Pravidelný občasník originálního humoru

Iluze popisu

Autor chlívek (Pel mel) - vydáno 19.4.2006

Vzpomínám si na školní léta, když jsme měli ve slohu za úkol popsat svého přítele. Jedná se o na první pohled jednoduché zadání. Pomocí souřadnic určíte kde bydlí, jaké má vlasy a oči, oblíbené oblečení, co poslouchá za hudbu a zmíníte se o jeho pozitivních a negativních vlastnostech. Tolik k uspokojení češtinářky.


Od té doby se mnoho věcí změnilo, souřadnice už dávno neplatí, hudba také ne, o oblečení nemluvě a i mnoho vlastností ať záporných či kladných změnilo svou váhu, nebo se přesunulo někam jinam. Ať je to jak chce, pokud by mi někdo dnes můj tehdejší popis někoho důvěrně známého přečetl (a neřekl mi, že jsem to psal já o tom a tom člověku), nepoznal bych ho. Jeho samotného i dnes však poznám zcela jistě.

Měl-li bych tvořit popis dnes, sice bych tím opět dokázal leckterou češtinářku uspokojit, ale když o tom přemýšlím, už bych nedokázal uspokojit smyslem této práce sebe. Protože popisovat svět okolo nás ostatním je neskutečně těžké, ne-li nemožné, ačkoliv to denně používáme a dle popisů se sami orientujeme.

Popis je totiž ve skutečnosti naprosto zavádějící. Slovy lze vystihnout jen elementární věci, jakmile se jedná o složitější soubor, tak jsme mimo. Napíšu-li, že má můj přítel modré oči, tak to samozřejmě může být pravda, ale kolik lidí má modré oči? Může to tedy být kdokoliv, dokonce to můžu být i já. Je každý s modrýma očima můj přítel? Patrně ne. Nosí-li zelenou větrovku, přestane být mým přítelem, když si vezme červenou mikinu? Bydlí-li na nějaké adrese, stane se člověk, který má modré oči, zelenou větrovku a postaví se do inkriminovaného bytu mým přítelem?

A opačně – poznám svého přítele, který bude stát nahý na opačné straně zeměkoule v obarvených kontaktních čočkách a s melírem? Nebo ho vůbec neuvidím, jen s ním budu telefonovat? I přes zkreslovač hlasu?

Jasně že poznám. Ne na první pohled, možná ne ihned. Ale rozeznám ho podle něčeho, co nelze... popsat :). A kdokoliv se za něho bude vydávat bude odhalen (pomíjím slaboduché TV novely, kde se to duplikáty jen hemží a kde manžel nepozná ani po měsíci soužití podstrčenou manželku a podobné, vysoce intelektuální proletářské zápletky).

A teď složitěji: poznám svého přítele na fotografii? Poznám, zda ten člověk, který na fotce je a vypadá úplně stejně, jako můj přítel je skutečně mým přítelem, nebo jen někým, kdo se za něho vydává a vypadá stejně?

Hezké, což? Fotka je popisem dokonalým. Ale přesto všechno, popisuje jen cosi, co je jednoduše falzifikovatelné a naprosto opomíjí to, co je pro smysl popisu charakteristické – vystihnout jedinečnost objektu/události a přesně dle popisu určit neomylně cíl.

A ještě dále: interpretace popisu je závislá nejen na člověku, který popisuje, ale i na tom, kdo ho vnímá, kdo ho čte, na jeho zkušenostech a očekávání. Budu-li pálit za blondýnou z protější kanceláře a od kolegy mě přijde mejl s textem „Hele, ta blondýna od vedle tě chce“, patrně si to vyložím tak, že bude nejlepší vběhnout do protějších dveří bez spodního prádla a začít jí objímat, protože mi mozek nějak odfiltruje to, že „od vedle“ není naproti, „blondýna“ není na patře jediná a „chce“ znamená „máš průser, protože jsi nestihl odevzdat svodky“. Takže patrně přijdu o práci a strávím nějaký ten měsíc v chládku za mravnostní delikt.

Popisy řídí náš život a směr. A proto neustále bloudíme, mýlíme se a všechno je úplně jinak. Žijeme v iluzi, že rozumíme světu a že ho dokážeme chápat a přitom se řídíme tím, co je zcestné, zkreslené a matoucí a vkládáme do toho svoje naděje a budoucnost (třeba... linka 240 :)

Na druhou stranu, kdyby popisy fungovaly, život by ztratil své kouzlo neurčitosti, nevyzpytatelnosti, rizika, příjemných překvapení tam, kde je nečekáme a zklamání tam, kde měly být dveře a nikoliv zeď.

Hledáme v životě popisy, protože od nich očekáváme jistotu. Patří to k naší kultuře, k našim zvykům.

Ale... proč se vlastně popisovat učíme už od školy tak, abychom co nejvíce opomíjeli to podstatné?



|
Poslední změna : 19.4.2006 12:53, Vytvořen : 19.4.2006 12:45, Vydán : 19.4.2006, 9739x

Komentáře pro ty z Facebooku

Aktuální články autora



REKLAMA

Články e-mailem

Stačí zadat e-mail

a Feedio se už o vše postará

POOH.CZ na sociálních sítích