, že se tam mělo těžit zlato (aféry s THX a bojem občanů proti tomuto šílenému nápadu - vítězném boji). Je to také místo kde je obchod, bankomat, restaurace (některý z dalších dnů jsme tam příjemně poobědvali) - a je odtamtud kousek na Kašperk - ale to už patří do zcela jiného dne :)

Týdenní dovolená na Šumavě bez Internetu a počítačů (skoro, pochopitelně), takže je nejvyšší čas se k tomu vrátit a vylíčit co jsme vlastně viděli - třeba budete mít inspiraci až v těch končinách budete.

Asi bych se měl vrátit k závorce z perexu "(skoro, pochopitelně)", která se týká Šumav "bez počítačů" - skoro je nutné, s půl gigovou kartou do foťáku totiž má člověk nárok tak na 300 fotek - což je tak zhruba to, co se dá vyfotit denně. Johnny pochopitelně taky fotil (na starý Olympus RS100 jehož jedinou stálou výhodou je skvělý zoom) a K. čas od času taky chtěla něco fotit (prozměnu Sony DSC30). A já k tomu čas od času přidal něco z Olympus mju-mini. Nakonec to dopadlo tak, že v galerii skončilo zhruba 1500 fotek - je tedy více než jasné, že to bylo potřeba někam dávat (a pokud možno rovnou průběžně třídit). Takže to "skoro" znamená, že jsem přibalil notebook. A na hotelu WiFi pochopitelně neměli :)

POKRAČUJEME - DEN DRUHÝ

Pokračovat můžeme hradem Kašperk (zde v průvodci, foto,mapa a www.kasperk.cz ) - najdete ho kousek od Kašperských hor, o kterých byla řeč minule. Parkoviště pro auta je pár kilometrů od hradu, kousek se můžete svést na kočáře s koňmi - což jsme k radosti dětí pochopitelně vyzkoušeli. Kašperk je dlouhý (a úzky) kamenný hrad a šplhání až na vrcholek věže je skoro nekonečné - zato je odtamtud skvělý výhled - patří městu Kašperské Hory, které o něj opravdu pečuje.

Kašperk
Galerie : Kašperk (hrad)

Cestou z Kašperku jsme se pokoušeli hledat Strašínskou jeskyni nacházející se vedle vesničky Strašín (mapa, foto).

Strašínská jeskyně

Zatímco turistické průvodce tvrdí, že jeskyně je přístupná, skutečnost je jiná - jediné co najdete je informační panel :)

Ze Strašína je to ale už kousek na vrch Javorník (foto,mapa) - na vrcholku stojí rozhledna - a narozdíl od průvodců tvrdících, že "výhled je omezen vzrostlými stromy", budete mít zcela jinou zkušenost - původní rozhledna, která je skutečně nižší než dnešní stromy, má "nadstvbu" - takže pokud se vyšplháte až nahoru a rozmotáte si hlavu, odměnou vám bude nádherný výhled.

Původní rozhlednu můžete na fotce vpravo poznat snadno - je čtvercová a končí "třemi okýnky". To nad ní je nadstavba - a těch schodů je požehnaně. Nejhorší je to cestou dolů, chvíli mi trvalo, než jsem dole začal jít zase rovně.

Ta fotka vznikla jsko spojení třech fotek (panoramatické sešití) a protože v barvě vypadal dost příšerně (spodní fotka už byla pochopitelně poněkud tmavá), tak je upravená a předělaná na Sepia zabarvení.

A pro den druhý by toho bylo víc než dost - takže...

POKRAČUJEME DNEM TŘETÍM

Třetí den, což bylo pondělí, jsme neměli lepší nápad, než vyrazit po hradech a zámcích. Pokud vám dojde (rychleji než nám), že hrady a zámky mají v pondělí zavřeno :) tak asi budete tušit, že to nebyl nejlepší nápad. Což pochopitelně znamená, že došlo ke změně plánu.

Ve skutečnosti jsme ale den zahájili návštěvou sklárny v Anníně (foto, mapa). Ta má pochopitelně období své slávy již dávnou za sebou, stejně jako (možná) desítky až stovky skláren a hutí,  které se v této oblasti Šumavy kdysi nacházely. Dnes v Anníně pouze brousí sklo - a za těch asi 20Kč vstupného se vyplatí se tam podívat - uvidíte jak vznikají nádherné broušené vázy, skledničky a jiné věci. A můžete si pochopitelně leccos koupit.

Z Annína je to kousek do Sušice (foto, mapa). První co mě v Sušici dostalo, bylo náměstí - dostalo mě tím, že je přeměněno v obrovské parkoviště, kde prakticky není kde zaparkovat. Což nemohu označit ničím jiným, než slovem nechutné - zmizel jsem odtamtud jak nejrychleji to šlo a auto nechal na asi půl kilometru vzdáleném parkovišti (mimochodem neplaceném a skoro prázdném, jak jinak). A na náměstí jsme se vrátili pěšky. Muzeum na něm umístěné mělo pochopitelně zavřeno, jak jinak. Jedna hospoda do které jsme vlezli smrděla potem a záchody tak, že jsme odtamtud okamžitě odešli, nakonec jsme si sedli v zahrádce na náměstí a dali si skvělý oběd. M. pochopitelně snaživě zkoumala obchody našich vietnamských spoluobčanů :) kterých je okolo náměstí nepočítaně.

Sušice
http://www.pooh.cz/galerie/default.asp?gal=/mista/Sumava/Susice/

Kousek od Sušice najdete Velhartice (foto,mapa a teoreticky www.velhartice.cz ) - pochopitelně mají cosi společného s postavou Buška z Velhartic (kterého jistě znáte z básně Jana Nerudy).

Pochopitelně, pondělí znamenalo, že hrad byl zavřený - takže dovnitř jsme se nepodívali, na hrad samotný ale naštěstí ano. Je to nádherný hrad - kouzelný, ale opravdu kouzelný, je most spojující části hradu.

Původně jsme chtěli jet ještě na Rabí - ale to už nám bylo jasné, že pondělí je špatně vybraný den. Místo toho jsme se z Velhratic vydali přímo dolů na jih - chtěl jsem vědět jak vypadá Šumava právě tímto směrem. A dobře jsem udělal. Objevili jsem díky tomu cíl pro další dny a viděli jsme další úchvatná přírodní místa.

Velhartice  Zahálka - Stojanovice - Keply - Staré Hutě (foto), vesnička co už neexistuje - Skelná - Prášily, ke kterým se vrátím příště - Srní - Antýgl  - Modrava - Kvilda a zpět do Churáňova.

ŘÍTÍ SE DEN ČTVRTÝ

Čtvrtý den to sice původně vypadalo na prameny Vltavy (k tomu se jde nejlépe z Kvildy), ale nakonec to dopadlo uplně jinak. Cesta oklikou přes Prášily nás totiž přivedla k Prášilskému jezeru (foto,mapa). Kousek na východ od Prášil je parkoviště ze kterého vede značená cesta až k Prášilskému jezeru - tam a zpátky je to okolo 10 km a je to skvělá procházka - zpočátku zcela pohodová, protože jde vlatně o cestu bývalým vojenským prostorem - a Prášilské jezero je nádherné.

Prášilské jezero
Galerie : Prášilské jezero

"Kousek" od Prášilské jezera je Poledník s velkou rozhlednou - tam jsme původně chtěli jít, ale od Prášilského jezera by to znamenalo návrat na Liščí díry a docela dost kilometrů navíc - takže jsme nakonec od Prášilského jezera šli do Prášil druhou cestou (skoro bych řekl skrz temný a strašidelný les).

A protože už nebylo pondělí, vypravili jsme se z Prášil přes Sušici na Rabí (foto,mapa)- kdysi dávno jsem tam už byl, ale moc jsem si toho stejně nepamatoval. Navíc se podařilo a ze dvou okruhů jsme si vybrali ten, který jsem zcela určitě neviděl - šplhání na hradní věž je zajímavý zážitek. A Rabí je velký , opravdu velký hrad.

Rabí
Galerie : Rabí

DEN PÁTÝ

Den pátý jsme viděli jednoznačně nejhezčí slať - Chalupská slať (foto,mapa) je k nalezení u Svinné Lady (a ta vedle Borové Lady). Je kousek od Kvildy i Churáňova. A pozitivní je i to, že je kousek od silnice, ani ne kilometr a ještě navíc po rovině. Pokud v těchto místech budete, nenechte si jí ujít - je to opravdu úchvatné místo.

Chalupská slať
Galerie : Chalupská slať

Z Chalupské slatě jsme se vydali směrem na východ - cílem byl Boubín (foto, mapa) coby památný a známý exemplář pralesa. Na stezku okolo Boubína se nejlépe dostanete z Idiny pily - tu na nabídnuté mapě nelze podle jména najít (stejně tak jako Boubín), tekže nejbližší orientační bod je Zátoň (existuje jich víc) a severovýchodně je Idina pila. "Pod" Idinou pilou je také parkoviště pro všechny co chtějí Boubín navštívit - zbytek už musíte pěšky. Procházka okolo boubína (naučná stezka) je v první fázi nenáročná, ale pak je to náročné lezení po kamenech a lesem pořád do kopce a následně z kopce. Ale za návštěvu to stojí.

Boubín
Galerie : Boubín

Kousek "nad" Boubínem (severním směrem) je Vimperk (foto,mapa). Což je také jediné místo, jehož návštěvu na Šumavě vůbec nedoporučuji. Místo kde se zastavil čas. Výlohy tam vypadají jako typicky socialistické a záplava cikánů mi vyvolávala lehké mrazení v zádech a obavy, zda vůbec ještě najdu své auto vcelku. Vaří tam nicméně dobře (pozdní oběd v restauraci) a mají tam zámek - po stezce z Boubína jsme už byli ale totálně mrtví, takže zámek zůstal nenavštíven.

DEN ŠESTÝ

Šestý den jsme zjevně ještě neměli dost. Odnesly to pochopitelně nohy (pochopitelně přeháním) - nicméně tohle bude další dlouhý výlet. Byl čtvrtek, rádio už den předtím varovalo o 35+ stupních tepla - takže jsme se vydali ještě za jednou slatí (dokonce trojicí) a taky se podívat na kouzelný kanál sloužící v minulosti pro splavování dřeva.

Začali jsme v Antyglu (foto,mapa), místě zjevně tak malém., že ho mapy Seznamu odmítají nalézt po napsání jména do "Zadejte jméno, ulici, nebo celou adresu" - link na mapičku tedy vede na Modravu - Antygl najdete na sever po silnici nahoru. A na jihozápad od Antyglu najdete Tříjezerní slať (foto) - ta právě byla cílem naší cesty. Tříjezerní slať neumí ani jedny z portálových map najít, ale na Centru je alespoň napsaná na mapě (na západ mezi Modravou a Antyglem).

Tříjezerní slať
Tříjezerní slať

Tříjezerní slať je, jak skoro název napovídá, ve skutečnosti trojice jezírek obklopená slatěmi - nejsou tak kouzelné jako Chalupská Slať, ale rozhodně je to skvělý cíl cesty - pokud máte kolo, tak bych ho doporučil ještě víc - až nahoru na slať (je to asi 4-5 km neustálého stoupání) vede asfaltovaná cesta lesem - pokud tam budete chtít jet či jít, vyberte si trasu co je jižnější - můžete totiž také jit spodem, ale to je tak obrovské stoupání, že i jít ho dolů byl zážitek :)

Cestou k Tříjezerní slati potkáte navíc dvojici míst s podivnými kamennými stavbičkami - holky si tam pochopitelně jednu vlastní taky postavily.

Podivné kamenné :)
Podivné kamenné "stavbičky" :) Další fotky v galerii Různé

Nedaleko od Tříjezerní slatě je vrch Oblík (foto) na který jsme ale už nešplhali. A u prvního rozcestí se vydali zpět směrem k Antyglu - po avizovaném asi 2km dlouhém příšerném klesání jsme se dostali zpět k Vchynicko Tetovskému plavebnímu kanálu (foto) - ten se táhne vlastně skoro od Modravy přes Antygl až kamsi do horoucích pekel. A my se proti jeho proudu vraceli zpět na rozcestí, kde jsme se od něj původně "odtrhli" abychom se vydali na Tříjezerní slať.


Vchynicko Tetovský plavební kanál

Mapičkovou informací vám opět nemohu nabídnout, ale třeba si o tomhle kanále budete chtít něco přečíst. Kanál dříve sloužil k plavení dříví, dnes, to je zajímavé, vede vodu do vodní nádrže ze které je napájena vodní elektrána na Čenkově Pile (tam jsme pochopitelně taky byly). A mimochodem, slovo "dříve" představuje "maličkost" - kanál je datován až do roku 1801.

Květena na Šumavě
Květena na Šumavě

A protože zbývá ještě jeden den (pátek) opět poznamenaný 35+ horky, nechám si ho na další pokračování.

Přišel pátek

Přišel pátek, coby poslední den týdenního pobytu v Churáňově - v sobotu ráno už zbyl totiž čas jenom na snídani a opuštění hotelu. Plus pochopitelně cestu do Prahy. A protože jsme po těch všech předchozích dnech byli uplně příšerně uchození a pátek byl další den s 35+ vedry, padlo rozhodnutí na cestu podél Vydry.

Stromy u Velhartického hradu
Stromy u Velhartického hradu

Čeňkova pila (foto) je zajímavá asi jenom dvěma věcmi - jednak tamní vodní elektrárnou (do které přichází voda skrz Vchynicko Tetovský plavební kanál), druhak tím, že tam je nástup pro vodáky co chtějí Vydru sjíždět směrem dolů. Na mapu zkusím nabídnout tento odkaz, ale bohužel mapy Seznamu na "Čeňkova pila" vracejí všechno možné, jenom ne místo, které by skutečně bylo Čeňkovou pilou u vodní elektrárny :) Každopádně se sem jede z Modravy na Srní - v Srní odbočíte vpravo a sjedete dlouhé serpentiny. A za mostem u vodní elektrárny je vlevo parkoviště - když budete mít štěstí, tak tam najdete místo. Neurvěte přitom ale podvozek :)

Z Čeňkovy pily jsme se vydali proti proudu Vydry - je to skvělá procházka. A když je skvělé počasí, tak je ještě skvělejší si lehnout na kameny a jen tak se opalovat (nebo, jako já, se schovat do stínu a lelkovat). Po pár kilometrech dorazíte k Turnerově chatě (foto). Je to jediná restaurace (a ubytování) přímo uvnitř národního parku - zajímavá je navíc dvěma věcmi. Jedna tam chovají bobtaily (Johnnymu se podařilo jednoho vyfotit) a druhak tam mají vydry, které v okamžicích dobré nálady dělají psí kusy (Johnny fotil jako o život, ale nakonec zbyla tahle fotka). V Turnerově chatě jsme si dali oběd a pak vyrazili zase zpátky - kdybchom pokračovali dál, došlo by se do Antyglu. Varuji předem kolaře, cesta podle Vydry je možná jedině pokud kolo povedete.

Vydra a "povydří" (foto) je typická horská říčka s kameninýtm korytem - stovky let sesedání a pohybu kamenů, stejně tak jako obrušování, zanechávají své stopy - kamenné kotle, ale třeba i viklan nebo celé kamenné moře (foto).


Viklan v Povydří

Poslední co jsme v pátek z místních pamětihodností zvládli byla zastávka u památky zvané Rechle (foto) - právě tam začíná zmiňovaný Vchynicko Tetovský plavební kanál.

Rechel
Rechle

Původně jsme se hned vedle mostu chtěli plácnout k vodě, ale bylo tam tolik lidí, že jsme raději odjeli do Modravy (Rechle je tak na půl cesty mezi Modravou a Antyglem), nechali auto na parkovišti a plácli se k vodě tam.

Po návratu do hotelu už byl čas vhodný jenom na popadnutí dostupných nádob a výpravě za borůvkami - těch bylo všude neuvěřitelné množství. A borůvkový koláč, který M. v Praze nakonec upekla, byl výborný. A usušené houby, ty se budou spotřebovávat asi ještě dlouho. Bylo jich tam taky požehnaně.

A uplně nakonec

Uplně nakonec ještě pár hloupostí. Třeba to, že v Sušici si můžete pořídit zjevně auto zadarmo.

Nebo že se ze starých bot dají udělat květináče.

A to už je opravdu všechno...



|
Poslední změna : 14.8.2005 10:49, Vytvořen : 14.8.2005 10:48, Vydán : 14.8.2005, 25820x

Komentáře pro ty z Facebooku