Pravidelný občasník originálního humoru

Články autora George K.

Zruinujte BAUMAX...!

Ano, vím, že to nebude jednoduché. Chce to trpělivost, protože nás čeká mravenčí práce. Střádat šroubek ke šroubku. Vlastně matičku k matičce :-). Tak jdeme do nich?!

Balónek

Balonek

Miloši! Vladimíre! Stando!

Každý člověk by měl v sobě mít prvek sebereflexe. Přiznat si chyby. Omluvit se těm, kterým křivdil. Nechlastat tolik vodky s Red Bullem (to sem vlastně nepatří). Je květen. Je lásky čas. Zpytuju svědomí a chtěl bych se omluvit. Bude to krátký a rychlý. Omlouvám se Milošovi, že jsem si myslel, že je tak trochu buran. Omlouvám se Vladimírovi, že jsem si myslel, že je tak trochu robot. Omlouvám se Standovi, že jsem si myslel, že je tak trochu prostě blbej. Klucí zlatý, nezlobte se na mě. Já fakt netušil, že po vás... potopa.

Má holka má prima holku

„Jak je to dlouho?“ zeptala se. Seděli jsme v cukrárně a pili kafe. Náhodné setkání, ke kterému dochází nejvýše jednou za...

Žížaly

Včera odpoledne pršelo. Byl jsem venku a všimnul si jedné zvláštní věci. Když jsem byl malý a bylo po dešti, byly mokré chodníky plné žížal. Člověk mezi nimi musel kličkovat, pokud mu tedy nečinilo zvláštní potěšení na ně šlapat. Včera nic. Ani jedna...! Je možné, že žížaly následovaly delfíny? Dostal snad někdo z vás nějaký vzkaz? Já ne :-(.

 

Maryša 2006

Fragment nového zpracování klasiky. Bratři Mrštíkové prominou. Pokud možno, oba dva. Pokud možno, nejen oni.

Tenkrát na záchodě

Pozor! Článek obsahuje náhodnou soulož s Francouzkou, jedno slovo na „š“, jedno na „h“ a dvě na „č“. Pokud Vás to pohoršuje nebo je Vám méně než 18 let, nečtěte to!

Velká ryba

Doba si žádá činy. Moje doba si žádá i činky. Chtěl bych Vám vyprávět nějaký hezký příběh, ale bohužel, bude to jako vždy – o dítěti, o mně a o věcech, které se skoro takhle staly.

Singlstory: Kopytem sem, rohem tam

Osoby: malý stín, velký stín, kolemjdoucí člověk. Místo: liduprázdná ulice. Čas: středa večer.

Deja vu

Zvláštní, jak se za rok život změní. Ne ten velkej život venku, ale ten malej, doma. Seděl jsem v baru. Nejdřív jsem ho nepoznal, ale jo, byl to ten samej bar.

Moudro pro dnešní den

Chtěl bych Vám říct, že když jedete ve vlaku, je plný kupíčko, uprdnete se a neslyšíte to, protože máte na uších sluchátka, tak to neznamená, že to neslyšej ti ostatní. Nemluvě o tom, že to vlastně ani slyšet nemusej ;-).

(We Were Never) Being Boring

Poslal jsem matce (mojí matce) textovku: „Budete vecer doma? Stavil bych se.“ Zpátky mi přišlo: „Prijd, mame vodku i fernet.“ Když už to vědí i rodiče, nemá cenu to tajit před vámi :-).

Singlem navždy: Pátek, pátého

Nad ránem. Zdál se mi zvláštní sen. Potkal jsem Michele. Donutila mne odstěhovat se s ní do Francie. Celou cestu jsme šli pěšky a Michele mě mlátila banánem namočeným v jogurtu. Pak se objevil Horst Fuchs, vytáhl hranatou pánev a řekl: "Té rybě se nemusí ohýbat ocas".

Singlem navždy: Čtvrtek, čtvrtého

Ráno. Zdál se mi nádhernej sen. Odstěhoval jsem se do Francie, změnil si jméno na Jean-Pierre a zamiloval se do Michele. Otevřeli jsme si spolu pekárnu a pekli bagety a croissanty. Pak mě vzbudil telefon od matky (mojí matky).

Singlem navždy: Středa, třetího

Nad ránem. Celou noc jsem musel na policii vysvětloval, proč jsem se procházel po Tescu v županu a bačkorách a proč jsem u sebe neměl žádné doklady. Tvářili se dost nedůvěřivě, ale nakonec mě nechali jít. Ten větší říkal, že si na mě dají pozor, zatímco ten menší spíš jen tak vrčel.

Singlem navždy: Úterý, druhého

7.10 Hurá! Dokázal jsem to!!! Bytem se line vůně čerstvého domácího bílého chleba. Dítě trochu remcalo, že k tomu dobrýmu chlebu máme akorát čínskou polívku, tak jsem mu řekl, že si místo ní může udělat čaj.

Stonehedge

Stonehedge

Singlem navždy: Pondělí, prvního

4.00 Probudil mě hluk vydávaný pohybem hnětacího ramena mé nové automatické pece na chleba. Přikryl jsem pec starou peřinou a šel zase spát.

Singlem navždy: Neděle, třicátého

Poledne. Bolí mě hlava. Včera jsem se opil jako zvíře. Vím to jistě, protože když jsem šel v noci domů, jasně jsem slyšel, jak bába z přízemí říká svému jezevčíkovi "podívej se na to prase, Valdo".

Singlem navždy: Sobota, dvacátého devátého

Milý deníčku, je na čase přiznat si pravdu. Jsem mladý, sympatický a vtipný, mám zázemí a dobrou práci. Proč si nemůžu najít normální ženskou? Zůstanu singlem navždy nebo zakotvím v poklidném přístavu partnerského života? Mělo nějaký smysl kupovat si manželskou postel?

Vánoce, Vánoce přicházejí...

Tak už se to zase blíží... koledy, stromeček, cukroví, dárky, mrtvá ryba, prostě to všechno. Ale no tak. Já dobře vím, že Vánoce jsou až za 3 měsíce, ale chtěl jsem být letos rychlejší než Carrefour, Globus a Tesco, takže jsem Vám to napsat musel. A hlavně: Vánoce, které já mám na mysli, přijdou záhy. Není přece nic lepšího, než se pobavit na cizí účet :-). Jó, abych nezapomněl, tenhle účet patří tomu, co zůstane Singlem navždy.

33: Jiříšku na křížku

Kristova léta, Kristova noha, ježkovy voči, panenka skákavá, šakalův hlad. Kde je najít?

Jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet

Tma. Křik, pocit naprostého zmatení a světlo. Maminka, tatínek. Tříkolka, rozbité koleno. Křemílek a Vochomůrka. Bolavý zub. Kornout do školy. Krotitelé duchů. Přijímačky. Kamarádi, pivo, autoškola. První láska. Konec světa. Příjímačky. Druhá láska. Menší konec světa. Pařby, kamarádi, pivo. Třetí, čtvrtá. Práce. Děda. Civilka. Dítě. Práce. Práce. Víc práce. Anglie. Poslední láska. Lepší, horší. Horší. Zoufalství. Pohasínající světlo, pocit naprostého zmatení a křik. Tma.

A za jak dlouho projede vám před očima celý život?

Singlstory: Šupitum rectum!

Osoby: dítě, já, paraziti a Cartman. Místo: byt a blíže nespecifikovaná lokace v Číně. Čas: pátek navečer.

Pohled z okna (psáno za letu)

Když řeknu, že život není jako film, nebude to žádné velké moudro. Film provází hudba, která dokresluje atmosféru, život je syrový a tichý.

Diagnostikován via iDnes

Rozbolela mě pravá ruka, resp. zápěstí na pravé ruce. Je mi jasné, co si o mně myslíte, ale z toho to fakt nemám. Protože pravou ruku potřebuju denně (hahaha), šel jsem k doktorovi. "Bolí mě zápěstí na pravé ruce," povídám. Paní doktorka se na mě letmo podívala (na mě, ne na moji bolavou ruku) a určila mi diagnózu: "To máte z myši. Četla jsem o tom ráno na idnes." Odnesl jsem si domů Ibalgin. Jó, doktoři jdou s dobou :-).

Vylučuji!

Probudil jsem se ne zcela ve své kůži. To se občas stane každému, ale já jsem byl kouzelníkova asistentka uprostřed náročného triku půlení cirkulární pilou.


( strana 1 z 4 ) Starší články >>> ( celkem článků: 103)