ARCHIV ČLÁNKŮ UVEŘEJNĚNÝCH NĚKDE "JINDE"

Tablet PC

Dva dlouhé roky trvalo, než Tablet PC spatřilo světlo světa v reálné podobě. Po dlouhé dva roky nebylo jasné, nakolik se uplatní původní představy Microsoftu, nebo zda převáží představy a potřeby výrobců hardware. V listopadu 2002 by Tablet PC mělo být oficielně uvedeno do prodeje a dostat se mezi běžné uživatele.

Něco z historie Tablet PC

Microsoft Tablet PC bylo veřejnosti představeno prakticky před dvěma lety. Nepředstavoval jej nikdo menší, než Bill Gates osobně. Tehdejší představy byly poplatné počáteční euforii a své "pí ár" si přihřívaly i některé firmy snažící se využít všeho, jenom aby se dostaly na trh. Typickým příkladem byla představa Crusoe TM5800 - Tablet PC vybaveného Crusoe procesorem a majícího se skutečným PC či notebookem pramálo společného. Vděčné téma pro noviny pochopitelně nevydrželo příliš dlouho.

Minulý rok přinesl další představení Tablet PC, opět nikdo jiný než Bill Gates osobně a nikde jinde, než na Comdexu. Došlo ovšem k první velké změně - Tablet PC náhle bylo klasickým notebookem používajícím klasické Intel procesory - až na malé výjimky, jako třeba Compaq Tablet PC (prozatím stále ve stádiu prototypu) viditelný na obrázku vpravo (na obrázek lze kliknout, zobrazí se čitelnější podoba) - ten měl obsahovat také Crusoe (Transmeta) procesor. Bez zajímavosti není ani vizuelní podoba s Compaq iPaq, které je ale Pocket PC hardware.

Skutečné Tablet PC

Původní představa Tablet PC (velmi nízká hmotnost, vysoká výdrž baterií, specializované jednoúčelové zařízení nenahrazující osobní počítač) evidentně padla za obět představám a potřebám výrobců hardware, stejně tak jako současným technickým možnostem. Skutečná Tablet PC jsou totiž ve skutečnost notebooky (se všemi klady i zápory) a mají otočnou obrazovku (displej). To jak nakonec Tablet PC dopadlo tudíž můžete vidět na fotografiích skutečného exempláře - pochází od společnost Acer a do České republiky se dostal díky jednomu z Microsoft lidí, kteří pracují v oblasti Tablet PC a mobilních služeb (na obrázek vpravo lze opět kliknout, dostanete podstatně čitelnější fotografii).

Tablet PC v této (prozatím) poslední podobě je ve skutečnosti cosi, co může být nazýváno spíše convertible - slovo odvozené ze skutečnosti, že hardware tohoto typu je možné přeměnit mezi běžným notebookem a novým Tablet PC - jediné co je potřeba udělat, je otočení displeje. Oproti klasickému notebooku jde ovšem o displej dotykový, lze jej tedy po otočení usadit na tělo notebooku a používat pro ovládání Tablet PC - ovládání a pochopitelně i psaní.

Tablet PC je podle standardů Microsoft vybaveno Windows XP doplněným o podporu dotykového displeje a změnu zobrazovací logiky. Při zamyšlení se nad tím, proč se vlastně neudržela původní představa zcela specifického Tablet PC zařízení, musíte logicky dojít k jednomu z nejpravděpodobnější závěrů. Strach výrobců hardware je vedl k tomu, aby zvolili "to nejlepší z obou světů". Acer TM-100 (o kterém již byla řeč) je potom notebookem i Tablet PC podle toho co zrovna více potřebujete.

Stežejní aplikací odlišující Tablet PC od notebooku je potom aplikace jménem Journal (Žurnál) - jde o inteligentnější podobu poznámkového bloku, uzpůsobenou pro psaní na dotykovém displeji (nutno ještě zdůraznit, že Acer TM-100 má dotykový displej, který ale bohužel není možné ovládat dotykem čehokoliv, musíte prostě mít tu správnou tužku). Tablet PC se v takovémto případě začíná více podobat záznamovému bloku - a skutečně také zaznamenává psací písmo, které je poté s trochou štěstí nechat převést pomocí software na rozpoznávání písma.

Dva roky zkoušení a zkoumání totiž nakonec ukázaly to, co si většina z vás dokáže představit jako klasická omezení tohoto typu hardware

  • psaní na klávesnici je podstatně rychlejší než psaní psacího písma
  • psací písmo degeneruje, zejména mezi lidmi od počítačů
  • rozpoznávání písma je prozatím nedokonalé a nepřesné
  • hardware ovládané perem se hodí jenom pro některé specifické vertikální trhy
  • chybějící možnost ovládání hlasem je limitující


Bez "skutečné" klávesnice byste ovšem například nezadali heslo. Proto existuje případná klávesnice přímo na displeji.

Právě rozpoznávání písma ovšem také poněkud za dobu existence myšlenky Tablet PC změnilo pozici na seznamu důležitých vlastností. Dnešní Tablet PC se podle Microsoftu daleko více bude používat tak, aby záznamy byly dostupné v původní psané podobě (tedy blíže k myšlence digitálního inkoustu), než aby snad uživatel neustále vše převáděl. Přiznávám, vůbec se této změně nedivím. Jakkoliv jsou dnešní programy pro rozpoznávání písma velmi dobré a kvalitní, absolutně nestačí na použití v reálném světě.

Microsoft přitom vlastní jednu z nejkvalitnějších technologí na rozpoznávání písma. Získal jí s pomocí týmu odborníků v devadesátých letech (málokdo pamatuje Pen Services 1.0 z roku 1991). Paradoxně ani další z Microsoft produktů, Windows CE, nepoužíval tuto technologii, ale místo toho byl zahrut Jot recognizer společnosti CIC.

V roce 1999 ovšem Microsoft získal práva na Calligrapher, který se v roce 2000 "konečně" objevil ve Windows CE - respektive v Pocket PC verzi tohoto operačního systému (najdete jej jako Transcriber). Právě Calligrapher byl poté spojen s původní technologíí vyvinutou Microsoft lidmi a poté nasazen pro Tablet PC.

Acer TravelMate TM 100

Acer TravelMate TM 100 "convertible" vybavení Windows XP Tablet PC Edition (což je XP Professional) je tak prozatím více či méně jediným reálným představitelem Tablet PC po dvou letech práce na tomto konceptu. V zásadě jde o běžný notebook s těmito parametry :

  • CPU : P-III 700MHz
  • maximum 256MB RAM
  • 10.4" XGA displej
  • Silicon Motion Lynx3DM grafický ovladač, 8MB RAM
  • 20GB pevný disk
  • 1x PC Card, 1x Smart Card, 2xUSB, 1x 1394 (FireWire), 1xVGA port, 2x aduio, IrDA, modem a Ethernet karta zabudované
  • zabudované WiFi (802.11b)
  • Li-ion baterie s výdrží 3-4 hodiny
  • Touchpad a Scroll button
  • Elektromagnetický digitizér
  • váha do 1.5kg

S ohledem na současný stav vývoje notebooků nenajdete ani seriové ani paralelní porty, dokonce ani PS/2 port. TM 100 "bohužel" nenabídně ani možnost port replikátoru, stejně tak jako nenabídne žádnou extrémní výdrž na baterie (a bohužel ani dodatečnou baterii) a výkon grafické karty také nic moc - jde o tzv. Legacy free hardware..

Tablet PC se z TM 100 stane otočením displeje o 180 stupňů a poté případným usazením na tělo notebooku (displej pochopitelně zakryje klávesnici). Displej je vybaven digitizérem od Wacomu a k použití budete bohužel vždy potřebovat specifickou "tužku", digitizér je totiž elektromagnetický. Drobnou výhodou tohoto řešení je poté skutečnost, že se ve skutečnosti displeje nemusíte ani dotýkat. Nevýhodou je ovšem mírný nezvyk, při psaní budete mít pocit jízdy po ledě a budete pochopitelně postrádat typický "odpor" papíru.

Bez "několika" kláves se nicméně ani Tablet PC neobejde - na displeji tak najdete pětici kláves - CTRL+ALT+DEL (ve formě jedné klávesy), funkční klávesu (umožňující změnit aktivitu zbývajících tří kláves), "šipky" nahoru a dolů a konečně klávesu Enter (v pozměném stavu rotace obrazovky, Esc a Tab). Poslední tři jmenované klávesy ale mohou být předefinovány na kteroukoliv z dvaceti tří funkcí.

Po praktických zkušenostech s Tablet PC je pozice Microsoftu daleko lépe pochopitelné. Tablet PC je nyní, dle Microsoftu, otázka evoluce notebooků (laptopů) a ukazuje na další přirozený vývoj. Původní myšlenka separátní vývojové linky pro hardware a software, zakládající si na myšlence "scaled down" (neboli omezeného) hardware, je evidentní nesmysl. Microsoft tak naštěstí neopakuje chyby dřívějších snah o zavedení nového hardware - nelze nezmínit Pen PC či Network Computer. Perem ovládané hardware ve formě poznámkových bloků se přitom již minimálně deset let úspěšně vyrábí a prodává (jedním z hlavních hráčů v této oblasti je například Fujistu) - slouží ovšem skutečně pro specifické vertikální trhy a nenabízí skutečně vůbec nic navíc, než jenom základní specifickou funkčnost vázanou přesně na druh nasazení.

Windows XP použité pro Tablet PC jsou upravenou verzí XP Professional (jiná verze se prý podporovat nebude) - je doplněna "vrstva" nad operačním systémem, která zajišťuje podporu ovládání perem. S dřívějším Microsoft produktem (Pen Services ve Windows for Pen Computing) ovšem toto řešení již také nemá nic společného. Výhodou tohoto skutečně konečně pořádného řešení je i to, že všechny Windows aplikace budou pracovat i při používání s perem.

Nic pochopitelně není tak růžové jak by se mohlo zdát. V praxi se Acer TM 100 choval chvílemi dost zvláštně. Například otočení displeje do Tablet PC režimu proběhlo korektně (portrait režim se aktivoval správně). Zpětné otočení displeje do notebookového režimu ovšem občas neproběhlo a notebook stále zobrazoval v portrait režimu. Ztráta pera byla také fatální problém, zejména v okamžiku kdy TM 100 trval na portrait režimu - na klávesnici se totiž nedalo psát a vstup byl přepnutá "natvrdo" na displej. Sám Microsoft si v průběhu vývoje navíc opakovaně stěžoval na další problémy, zejména plynoucí z některých "omezení" designu současných notebooků - ty se týkaly zejména správy napájení a připojování a odopojování periferií.