WWW.POOH.CZ 27.4.2017 13:04:29

Odpověď jemu..
snu po probuzení
17.1.2017 / Makozska / Poezie

Zelená je - jako doma všude stejná
Ztráta peněženky, to je malér i doma za rohem, natož na ostrovech deštivých. Ta moje peněženka ještě z Irska byla plná k prasknutí ani ne tolik librami jako platebními kartami, i tou s penězi kolegyň pečovatelek, mně neznámých. Vždyť v tom malém anglickém městečku jsem jakoby zázrakem v kavárně Costa potkala za tu dobu jedinou Češku. Ostravačku..
16.1.2017 / Makozska / Pel mel

Prosba ze tmy
Spolupečovatelce o nemohoucí paní a tomuto dni patřící
1.10.2016 / Makozska / Poezie

Dar a dál (D1/2)
„Ztratit mobil, jenom to ne!“ hrozím se. Manžel kamarádky mi půjčuje nabíječku. Kdepak bych tušila, že už tu svoji kouzelnou krabičku Mobíka nabíjím naposledy. Tedy pro někoho jiného. „To je … no jako půlka hlavy,“ pokouším se o zdůraznění hodnoty telefonu. Zvláštní. Nemám už Mobíka, ale hlavu na krku, tu kamaráde, ty jo, jo. Mám.
20.3.2016 / Makozska / Pel mel

ciel - Cílíme nebe
Stvořiteli, aby byl pochválen každým coulem
19.1.2016 / Makozska / Poezie

B – jako broučci..
„Vyfuníme si ten kopec a pak to bude krásný,“ slibovala maminka holčičce. Její příslib stvrzovaly dva malinké lampiónky. Každá nesla jeden. Jak jsem stoupala dál, míjela jsem další maminky, tatínky s dětmi. U studánky pod Kapličkou už probleskovala světélka dětí Lesní školky. Přestože se dva mladí kytaristé ztráceli v padajícím šeru, jejich písničky se snoubily s dětskými broukáním.
12.11.2015 / Makozska / Pel mel

A – jako Aluminium
„Jakejpak poklad za dvěstě let,“ opáčil František na můj záměr ukládání hliníkových kalíšků na půdu. „Hliník se vykupuje děvče!“ Večer sdílení spokojeně dohasínal. Sebrali jsme hrnečky, sfoukli svíčky, které ještě nedohořely. Dobrá, předsevzala jsem si. Sesypu ten svůj hliníkový poklad do jednoho pytle a odnesu to do naší sběrny barevných kovů.
5.11.2015 / Makozska / Pel mel

Tři oříšky pro Popelku, a také tobě
Často vidím všechno, co nemám a ne tři oříšky od milujícího. Marno mi hledat štěstí v bohatství tohoto světa. Díky naší paní spisovatelce Boženě, dosud těšící srdce dětí, tišící osamocení dětí ztracených v dospělých. Pozdravení ze země sv.Terezie z Lisieux, patronky misií.. Moje malá misie je teď právě tady. Francouze, a nejen je, pohádka v režii Václava Vorlíčka naprosto okouzlila.
17.4.2015 / Makozska / Pel mel

Jedu za páterem! (h/.h)
Loučení bolí,když když je skutečné. A přitom právě loučeni, odtržení se od něčeho může být lékem na cestu dál, pro další radostná setkávání. Úsměvné, vždyť se loučíme každý den pro ten příští, kéž v plnosti života.
15.1.2015 / Makozska / Biking

Jedu za páterem! (g/..)
Vůbec se nám nechtělo tak skvělé ubytování v chatičce opustit, pršelo. Z toho uplakaného dne 22. července nemám jedinou fotku, přestože jsme se posunuli z Baumes les Dames až do Dijonu. Alespoň že nás cyklostezky vedly podél vodních kanálů, tedy po rovince. Chvílemi se vyjasnilo, ale nedalo se na to spoléhat.
6.1.2015 / Makozska / Biking

Jedu za páterem! (f/..)
Ráno 20.července šel ruku v ruce se mší úklid prostoru kostnické farnosti, kterou jsme po dvě noci a dny obývali. Při uklízení jsem si zpívala nadšením. Nadnášelo mě vidět, jak se páni a kluci chopili košťat a hadrů, po umytých parketách chodili s respektem k ženské práci – tedy v ponožkách... No paráda. Matka naše+! může mýt ze svých dětí radost. Provázela nás dál, teď přechodem z Německa do Švýc
3.1.2015 / Makozska / Biking

Jedu za páterem! (e/..)
Ráno 18. července po mši mě bike-poutníci podezřívali, že chci v kostele Sacré Coeur v Bregenz u sester karmelitánek zůstat. Ale já jsem jen potřebovala déle setrvat ve vděčnosti před Nejsvětější Tváři zanechané na roušce (napodobenině) od sv.Veroniky. Trochu mě vyděsili takovým vtipem, vždyť máme společnou cestu. A brzy den volna k poznávání.
28.12.2014 / Makozska / Biking

Jedu za páterem! (d/..)
Usínala jsem sice blažená, jaké má náš národ český báječný kluky, kteří umí nejen šlápnout do pedálů, ale i škrábat brambory - vše k větší cti a chvále Boží. Jenže při pohledu na místnůstku, kde nás mělo šest ženských spát, už jsem neblaze tušila, že se moje tělo řádně naštve. Oprávněně, zasloužilo by si přece jen lepší zacházení..
25.12.2014 / Makozska / Biking

Jedu za páterem! (c/..)
Jak jsem lehla, tak jsem se 14. července probudila. Trasa předchozího dne se na mě přece jen taky podepsala. Myslela jsem si, že ani nevstanu. Všichni kolem už štrachali ve svých batozích, šuštění igelitek mě poránu dráždilo více než chrápání, které jsem tu noc vůbec nezaznamenala. Možnost vypadnout pod širák jsem prospala jak kámen.
19.12.2014 / Makozska / Biking

Jedu za páterem! (b/..)
Ráno bylo studeno, po ránu to bývá obvykle normálně rána, a tak jsem se rozehřívala stranou písničkou. Pan řidič to zaznamenal, ale stejně na mě jeho výzva zpívat všem nebrala. Třeba by byla slyšitelná hořkost, že mi chybí písnička, a že se bojím, jak tento den zvládnu. Naštěstí stále bylo suché oblečení v igelitkách. Modlili jsme se, aby nepršelo celý den.
13.12.2014 / Makozska / Pel mel