Pravidelný občasník originálního humoru

Homosexuální zákon potvrzen

Autor chlívek (Pel mel) - vydáno 16.3.2006

Někdy si říkám, proč pořád vyhazujeme státní peníze za věci, které vůbec nejsou potřeba. Například za nekonečné schvalování zákona o registrovaném partnerství.


Ještě docela nedávno, byl v českém trestním zákoníku paragraf o znásilnění, který byl zhruba tohoto znění „Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí ženu k souloži... bla bla bla, bude odsouzen k bla bla bla“. Podstatným nedostatkem této definice byla dvě slova – za prvé „soulož“ a za druhé „žena“. Soulož bylo dále definováno jako „spojení pohlavních orgánů“.

Chyba toho prvního bylo, že anální či orální sex pod pohrůžkou násilí pod tento paragraf nespadal a tudíž se posuzoval pouze jako omezování osobní svobody. Bez ohledu na to, že donutit někoho násilím k análnímu styku (a pěkně na sucho - těžko s sebou někdo na číhanou v parku tahá gel „na prdel“) je pro dotyčnou o dost „bohatší“ zážitek, než jen „obyčejné“ znásilnění.

Časem se tedy pojem soulož předefinoval tak, aby vyhovoval i výše uvedenému, takže jedna „díra“ v zákoně se zalepila.

Nicméně tam bylo pořád slovo „žena“. Takže pokud nějaký homosexuál donutil k análnímu styku jiného muže, opět se nejednalo o znásilnění, ale jen o omezování osobní svobody.

Po nějakém dalším čase konečně zákonodárci pochopili kouzlo jednoduchosti a místo „žena“ do paragrafu vložili slovo „jiného“.

Věc, která mi uniká je, proč se vláda takovou dobu neustále snaží vymýšlet pro registrované partnerství nové a nové definice a nový zákon, když by stačilo, vzít existující zákon o rodině a zjednodušeně řečeno, všude kde je definováno manželství jako něco mezi „mužem a ženou“ nemohli nahradit „mezi účastníky“.

Nejlépe i bez přímého určení počtu, protože by se tím mohl zrušit trestní paragraf o bigamii, poněvadž pokud spolu chce dobrovolně tvořit rodinu třeba třicet lidí různého pohlaví, k tomu čtyři marťani a papoušek a mít to právně posvěceno, nevidím důvod, proč jim to neumožnit. Já s papouškem rodinu mít nechci, ale nepřipadá mi nijak omezující, aby ten, kdo chce mohl. Ve svém domě každý svým pánem.

Za pár let by mi taky mohli v zákoně taxativně vyjmenovávat jakým způsobem mám šukat (poslanec Karas by mě za to patrně dlouho a velmi pomalu opékal nad ohněm). Stačí, že už mi přikazují, na kterých místech nesmím.

Připadám si trošku jak ve středověku, ale co chtít budovat na stále přítomné, prohnilé, archaické a pokrytecké křesťanské morálce.



|
Poslední změna : 16.3.2006 00:32, Vytvořen : 16.3.2006 00:25, Vydán : 16.3.2006, 14191x

Komentáře pro ty z Facebooku

Aktuální články autora