BRADBURY media POOH.cz JustIT.cz E-knihy IT/C tiskové zprávy Tipy a triky Turistický průvodce Menhiry Bradbury.cz Slovník Test připojení World of Warcraft LOTRO


Pravidelný občasník originálního humoru

Štítek: Studie RSS

Existuje přímá souvislost mezi počítačovými hrami a násilím? Existuje, ale ...

Nepotěším, opravdu vás nepotěším. Nikam se v tomto článku nedostaneme, byť si budete moci nastudovat desítky studií a analýz, závěr to nebude mít žádný.

Studie: Chytré telefony se pro telefonování používají málo, hlasové volání je historií

Vlastně mě ani nepřekvapuje na co přišla studie věnující se tomu, jak jsou používány chytré telefony (smartphone). Z průzkumu uspořádaného O2 vyplynulo, že :

  • Smartphone je používán v průměru více jak dvě hodiny ze dne
  • Nejčastěji je používán pro brouzdání na webu (Internet), 25 minut z celkového času
  • Následují sociální média (17.5 minuty), hudba (15.5 minuty) a hry (14.5 minuty)
  • Samotné telefonování je až na pátém místě s 12 minutami
  • 54 % používá smartphone jako náhradu za budík
  • Skoro polovině lidí smartphone nahradil  hodinky
  • V první desítce najdete ještě elektronickou poštu (11 minut), SMSky (10 minut), televizi a film (9.5 minuty), knihy (9.5 minuty) a fotografování (3.5 minuty).

Ve studii zjistili ještě další zajímavou věc, od roku 2005 se délka průměrného telefonního hovoru snížila na polovinu a dnes je to pouhých 90 sekund. A pokud lidé používají smartphone dvě hodiny denně a pouze 12 minut věnují telefonování, tak vcelku i souhlasím s titulky, které říkají, že chytré telefony se sotva používají pro hovory.

V zjištěném užívání si ale všimněte i poměrně vysokého podílu sociálních médií a sítí - hned na druhém místě s 17.5 minutami. A pokud byste se podívali na specifické věkové kategorie, bylo by tam několik velmi specifických změn - zejména u dnešní mládeže, kde využití pro sociální sítě a SMS představuje něco zcela jiného než u lidí starších.

Zdroj: Smartphones hardly used for calls

Spojení mezi počítačovými hrami a agresí neexistuje. Něco co je nutné znovu připomenout

Novinky.cz se před pár okamžiky v rámci další popularizace Breivika vydaly opět do pochybných vod spojování hraní počítačových her a agresivity. V Breivik se na útoky připravoval hraním počítačové střílečky Call of Duty najdete následující tvrzení:

Přiznal, že se na útoky připravoval pomocí počítačových her World of Warcraft, kterou hrál celý rok, a Call of Duty: Modern Warfare. Označil je za simulátory války "používané všemi armádami světa". Podle něj je jejich hlavním cílem získat zkušenosti, jak bude člověk jednat.

Citují samozřejmě Breivika, ale trocha soudnosti a přemýšlení by možná nebyla zcela marná. Breivik je velmi pravděpodobně psychopat. A jeho tvrzení o přípravě na útoky pomocí počítačových her jsou maximálně pouze úsměvné. Zejména pokud se na útoky připravoval ve World of Warcraft.

Novinky.cz i dalším médiím, které právě začaly opět zahájily kampaň proti počítačovým hrám, je nutné přípomenout, že hraní počítačovách her (a to ani těch s "násilnou" tématikou) žádné spojení s reálnou agresí v reálném životě nemá.

Paradoxně k tomu může posloužit například výzkum vědců z Gothenburgské university ve Švédsku. Po stovkách hodinách hraní her došli k tomu, co hráči her už dávno vědí. Abyste takovéto hry mohli hrát, musíte být ve skutečnosti hodní a pozorní vůči ostatním hráčům. Hráči co jednají agresivně či příliš emocionálně v těchto hrách nedosahují úspěchy. Stejně tak jako nevhodné agresivní chování a sprostota v těchto hrách vede k izolaci.

Co je ale ještě podstatnější, tým vědců upozorňuje, že předpokládané spojení mezi hrami a agresí je založeno na předpokladu přenosu, tedy toho, že vědomosti získané v určitých situacíh mohou být použity ve zcela rozdílném kontextu. A podle vědců je právě tento předpoklad nereálný.

Zdroj: Researchers questioning the link between violent computer games and aggressiveness

Ztráty kin vlivem pirátství? Mohou za to filmová studia, tvrdí studie

 Podle studie Reel Piracy: The Effect of Online Film Piracy on International Box Office Sales existují přímá souvislost mezi ztrátami tržeb v kinech a pirátstvím. Studie došla k závěru, že dostupnost filmů na Torrentech má vliv na piráství, konkrétně zhruba 7% snížení příjmů z projekce filmů v kinech. Filmová studia si ale za tuto situaci mohou samy, způsobují jí nevhodnou politikou uvádění filmů do dalších trhů.

Studie upozorňuje, že studia mohou ztráty ovlivnit jednoduše tím, že přestanou filmy do kin mimo USA uvádět se zpožděním. Čím později je film uvolněn do mezinárodní distribuce, tím více mohou ovlivnit případnou ztrátu na mezinárodních trzích. Studie nebyla schopna zjistit žádný dopad pirátství na americkém trhu. 

Neexistující průzkum neexistující společnosti aneb uživatelé IE mají nižší IQ

Na mystifikaci naletěla média po celém světě. A i když je známo co bylo za dokonale provedenou mystifikací, najdou se média, která se snaží z vlastního omylu vybruslit ukázkovou trapnosti - Živě z mystifikace dělá detektivku. Stačila by přitom omluva čtenářům.

Filmový průmysl a filmy online? Chtějí nabídnout něco, o co není zájem

Premium VOD (Video on Demand) v pojetí filmového průmyslu by mělo představovat poskytnutí filmů k podívání se (nikoliv ke stažení) za 20-25USD a zhruba dva měsíce po uvedení do kin. S trochou použití zdravého rozumu to vypadá dost zvláštně - představa placení 20-25 USD za film, který byl uveden do kina před dvěma měsící? A navíc bez možnosti si ho stáhnout, jenom se na něj podívat? Vypadá to na další pečlivě chystané selhání. Ve kterém samozřejmě bude hlavní roli hrát pirátství. Jako důvod, který filmový průmysl bude uvádět, "proč to selhalo".

Svým způsobem budou mít pravdu, potvrzuje to i studie Discovering behaviors and attitudes related to pirating content (PwC). Jenže ta nakonec neříká nic jiného, než to co by na nápady o dvou měsících, 25 USD a nemožnosti si to stáhnout řekl každý normální člověk.

Studie zmiňuje, že by 76% těch co využívají "výhod" pirátství, bylo "nějak ochotno platit nominální poplatek" za obsah, který by byl dostupný poněkud blíže datu uvedení do kin. A že nejsou ochoti zaplatit víc jak 3 dolary a navíc za stažení filmu. A méně jak jeden dolar za stažení televizního programu. 83% z ních je ochotno platit, za předpokladu, že filmy budou dostupné nejdéle do měsíce, od uvedení do kin.

PwC ukazuje samozřejmě jednu "mezní" skupinu - tu, která běžně "pirátí" filmy a má velmi malou motivaci platit. Zjištění nelze brát až tak vážně, ale něco na nich je. Pravda je prostě někde uprostřed - 20 až 25 dolarů, 2 měsíce po uvedení a nemožnost stažení je totiž ona druhá mezní skupina - skupina těch, kdo chtějí na všem maximálně vydělat. A pravda? Ta by mohla být tak někde uprostřed.

Cena za stažení převyšující několikanásobně cenu za návštěvu kina je absurdní. Ve hře je ještě případná cena DVD/Blu-Ray a existence půjčoven těchto nosičů - to za předpokladu, že zapomeneme na reálnou možnost, že si skutečně lze cokoliv "upirátit". A čím vyšší cena bude, tím spíše bude důvod, proč hledat alternativní způsoby. A dva měsíce po uvedení do kina? Poněkud zvláštně se tam vyjímá ono označení Premium - pokud by to opravdu mělo být "premium", tak jedině s minimálním zpožděním vůči uvedení do kin.

Pokud si tohle filmový průmysl nedokáže správně srovnat do reality, zadělává si na další problém. A stejně jako doposud, pouze podporuje pirátství.

Dodatek - ach ano, díky za připomenutí v ohlasech - www.dontmakemesteal.com - to je přesně petice, pod kterou jsem se podepsal už někdy minulý týden.

V roce 2025 bude mít internet až 5.5 miliardy uživatelů

Budoucnost Internetu podle Cisco? Nelze ji jednoznačně předpovědět, ale prim budou hrát rozvíjející se ekonomiky a již brzy bude internet pro 4 miliardy lidí "jakýsi outlet pro vyhledávání slev"

Celebrity na Twitteru nemají vliv. Další studie potvrzuje dřívější zjištění

Ashton Kutcher s miliony fanoušků má na Twitteru jenom malý vliv, říká další studie (viz též HP Labs: Většina uživatelů Twitteru pouze konzumuje informace). Northwestern University došla k závěru, že ti co sledují účet Ashtona Kutchera (a obecně účty celebrit s miliony sledujících) vetšinou ignorují, co tyto hvězdy na Twitter píší.  Nejvlivnější na Twitteru jsou, podle této studie, odborníci a experti.

Most “influential” users on Twitter were actually people with much lower profiles but who were experts in their own fields rather than celebrities with the most followers.

Stejně jako neplatí, že by velký počet sledujících znamenal větší vliv, neplatí ani rovnice velký počet tweetů = větší vliv. Northwester University své poznatky proměnila ve webovou službu. Na Pulse of the Tweeters se tak můžete podívat na aktuální Twitter trendy propojené s účty (lidmi), kteří jsou v dané oblasti nejvíce vlivní.

Méně než pětina internetových uživatelů má v oblibě inzerci

Pouze 17% internetových uživatelů si myslí, že online inzerce je atraktivní a má výsledky. Zjistil to průzkum společnosti Connect Insight vycházející ze vzorku 1000 dotazovaných. Internetoví uživatelé s větší pravděpodobností označí online inzerci za dotěrnou, opakující se, nevábnou a levnou. A od inzerentů očekávají víc než předvádějí.

Vztah k inzerci se liší i podle věkové kategorie. Starší generace (55+) například uvádí, že se vyhýbá webům, které obsahují reklamu rušící jejich internetové aktivity.

Podobných průzkumů existují za uplynulé roky desítky, prakticky všechny jsou se stejným výsledkem. A jenom výjimečně inzerenti a provozovatelé webů s inzercí uživatelům naslouchají. Svým způsobem se jim nelze divit, uživatelé sice hlasitě proti inzerci protestují, ale za uplynulé roky nic z hrozeb nesplnili. Rok od roku navíc tolerují víc a více inzerce.

Cameron Diaz je nejvíce nebezpečnou internetovou celebritou

McAffee Most Dangerous Celebrities je zábavná studie. Například i tím, že k ní korporátní komunikace přilepují neustále "(tm)". Jinak je to ale shrnutelné - celebrity lákají tvůrce virů a podvodů. Na lidi prostě celebrity fungují. Ale to už ví bulvár desítky let. A Česká republika je na čele žebříčku.

Web je mrtev. Ať žije Internet

Americké Wired popadlo data z každoročního materiálu Cisco a předpovědělo Webu úmrtí. Graf k tomu využití skutečně něco takového ukazuje. Záleží ale na tom, odkud to vlastně vezmete.

HP Labs: Většina uživatelů Twitteru pouze konzumuje informace

HP Labs Social Computing Lab zveřejnila výzkum týkající se vlivnosti uživatelů sociálních sítí. Na základě analýzy 22 milionů tweetů došla k tomu, co většina zkušenějších uživatelů Twitteru už dávno ví. Totiž to, že většina uživatelů Twitteru je pouze pasivními příjemci informaci a málokdy "retweetují" obsah ze své sociální sítě. A pokud se má někdo na Twitteru stát vlivným, musí nejenom získat jejich pozornost, ale také překonat jejich snahu zůstat pasivními.

Průzkum také upozorňuje na další známou věc - vliv není totéž co popularita. Tedy onu známou maličkost, že velký počet sledujících neznamená, že daný uživatel je vlivný. Nejvíce "vlivní" jsou podle studie následující uživatelé :

@mashable, @jokoanwar, @google, @aplusk, @syfy, @smashingmag, @michellemalkin, @theonion, @rww, @breakingnews

Kompletní studii si můžete přečíst zde.

Mediaresearch: Šeptanda vládne marketingu na komunitních webech

Ochota internetových uživatelů zapojit se do online komunity se zájmem o značku, produkt či službu vzrostla za poslední rok z 31 % na 56 %. Zároveň výrazně ubylo lidí, kteří se k této myšlence staví vyloženě negativně. Hlavním motivem je pro uživatele především možnost sdílení zkušeností s produktem. Druhé nejdůležitější jsou však také výhody (soutěže, slevy, poradenství), které z účasti v komunitách uživatelům plynou. Podstatná je pro uživatele také sounáležitost s lidmi se stejným zájmem, dobrovolnost a nepodmíněnost. Zdroj: tisková zpráva.

Průměrný američan "spořádá" denně 34 gigabajtů

Kolik "spořádáme" denně či ročně informací je určitě zajímavá otázka. University of Californa (San Diego) na to má dokonce odpověď, najdete jí v How much Information? 2009 Report on American Consumers. A ve stručnosti  to lze shrnout do 34 gigabajtů denně. Nebo taky 3.6 zetta bajtu za rok 2008 v amerických domácnostech. A pokud vás to zajímá trochu detailněji, zde je koláčový graf. 

Kolik informací vstřebá průměrný američan (Zdroj: UC San Diego)

Denně průměrný američan přijem 100 000 slov informací - samozřejmě napříč všemi zmíněnými zdroji/kanály. A pro představu kolik času se tím tráví, mohu nabídnout jedno zábavnější grafické zobrazení (autor Robert Vargas). 

U.S. a data "spořádaná" za jeden den

Mobilní web v roce 2009 - zajímavá data ve studii od Quantacastu

Inu, že se internet pomalu mění v mobilní Internet, o tom už pochybují jenom ojedinělé ukázka neschopnosti pochopit změnu. A pro takové bych tu měl čísla a užitečnou prezentaci - Quantacast Mobile Report. Je zajímavá ale například i tím, že ukazuje rozdílnost mobilních webů v jednotlivých částech světa. V prezentaci Quatacastu je ale i pár dalších zajímavých grafů, takže neváhejte.

Předpovědi o konci psaného slouva jsou velmi nadsazené

YouTube, videohry, kabelové televize a iPody prý berou knihám (a psanému/tištěnému slovu vůbec) čtenáře. Aspoň se to "tak nějak předpokládá" a dost často se toto vyskytuje v argumentacích. University of California má ale zajímavou studii, která říká, že dnes čteme daleko více. A mohou za to právě nové technologie. A zajímavé je i to, že Internet tak vrátil zpět vliv televize - ta byla zodpovědná za pokles "čtení".  

“Reading, which was in decline due to the growth of television, tripled from 1980 to 2008, because it is the overwhelmingly preferred way to receive words on the Internet,” found a University of California at San Diego study (.pdf) published this month by Roger E. Bohn and James E. Short of the University of San Diego.

Americans consumed 3.6 billion terabytes of information last year, averaging 11.8 hours of information consumption per day. Video and videogames constituted 55 percent of those bytes, but on average, Americans read 36 percent of the 100,500 words they consume each day, according to the San Diego study, which analyzed more than 20 data sources. The study doesn’t cover writing, but a simple glance at Facebook feeds reveals that we’re almost certainly writing more than we used to, as well.

A musím přiznat, ke studii patří i jeden dobrý ilustrační graf.

Nielseni zveřejnili výhledy pro rok 2010 - stojí za prozkoumání

Tradiční "U.S. Outlook: A Cross Industry Look at What We’ll Watch and Buy" od Nielsenů je venku a doporučuji ho prostudovat. Zajímavý je zejména pro média, agentury i internetové servery.  Byť se týká  hlavně amerického trhu, řada postřehů je užitečná. A inspirativní. 

FTC Report Illustrates the Hard Problem of Keeping Kids Completely Safe in Virtual Worlds

 The United States Congress told the Federal Trade Commission in March to study the level of access that minors in virtual worlds have to explicit content. An FTC commission released the results earlier this week, and they generally shows what you’d expect — minors are able to access some explicit content in some virtual worlds, despite various efforts by virtual world companies to stop them. Notably, the explicit content was mostly user generated text (chats, entries on message boards, etc).

Mediaresearch: konference Fórum Media, zpoplatnění obsahu na internet u

Průzkum Mediaresearche na téma zpoplatnění obsahu na internetu - ochoty platit, způsobů placení, obsahu zpoplatnitelného méně či více. Prezentováno na Fórum Média 2009 a se svolením Mediaresearch publikováno - jde velmi užitečný materiál.

Významná je první viditelná stránka. Všichni to vědí, jen ten Blesk.cz ne

Dostaly se ke mě výsledky eye-tracking www.blesk.cz -jednoho z nejlepších současných příkladů zprasaného (pardon) webdesignu a noční můry z hlediska použitelnosti. Nejenom vlivem neuvěřitelné délky stránky, ale samozřejmě i vlivem závratné přeplácanosti. Průzkum to potvrzuje. Ale jak už to tak bývá, výsledky průzkumu byly nejspíš ignorovány.

 

Jde o jeden z nejlepších příkladů užitečnosti eye-tracking (sledován pohybu očí), který pro český Internet lze potkat, takže neváhejte a studujte. Až vás eye-tracking omrzí, mohu ještě nabídnout Blesk.cz - Click Tracking aneb poučili se povolaní?

Blesk.cz eye tracking results

 

Posedlost ekonomickou krizí, kdo podlehl nejvíce? Média nebo bloggeři?

Pew Research Center zveřejnili minulý týden malou studii, dívající se na to jakým tématům se věnují mainstreamová média a jakým bloggeři. Je to zajímavé srovnání

Hrozba internetových sexuálních násilníků číhajících na děti je přehnaná

Čerstvý studie naznačuje, že lidé přehánějí, pokud odhadují úroveň hrozby, kterou by sexuální násilnící na internetu měli představovat pro děti. Podle studie se například pouze pěti procentům predátorů podařilo splést oběti tím, že se vydávali za dítě. Vcelku univerzálně platná je i myšlenka, že rodiče své děti vystavují většimu nebezpečí, pokud ho odloží na dvě hodiny v dětském koutku nákupního středíska.

Telefonující řidiči zpomalují dopravu

Telefonující řidič zpomaluje dopravu, říká studie University of Utah. A to dokonce i v případě, kdy používá handsfree. Řidič telefonující za jízdy jezdí v průměru o 3.2km/h pomalejší rychlostí a díky zpomaleným reakcím nedokáže reagovat na změny včas. Pomalou a špatně reagující jízdou zdržuje všechny řidiče za ním.

Studie pouze v praxi potvrzuje to co znám ze silnic. Není dne, aby se po silnici zmateně neploužilo nějaké auto. Když se vám ho po velmi dlouhé době podaří předjet, vidíte typický obrázek - řidič telefonuje a druhou zbylou rukou ovládá volant i řadící páku. Osobně mám na telefon za volantem jednoznačný názor - telefon za volant nepatří, ani při použití handsfree.

Internetu nedojde dech v roce 2010

Internetu dojde dech v roce 2010 je možná nakonec tvrzením zaplaceným samotnými síťovými a telekomunikačními operátory a v samé podstatě jde o boj o síťovou neutralitu a svobodu.

I tak se tohle všechno dá vykladat. Podlě některých (Suckered by Astroturf) je ten průzkum financovaný těmi, kdo mohou ze všeho nejvíce profitovat.

Tak už to s průzkumy, analýzami a podobnými věcmi chodí. Sdělení je vždy zajímavé, stejně jako je vždy potřeba vše přijímat s rozvahou a nedůvěrou.

Internetu dojde dech v roce 2010

Stoupající poptávka po internetových službách nejde ruku v ruce s potřebnými investicemi do infrastruktury


( strana 1 z 1 ) ( celkem článků: 26)