Pravidelný občasník originálního humoru

Kounov a jeho kamenné řady

Autor chlívek (Menhiry) - vydáno 3.7.2005

Tisíce kamenů vyrovnaných do stovky metrů dlouhých řad - přitom to nejsou žádné malé kamínky. Nedaleko Kounova (Rakovnicko) najdete zajímavé místo - včetně naučné stezky


Schéma kamenných řad, kliknutím získáte čitelnější podobuKounov najdete snadno - 7km od obce Krupá. Tu prozměnu najdete na silnici Praha - Karlovy Vary. Kounovské kamenné řady v Kounově nehledejte, začněte na nádraží (zastávce) Mutějovice - ale pozor, nádraží nehledejte v Mutějovické vesnici, musíte pár kilometrů pokračovat z Mutějovic do konce. Až při trošce štěstí (a žádném značení) narazíte na kýžené. U nádraží nechte auto (pokud jste dorazili autem) a rozhlédněte se - ukazatele zelené naučné stezky nebo žluté turistické značky uvidíte hned. V obou případech vás to dovede ke "Kounovským kamenným řadam" - nějaké ty dva kilometry pěšky. Naučnou stezku doporučuji jako cestu tam - žlutou značku jako cestu zpět.

Kliknutím zobrazíte čitelnou podobu (zdroj: www.kounov.cz)Co vedlo pradávné obyvatele k vytyčení více jak desítky kamenných řad z více jak 2 500 kamenů? Těžko říct, každopádně zrovna takové kameny najdete v místě vzdáleném třicet kilometrů, takže k otázce proč, připadá ještě otázka "jak" a "že jim to za to stálo". A pochopitelně, teorie jsou různé. Od označení závodních drah, parcelování lesa (pole), pravěkého kalendáře až po navigační systém pro UFO. Dnešní umístění kamenů uvnitř mlází, lesa a vzrůstajících stromů je navíc potřeba si odmyslet - a představit si něco takového, jako nabízí perokresba z www.kounov.cz zde vpravo.

Naučná stezka, kliknutím získáte čitelnější podobuV roce 1987 byla otevřena i naučná stezka - má jedenáct zastávek (24.dubna se nám ovšem nepochopitelně podařilo minout zastávku číslo 10, tedy pokud tam vůbec je) a věnuje se v pár zastávkách právě kamenům. V těch ostatních osvětluje přírodu (zvířenu i květenu) a geologické poměry tamní lokality. Kounovské řady pak patří pod přírodní park Džbán (a mikroregion Poddžbánsko) vyhlášený v roce 1994 a tvořený tabulovou plošinou a v mnoha místech připomínající hory - zejména náhlými ostrými zlomy, evokujícími útesy nad (neexistujícím) mořem. Na jedné z náhorních plošin s názvem Na rovinách jsou kamenné řady. Samotné plošiny jsou přitom tvořeny pískovci a opukami (vznilými v druhohorách), které byly ve třetihorách vyzdviženy a vznila tabulová plošina.

Kounov na Mapách Atlasu, Seznamu a Centra (zde nevěřte v žádném případě momentu, kdy se na mapě objeví nápis "kamenné řady" - ty kounovské nejsou u vrchu Špičák ale vedle hájovny Na rovinách). Na následující mapičce je kroužkem označeno nádraží Mutějovice (kde začíná naučná stezka), přeškrtnuto je nesprávné označení (které nicméně může patřit k tzv. Něčemickým kamenům) a hranatý útvar ohraničuje místo, kde jsou kamenné řady kounovské.

Kliknutím zobrazíte čitelnou mapu
Kliknutím na mapu zobrazíte její čitelnou podobu

Kamenné řady v okolí Kounovských
(viz 
www.arsys.cz/
cajovna/
okr.html
)

NEČEMICE    (10 km JV od Žatce)

    Lokalita se nachází asi 1,5 km vzdušnou čarou od Nečemic, přibližně 5,5 km vzdušnou čarou od kounovských kamenných řad, na zvlněném severním úbočí Nečemického vrchu v cípu lesa na strmém svahu nad potokem tekoucím ze Lhoty ke Klučku asi 350 m JZ směrem od bývalého dřevařství Nový svět.

    Nečemické kamenné řady byly objeveny v roce 1951 kounovským učitelem Václavem Náprstkem. Jsou podobné kounovským řadám, mají směr S-J a tvoří je křemencové kameny. Řady větších kamenů jsou situovány kolmo na vrstevnice a na rozdíl od kounovských řad jsou kratší - nejdelší měří asi 100 m a je jich méně - dnes pouze zbytky 4 řad. Také v polích u cesty se nacházejí balvany - pozůstatky řad, které byly odstraněny z původních míst dávnými zemědělci.

    Nečemické řady ukazují na nedaleký Výrov (kóta 509 m). Z horní části lokality je přímá dohlednost na 1,5 km vzdálené pravěké hradiště Kuk na tomto vrchu, kde byly nalezeny stopy osídlení už z doby halštatské, tedy z časů asi 500 let př. n. l. Toto hradiště bylo ještě někdy na přelomu 8. a 9. století osídleno Slovany. V ose Nečemice - Výrov stával u obce Březno menhir, který spolu s menhirem u Klobuk tvoří s nečemickými řadami trojúhelník.

Kamenný kruh a řada na Špičáku

    Vrch Špičák (kóta 488 m) - SZ od oblouku silnice Kounov - Domoušice. Nachází se v bodě slunovratové spojnice kounovských a nečemických kamenných řad. Na lokalitě je zachován fragment kamenné řady, balvan - zřejmě vizír a nepravidelná skupina kamenů - zřejmě kruh.

KLUČEK   (JV od Žatce)

    Mezi obcemi Lhota a Kluček nad mlýnem Tasov je v nadmořské výšce 302 m mírně nakloněná náhorní plošina, kterou lemuje velké množství převážně zaoblených křemencových bloků. Původně zde bylo asi 5-6 kamenných řad, dnes je zde pouze 1 pás kamenů na okraji pole nad srázem.

    Značné množství kamenů leží svrženo na úpatí jižního svahu - při okraji asi 400 balvanů z křemenného pískovce až křemence. Některé z objektů připomínají menhiry. První zmínky o lokalitě jsou z roku 1946.

Na kamenné řady upozornil poprvé v roce 1934 tamní učitel Patejdl. Jejich vznik je ovšem datován zhruba do období sedmého století před Kristem - tvoří je křemencové balvany a v současné době jsou rozmístěny v mlází i v lese. Velikostí jsou od 0.8 metru až několik metrů - tvoří dohromady 14 úplných řad, dlouhých od 400 do 350 metrů. A celkem jich je na dva a půl tisíce. Zajímavé je, že největší z nich, pojmenovaný Gibbon I. váží okolo šesti tun. Řady jsou poměrně přesně rovnoběžné, vzdálené 13 až 30 metrů a probíhají přesně od severu k jihu.

Původně se předpokládalo, že jde o geologický úkaz. Později ale bylo zjištěno, že celý kopec je složený ze zvětralé opuky, zatímco kameny jsou z křemence, původem mnohem staršího, než samotný kopec.

V minulosti se uvažovalo i o tom, že by snad mohlo jít o menhiry, což se ukázalo jako málo pravděpodobné - kameny tvořící kounovské řady jsou ploché a ze země vyčnívají minimálně. V jejich okolí se prý menhiry vyskytovaly, dnes je ale už nenajdete.

Dnešní kounovské řady jsou pozůstatkem minulosti - v osmdesátých letech se na nich pochopitelně podepsala hlavně lesní těžba - a to i přes to, že jde o chráněnou oblast (od roku 1976).

Kliknutím zobrazíte čitelnou podobu (zdroj: www.eldar.cz)
Kliknutím získáte plnou podobu,
zdroj: www.eldar.cz

Fotografie kounovských kamenných řad, pořízené 24.dubna 2005 najdete v samostatné fotogalerii Kounovské řady.

 

Další weby o kamenných řadách u Kounova :

 



|
Poslední změna : 2.3.2008 21:23, Vytvořen : 25.4.2005 13:32, Vydán : 3.7.2005, 49988x

Komentáře pro ty z Facebooku

 


REKLAMA

Články e-mailem

Stačí zadat e-mail

a Feedio se už o vše postará

POOH.CZ na sociálních sítích