Pravidelný občasník originálního humoru

Parkování....

Autor chlívek (Sport) - vydáno 13.1.2006

...člověk by neřekl, že taková celkem nezajímavá činnost může být zdrojem tolika úsměvných, nebo naopak velmi nepříjemných situací. Parkuje se podélně, napříč, na přechodech pro chodce, v parkovacích zónách, na parkovištích, v garážích...někdo normálně, někdo precizně, někdo jako prase...co naděláme?


Ach, to parkování......zase mám čerstvou mikrohistorku, která rozesmála moji kolegyni i její dceru, která se u nás v práci na dopoledne zjevila...jela jsem do Čakovic do jednoho nejmenovaného megamarketu vysát něco firemních peněz z bankomatu. Parkoviště standardně obsazené, v uličkách plno vartujících důchodců, zřejmě hledajících své opuštěné Škodovky, a samozřejmě řada idealistů za volantem, kteří by chtěli parkovat co nejblíže u vchodu...první volný flek nacházím až v šesté řadě...předtím ještě stihnu dát přednost bílému Favoritu, který je sice na vedlejší, ale paní v něm vypadá rozhodně a nejeví ani známky ochoty zpomalit. Naopak se vesele rozjede do zákazu vjezdu. Nu což, neřeším, já dopravní značky respektuju i na parkovištích u mega-hyper-super-marketů.

Když se dostanu k řadě s volnými místy a chci zaparkovat u nejbližšího vozítka, po rekognoskování terénu zjišťuji, že se důchodci z krajní stříbrné 205ky budou štrachat zřejmě ještě dlouho a nemá cenu čekat, až zavřou všechny dveře a uvolní prostor. Proto nezvykle vynechávám jedno parkovací místo, vypnu motor a beru si tašku. Už už otvírám dveře, když zahlédnu za sebou známý bílý Favorit. Paní využila zmizení důchodců a chystá se zaparkovat mezi mě a 205ku. Celkem plynule zajíždí, ovšem nejde si nevšimnout, že její Favorit zastavil cca 20 cm od mého Miláčka. To mě zaujalo, opřela jsem se zpět do sedačky a zaujatě sledovala, jak bude manévr pokračovat. Zřejmě to bylo mým srdečným úsměvem, i paní si povšimla, že ji sleduji a kyselým ksichtem gestikulovala zřetelně "CO JE?". Vzpomněla jsem si na DDho teorii asertivního řízení, stáhla okénko, počkala, až baba kličkou otevře to svoje a mile jsem odpověděla: "Nic. Jen mě zajímá, jak teď z toho auta vystoupíte. Zdá se mi, že je mezi mým a Vaším autem poměrně málo místa, ale možná se pletu." Baba vztekle zakroutila kličkou, okýnko se uvelebilo zpět do polohy ZAVŘENO, motor Favorita opět naskočil, paní povyjela a zaparkovala už o poznání lépe. Zřetelně jsem zagestikulovala "VÝBORNĚ!" a odkráčela konečně k tomu bankomatu.

Je mi jasné, že kdybych tam neseděla, vrátím se k autu s několika bílými zářezy v laku. Někteří lidé si totiž myslí, že když nejdou dveře auta otevřít na první pokus, na druhý pokus a s větší razancí už otevřít jistě půjdou. A na tyhle jsem jak RAS, neznám bratra!!!!!! Není to tak dávno, co jsem seřvala báby na Floře díky jejich bezohlednému parkování. Do té doby jsem byla jen trpící přihlížející, ovšem od té epizodky na Floře jsem se stala drsným ochrnácem všech autolaků tohoto světa. Měli jste vidět ty chlapy u výtahu v garážích, nejdřív ztuhlé při pohledu na běsnící fúrii v kožíšku a kozačkách a stále se zmenšující báby! Ale jelikož viděli to co já, dali mi ve výtahu za pravdu. A že prý by se mnou nechtěli přijít do křížku. No, je to na každém, jestli s ním budu jednat slušně. Ještě jsem neměla nikdy konflikt bez důvodu. Ale taky už nejsem posera, co si nechá všechno líbit!!! Hough. Tak, a to je ode mě dneska všechno. Jezděte opatrně (pátek 13.ho!!!), parkujte opatrně, mějte se pěkně, přeju fajn víkendík a jdu ještě trochu pracovat! Adiós amigos....



|
Poslední změna : 13.1.2006 11:55, Vytvořen : 13.1.2006 11:55, Vydán : 13.1.2006, 10283x

Komentáře pro ty z Facebooku

 


REKLAMA

Články e-mailem

Stačí zadat e-mail

a Feedio se už o vše postará

POOH.CZ na sociálních sítích