Pravidelný občasník originálního humoru

A – jako Aluminium

Autor chlívek (Pel mel) - vydáno 5.11.2015

„Jakejpak poklad za dvěstě let,“ opáčil František na můj záměr ukládání hliníkových kalíšků na půdu. „Hliník se vykupuje děvče!“ Večer sdílení spokojeně dohasínal. Sebrali jsme hrnečky, sfoukli svíčky, které ještě nedohořely. Dobrá, předsevzala jsem si. Sesypu ten svůj hliníkový poklad do jednoho pytle a odnesu to do naší sběrny barevných kovů.


Sbírala jsem ty pozůstatky večerů se světlem maličké svíčky možná více než pět let. Vešly se jen do té největší igelitky, kterou jsem doma mohla vyhrabat. Ani batoh na nákup nestačil. Kolik jen tak malá světélka doprovodily snů, představ, plánů do nenávratné minulosti!Kolik tmy ztraceného času prosvítily nadějí na nový den! Teď jsem doufala, že z toho vzácného odpadu kápne aspoň stovka do peněženky. A to staré, mně už nepotřebné, pěkně odhodím do výkupny sběrných surovin.

„To vám nevezmu,“ žena ve sběrně mi sotva odpověděla na pozdrav. Byla zaneprázdněná přebíráním starého papíru z dodávky dvou starších lidí. Nezmohla jsem se na slovo, jen to poslední po ní opakovala. „Hliník neberete?“

„Tohle je hrozně mrňavý a dělá to problémy, zkuste to nahoře, tam vám to třeba vezmou,“ vyprovodila mě prostě slušně a jasně. S díky za vysvětlení, kde je to ´tam nahoře´ jsem skoro schlíple odkráčela ze sběrného dvora. Přilepila se mi na paty hrůzná představa, jak s tím velkým bílým igelitovým pytlem naplněným stříbřitými šuštivými plíšky kráčím zpět do výchozího bodu v naší ulici. S jiskřičkou naděje jsem vstoupila do areálu druhé sběrny. Pánové u výkupu právě hodnotili svoje nezdařilé pokusy přestat s kouřením. „Patnácet! mě stála jedna odvykací kůra,“ hrozil se kuřák.

„Dobrý den,“ pravil ten s cigaretou v ruce na můj pozdrav.

„Co nám to nesete?“ obhlédl můj pytel.

„Berete tohle?“ ptám se. Asi jsem neuhlídala napjatý výraz.

„Jo,“ přehlédl si výkupčí obsah mého sběru, „ale je to za šestku,“ pohlédl na mě trochu tázavě, „není o to zájem.“

Nepotáhnu to zpět domů, to byla pro mě směrodatná informace. Ještě mě tížila zvědavost, kolik jsem toho za těch přinejmenším pět let sebrala na kila. Muž v montérkách si přendal cigaretu do druhé ruky a již ne mou, obrovitou igelitku hodil na nesrovnatelně obrovitější váhu. Její dlouhá černá ručička se pohnula o dvě čárky a kousek. Dva a půl kila, ukazovalo to kovové monstrum chladně. Zamrkala jsem i tak nevěřícně. „To není ani třicet korun,“ polkla jsem. Pracovník sběrny jen s úsměvem přikývl. „Jdeme to sepsat?“ pokračoval jakoby v dobré grotesce. „Sepsat co?“

„No sběr už vyplácíme na účet!“ Připomněl mi i od kdy, ale to mě ani malinko nezajímalo. Pokračoval v poučování. „Nebo na složenku, ale to byste ještě doplácela,“ pravil neskrývaně pobaveně.

V hlavě mi proběhla ta velká marnost hloupých očekávání. Lepší je snít, jak někdo za tisíc pět set xx let nalezne pohromadě jeden ojediněle se vyskytující kov a označí to za poklad, než chtít si za své sbírání pozůstatků časů něco pořídit. Chtěla jsem si symbolicky koupit zámek na kolo. Nový zámek do nových časů. „Dvacet jedna korun říkáte?“ rozhodila jsem volnýma rukama jak právě probraná ze sna. Bájná ´vyvoraná´ myš na tom asi nebývá líp. Ó jak bláznivě báječný pocit mít najednou volnost! Tedy volné ruce pro něco užitečného. „Nechte si to... třeba na pivo,“ usmála jsem se teď zase já. A pak už si jen mlčky si bájila. Pivo sice malý, ale lepší než cigarety. Nebo na jednu pěknou svíčku na hrob může zbýt. Nesmrdí kouřem a vzpomínku na zemřelé prosvětlí. Zrovna začíná období očekávání světla. Až do Vánoc ho ubývá. Kdosi moudrý mě inspiroval: ´Nestěžuj si na tmu, škrni sirkou, ať svíčka hoří. Byť i maličká, světlo k radosti s ní vejde.´

Františku, stejně si ten poklad neodpustím snít dál. Už mám doma další desítku kalíšků. Hliník je vzácný, i lidskou prací. A třeba i trošinku odlehčím životnímu prostředí dnes i příštím časům. Ať hoří naděje i ve vzpomínce na příští setkání, nade všechny peníze světa.




Poslední změna : 5.11.2015 22:37, Vytvořen : 5.11.2015 22:32, Vydán : 5.11.2015, 1808x

Komentáře pro ty z Facebooku

 


REKLAMA

Články e-mailem

Stačí zadat e-mail

a Feedio se už o vše postará

POOH.CZ na sociálních sítích